Trendy na konci roku 2020 předznamenaly vývoj v dalších měsících. Největším skokanem se stali Piráti a Starostové. Oběma stranám se během loňska zdvojnásobily voličské preference a dotahovaly hnutí ANO. V minulém listopadu by získal politický subjekt bývalého premiéra Andreje Babiše 28,5 procenta hlasů, Piráti 14, Starostové 10,5 shodně s občanskými demokraty, kteří si během roku 2020 pohoršili. Za nimi následovalo hnutí SPD, ČSSD a komunisté, TOP 09 a KDU-ČSL se pohybovaly na hranici pěti procent.
Sněmovní volební model agentury Median pro listopad 2020
Středopravicové strany se rozhodly za účelem voleb spojit síly. Dne 9. prosince veřejně deklarovala spolupráci trojice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a vznikla pravicová konzervativní koalice s názvem SPOLU. Podobnou cestou šli i Piráti a Starostové, kteří koaliční smlouvu podepsali 21. ledna tohoto roku.
První průzkumy v lednu favorizovaly hnutí ANO, události však nabraly rychlý spád. Na konci února ve volebním modelu Kantar CZ získala koalice PirSTAN 29,5 procenta, druhé ANO o tři procenta méně. Poprvé od března 2015 tak v průzkumech neskončilo hnutí Andreje Babiše na první příčce. Koalici SPOLU, vítěz voleb, by tehdy podpořilo 19,5 procenta voličů. Posílilo i SPD – na 10,5 procenta. ČSSD by se naopak do Sněmovny nedostala, což se nakonec i vyplnilo.
Vedení Pirátů a STAN potvrdily i březnové průzkumy. Koalice na konci měsíce s třicetiprocentním ziskem měla před hnutím ANO náskok 6,5 procenta. Koalici SPOLU předehnal PirSTAN o 11 procent. V době těchto rekordně vysokých preferencí Pirátů a Starostů se hovořilo o předsedovi první jmenované strany Ivanu Bartošovi jako o budoucím premiérovi.
Volební model ČT s ohlášenými koalicemi provedený agenturou Kantar CZ (11. dubna 2021)
Danajský dar pro Piráty
Právě výsledky modelů z února a března byly pro průběh voleb klíčové. Hnutí ANO nastolilo jasnou strategii a začalo se po celý zbytek kampaně výrazně vymezovat proti Pirátům jakožto největší politické konkurenci.
Politolog Josef Mlejnek uvádí, že nárůst voličské podpory tak dlouhou dobu před volbami koalici paradoxně ublížil. „Na lídra útočí všichni, proto je to nevděčná role,“ říká expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Kroužkování volbami zamíchá. Nejvíc se dotkne koalic, míní politologové |
Vzestup koalice PirSTAN a protestních stran SPD a KSČM, na druhé straně pokles hnutí ANO Andreje Babiše, je spojován především s nedostatečně řešenou epidemií covidu. Tou dobou v České republice řádila delta varianta koronaviru, debatovalo se o pandemickém zákonu a prodloužení nouzového stavu na žádost hejtmanů.
„Preference na přelomu jara a zimy byly výsledkem frustrace veřejnosti z toho, že se pandemie vleče, a tato nespokojenost se otáčela proti vládním opatřením. Vláda zároveň vyvolávala dojem chaotičnosti i kvůli tomu, že ztrácela většinu ve Sněmovně a neměla tak pevnou půdu pro prosazení svého názoru,“ komentuje tehdejší události politolog Mlejnek.
Na jaře byl zaznamenán výrazný pokles důvěry veřejnosti vládě. Zatímco v roce 2019 jí důvěřovalo 40 procent Čechů a Češek, na konci března 2021 to byla necelá pětina obyvatel, s aplikováním opatření proti koronaviru bylo spokojeno pouze 25 procent lidí.
Letní obrat
S létem přišly změny nálad ve společnosti. V květnových průzkumech začali Piráti a Starostové ztrácet náskok, hnutí ANO zaostávalo pouze o procenta. Kleslo i hnutí Svoboda a přímá demokracie, naopak ČSSD by se tehdy do Sněmovny dostala.
Nový vítr do předvolebních debat vneslo nakonec neúspěšné hnutí Přísaha Roberta Šlachty. V průzkumu agentury Kantar překročilo pětiprocentní hranici na začátku června. Podle odborníků mohlo ubrat voliče hnutí ANO Andreje Babiše a zároveň pro něj představovat potenciálního koaličního partnera.
