Týká se to například pětadvacetileté absolventky práv. Pětileté magisterské studium dokončila více než půl roku před šestadvacátými narozeninami, s nimiž by o výhody přišla. „Primárně jsem chtěla půl roku cestovat, aniž bych musela platit sociální a zdravotní pojištění,” popsala bývalá studentka svou motivaci k zapsání k dalšímu studiu. Jméno si nepřeje uvést, redakce iDNES.cz ho však zná.
Přihlásila se proto na bakalářský obor teorie interaktivních médií. Stejně jako při přijetí na mnoho jiných oborů musí zájemce o studium úspěšně napsat univerzální test studijních předpokladů. Žádný mechanismus, který by ověřil zájem studenta přímo o konkrétní obor, nastavený není.
Právě přizpůsobení podoby přijímacího řízení konkrétnímu oboru by přitom mohlo podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pomoci fenomén omezit. „Alternativní formy přijímacího řízení jako například motivační dopisy mohou, ač distanční metodou, mnohem efektivněji rozklíčovat motivaci a očekávaní, se kterými uchazeči vstupují do studia,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Nestudentem i vícekrát
Třiadvacetiletý muž z Prahy se na magisterské studium, které nenavštěvuje, zapsal dokonce už dvakrát. Poprvé před rokem, podruhé po půl roce. Zamezil tak tomu, aby ho škola na konci prvního semestru kvůli neplnění studijních povinností vyloučila. „Přijímací zkouška je trochu problém, protože musíš něco umět. Ale lidí je málo, takže když napíšeš alespoň něco, tak tě vezmou,“ popsal.
Na školu se přihlásil, jelikož si v současnosti dělá kurz na pilota. Tam status studenta nedostane, nebýt zápisu na jinou školu by si musel sám platit sociální a zdravotní pojištění. „Je to pro mě výhodné,“ dodal.
Později, někde vůbec. Přijímací zkoušky na vysoké školy budou letos odlišné |
Státem hrazené pojištění je však jen jednou z výhod, na které mají studenti prezenčního studia, kteří ještě nedosáhli 26 let věku, nárok. Kromě toho získají třeba slevu na dani. Ta dělá každý rok 4020 korun.
Mezi další benefity patří například kontroverzní sleva na jízdném. Studenti totiž stejně jako důchodci jezdí jen za 25 procent ceny. Slevu mají i na kupony městské hromadné dopravy, tam se ale její výše liší podle konkrétního města. Dále poskytují po předložení mezinárodního průkazu studenta ISIC studentské slevy i různé soukromé společnosti, ať už jde o mobilní operátory, knihkupce či třeba kulturní památky.
„Zajedu si na podzim na studijní oddělení a nechám si studentský průkaz prodloužit. Mám teď na něj třeba mobilní tarif, takhle si budu moct nechat výhodný paušál ještě rok,” popsala další studentka. Ta v září ukončí bakalářské studium a nastoupí do zaměstnání, studentských benefitů se však vzdát nechce.
Školy počty neznají
Že takové studenty nejspíš mají, přiznávají i některé vysoké školy. Kolik jich je však neví. „V rámci přijímacího řízení oficiálně nezjišťujeme důvody, které uchazeče vedou ke studiu daného oboru. Neprováděli jsme průzkum, v rámci kterého bychom se ptali, zda studenti nastupují do studia čistě pro to, aby měli status studenta,” uvedl Petr Podzimek z Univerzity Karlovy.
Obdobně se vyjádřila třeba i Martina Mlynářová z Vysoké školy ekonomické. Podle ní studium neúspěšně ukončí v prvních dvou letech téměř polovina studentů. „Z velké části je však neúspěšnost způsobena tím, že pro část studentů je studium příliš náročné,“ řekla.
Vysokoškolský systém je neefektivní. Polovina studentů končí neúspěšně |
Řada škol funguje na kreditovém systému. „Některé fakulty mají zakotvený požadavek na získání patnácti kreditních bodů za první semestr studia,“ vysvětlila mluvčí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Jana Kasaničová. Studenty, kteří neplní své povinnosti, proto školy vyhodí až na konci semestru, když zjistí, že předepsaný počet kreditů nezískali.
Podle MŠMT nelze kvůli způsobu organizace vysokoškolského studia zjistit, jak velké množství studentů se ke studiu zapíše jen, aby získalo benefity. Vysoké školy totiž neví, proč student své povinnosti neplní. „Kromě zmíněného utilitárního přístupu kvůli takzvaným studentským výhodám se může jednat o neúspěšné skloubení studia s prací, či o komplikovanou rodinnou situaci,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Nástup na vysokou školu z důvodu získání studentských benefitů by tak mohl přispívat k vysokým statistikám studijní neúspěšnosti.
Možné podle Lednové nelze přijímání studentů, kteří usilují jen o studentské výhody, zcela zamezit. „Snahu o studium na vysoké škole čistě z představy z něj plynoucích výhod je určitě třeba minimalizovat, ale nelze jí zcela zamezit,“ dodala.
