Formálně vydání Nikulina proběhlo naprosto v pořádku – podle soudů byla americká i ruská žádost podložená a konečné rozhodnutí bylo na ministrovi spravedlnosti. Robert Pelikán se nakonec rozhodl vyhovět Američanům, což ale nepotěšilo politiky, kteří se orientují spíše na Rusko.
„Když jsem nastupoval do funkce, uvědomoval jsem si, že součástí mých pravomocí bude rozhodovat o extradicích. Netušil jsem ale, že to bude nejintenzivnější část mých pravomocí,“ řekl ministr po vydání Nikulina serveru Lidovky.cz.
Žádost USA byla důvodnější, vysvětlil ministr své rozhodnutí. Přestože se kvůli tomu Moskva rozčilovala, ze statistik, které získal iDNES.cz z resortu spravedlnosti vyplývá, že Česká republika v posledních letech vydala téměř stejný počet lidí do Ruska i Spojených států.
Od roku 2016 Česko získalo z Ruska čtyři lidi, stejný počet putoval opačným směrem. Téměř totožnou bilanci má i se Spojenými státy.
| Rok | do Ruska | z Ruska | do USA | z USA |
|---|---|---|---|---|
| 2016 | 2 | 0 | 3 | 0 |
| 2017 | 1 | 3 | 1 | 4 |
| 2018 | 1 | 1 | 1 | 0 |
| Celkem | 4 | 4 | 5 | 4 |
Ačkoli se u extradic zejména mluví o právních aspektech, podle oslovených odborníků do procesu vydání běžně promlouvá i mezinárodní politika. „Její vliv na extradice není vyloučen nikdy. Nikdy to nebylo jinak, proto je ten zákon takto konstruován. Nikdo nemůže z ministra sejmout politickou odpovědnost za to rozhodnutí,“ tvrdí bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Zdálo se, že tu byl velký zájem zmařit vydání Nikulina, říká Pelikán |
Pelikán krátce po vydání Nikulina oznámil, že už nebude v příští vládě. Podle vlastních slov se mimo jiné chtěl vyhnout očekávané pomstě ze strany prezidenta Miloše Zemana, který se přimlouval za ruský zájem.
„V případě jako Nikulin je to rozhodnutí nepochybně politické. O tom není nejmenší pochyb, protože úkolem justice je pouze posoudit, zda vydání dotyčného člověka je možné, zda to neporušuje zákon o vydávání. Poté se otevírá cesta ministrovi a ministr rozhodne,“ říká Svoboda. Podle něj neexistuje univerzální recept, jelikož jednotlivé případy se liší.
Svoboda šéfoval diplomacii, když jeho vládní kolega Pavel Němec poslal v Česku stíhaného Katařana Hámida bin Abdal Sáního do vlasti. Současný poradce premiéra Andreje Babiše kritizuje vydání prince ještě dnes. „Nemělo se to nikdy stát. Soudy s jeho vydáním nedaly souhlas,“ vzpomíná Svoboda.
Diplomaté o vydání nerozhodují, ale může na ně mířit odveta
Advokát Jan Švarc dokonce míní, že právo v extradičních řízení nehraje hlavní roli. „Já myslím, že tam mezinárodní politika hraje rozhodující roli, že právo je tam upozaděno,“ uvedl. Kromě kauzy Nikulin připomíná i případ Alího Fajáda, kterého Česko před dvěma lety vyměnilo za pětici Čechů unesených v Libanonu, mimo jiné právě Švarce.
„Jsem přesvědčen, že kdyby soudy postupovaly striktně podle práva, tak ani jednou nemůžou vydání povolit. Protože ty žádosti v žádném případě nesplňují požadavky dané mezinárodními smlouvami. Zcela jistě je za tím politika,“ říká Švarc.
6. února 2016 |
Advokát Švarc mimochodem zastupuje Čecha, kterého nedávno vydali Rusové z Krymu (o případu jsme psali v článku České úřady usilují o odsouzeného Čecha z Krymu). To bylo podle jeho názoru velmi neobvyklé. Domnívá se, že si ruská strana chtěla před vydáním Nikulina u českých úřadů zlepšit pověst. „Je to jen hypotéza, ale vše tomu nasvědčuje,“ tvrdí.
Také bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář potvrzuje, že vydání z Ruska je spíš výjimkou. Extradicemi se česká ambasáda v Rusku za jeho působení v letech 2011 a 2012 příliš nezabývala. „Během mé kariéry si nevzpomínám, že bychom někoho vydávali od nás, nebo že by naopak Rusové někoho vydali nám. Oni opravdu neradi vydávají,“ říká s tím, že lidé hledaní v Česku se v Rusku spíš ukrývali.
Obecně se však diplomatů podobná rozhodnutí jako v případě Nikulin dotýkají. „Pokud to rozhodnutí má nějakou politickou konotaci, tak je učiněno na politické úrovni. Diplomat je potom vystaven důsledkům. Je s tím spojená určitá práce a obvykle někomu uděláte radost a naopak někoho můžete naštvat. Může se také stát, že dochází k odvetám, což se nejčastěji otáčí právě proti diplomatům, protože diplomat je nejen úředník, ale také symbol,“ vysvětluje Kolář.
„Když jsme teď vydali Nikulina Američanům, tak samozřejmě Rusové se budou trochu vozit po tom, koho mají po ruce,“ dodává. Nyní Česká republika v Moskvě velvyslance nemá. Avšak podle zjištění iDNES.cz dostal nový velvyslanec Vítězslav Pivoňka po průtazích potřebné vízum.
30. dubna 2018 |