Na začátku školních prázdnin se poprvé od února změnil adept na vítězství. Průzkumům začalo opět dominovat hnutí ANO. V červnových predikcích agentury Median předehnalo s 26 procenty koalici PirSTAN o 6 procent. Ke změně došlo i na druhém místě, na kterém se poprvé objevila koalice SPOLU s 21,5 procenty.
Modelový výsledek voleb do Poslanecké sněmovny podle průzkumu agentury Median v červenci 2021
„Posílení pozice ANO v červnu může být způsobeno řadou faktorů jako například oslabováním pandemie covid-19, dopisem Andreje Babiše občanům, podporou ANO prezidentem Milošem Zemanem nebo nenadálým úderem tornáda na jižní Moravě,“ uvedla agentura Median v červnovém šetření.
V létě nabrala obrátky kampaň hnutí ANO. Lídr Andrej Babiš vsadil na protiimigrační, „vlasteneckou“ rétoriku a ostře se pouštěl do Pirátů. Jeho heslem se stalo tvrzení, že nechce „muslimskou Evropu a multikulturní ekofanatický pirátostán“. ANO průzkumům dominovalo víceméně do konce předvolebního období.
Volby očima marketingových expertů: Zabrala Babišova drahota a kniha „drbů“ |
Podle expertů za ztrátou preferencí PirSTANu stojí částečně nepovedená kampaň koalice. Na sítích si lidé utahovali z vizuální stránky, nechvalně proslulým se stal například obrázek poslance Michálka s lasem. Pirátům a Starostům se nedařilo do veřejného prostoru vnést vlastní pozitivní témata a dostatečně reagovat na výpady soupeře Babiše.
Dle politologa Mlejnka se ukázaly slabiny hlavní tváře PirSTANu. „Ivan Bartoš se stal lídrem celé opozice a to byla něj moc velká tíha. Piráti byli původně protestní, antikorupční stranou. Nyní se měli stát, státotvornou stranou a upozadit vlastně mnohé z toho, co na nich bylo přitažlivě.“
Babišova drahota
Zatímco se tehdejší premiér Babiš soustředil na boj proti Pirátům, koalici SPOLU rostly preference. Během září se v průzkumech tradičně umisťovala před koalicí PirSTAN, hnutí ANO mělo však stále náskok. Například v průzkumu agentury Kantar ze září vedlo ANO nad SPOLU o 1,5 procenta.
Volební model ČT (26. 9. 2021)
Koalice SPOLU výrazně působila především v závěru kampaně, společností rezonovalo heslo nynějšího premiéra Petra Fialy „Babišova drahota“, kterým upozorňoval na zvyšující se inflaci a podíl tehdejší vlády na jejím vzniku.
„Opoziční koalice měly vždy dohromady podobnou podporu, mezi 40 a 45 procenty. V tu dobu ale došlo k tomu, že se hlasy přelily, koalice SPOLU začala nasávat voliče PirSTANu a stala se dominantní silou. Především kvůli tomu, že Petr Fiala měl výborný finiš kampaně a působil jako silný lídr, což se o dvojici Rakušan-Bartoš říct nedá,“ vysvětluje Mlejnek.
Lídři koalice SPOLU po oznámení vítězství ve volbách 2021.
„Koalice SPOLU nepotřebovala být agresivní, protože hlavní boj se odehrával mezi Piráty a ANO. Stačilo pouze zůstat nejpřijatelnější alternativou... A měli vyhráno,“ sdělil Karel Komínek, zakladatel Institutu politického marketingu (IPM).
Volby nakonec vyhrála právě koalice SPOLU se ziskem 27,7 procenta hlasů. Druhé ANO zaostalo pouze o šest desetin. Původní favorit Piráti a Starostové získali 15,6 procenta, přičemž kvůli kroužkování kandidátů druhé jmenované strany do lavic usedli jen čtyři pirátští poslanci. Na čtvrtém místě skončilo SPD s 9,5 procenta.
Povolební průzkum z listopadu letošního roku vrací opět hnutí ANO do čela. S 29,5 procenta je o 3,5 procenta silnější než vítěz voleb, koalice SPOLU. Oproti volebnímu výsledku si o procento na 16,5 polepšila koalice Piráti a Starostové. ČSSD a SPD se víceméně drží na hodnotách volebních výsledků.
Pokud by se v listopadu konaly volby do Sněmovny, vítězem by bylo se ziskem 29,5 procenta hnutí ANO. (7. prosince 2021)
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že společnost je rozdělena do několika poměrně homogenních segmentů a preference voličů se přelévají pouze mezi stranami, které tyto části reprezentují. Dle slov Mlejnka jde o příkopy, které se překračují jen v ojedinělých případech.
