Do nového roku vstupovalo hnutí ANO v dominantním postavení, s 30 procenty mělo na druhou ODS náskok 16 procent. Ta se v lednu přetahovala o pozici nejsilnější opoziční strany s třetími Piráty, kteří měli 11,5 procenta.
Následovali komunisté s 8 procenty, hnutí SPD se 7,5 procenty a vládní ČSSD, pro kterou by na počátku roku 2020 hlasovalo 7 procent voličů.
Kolem pětiprocentní hranice, jejíž překročení je pro strany nutností, aby se vůbec dostaly do Sněmovny, se pohybovalo hnutí STAN, jemuž volební model agentury Median přisuzoval 6 procent, KDU-ČSL byla na 5 procentech a další opoziční strana TOP 09 těsně pod pěti procenty.
Volební model na začátku roku 2020:
Zdroj: Median
Politickým událostem z kraje roku dominoval volební sněm ODS a také volební fórum Pirátů, na kterých obě strany potvrdily své dosavadní lídry – Petra Fialu a Ivana Bartoše.
V průběhu měsíce českou politickou scénou otřásla smrt předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Média informovala také o nečekaném konci Vladimíra Kremlíka ve funkci ministra dopravy. Jeho angažmá v čele resortu ukončila zakázka na informační systém na e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun.
První vlna epidemie posílila ANO
Následující dva měsíce se preference jednotlivých stran příliš neměnily. Pořádně s nimi zamíchal až nástup epidemie koronaviru. Nákaza do Česka vtrhla 1. března, kdy tehdejší ministr Adam Vojtěch na tiskové konferenci oznámil první tři případy. Všechny měly spojitost se severem Itálie. Covid-19 se v průběhu měsíce začal v zemi šířit i komunitně a vláda tak zavedla první letošní lockdown.
Podle průzkumu agentury Kantar CZ, který probíhal v druhé polovině března, tedy během prvních týdnů jarního lockdownu, vládní hnutí ANO posílilo na 34,5 procent. Pro hnutí premiéra Andreje Babiše to byla nejvyšší podpora za šest let.
ČSSD jako druhá vládní strana naopak voliče ztrácela. A to i navzdory veřejné chvále i vehementnímu mediálnímu působení jejího šéfa a ministra vnitra Jan Hamáčka, jehož resort v té době zajišťoval zejména objednávky zdravotnických pomůcek z Číny. Sociálním demokratům tak tehdy model přisoudil 6 procent.
Volební model za březen 2020:
Zdroj: Kantar CZ pro ČT
Ke změnám se začalo schylovat i v opozičním táboře. ODS se naposledy v letošním roce ocitla na druhém místě. Piráti už ji však doháněli, jejich ztráta činila pouhé 0,5 procenta.
Nezvykle malou podporu přisoudil model Kantaru CZ hnutí SPD, které se ocitlo těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny. Nutno však podotknout, že v dalších průzkumech se již hnutí Tomia Okamury vrátilo na své hodnoty okolo 8 procent. Mimo poslanecké lavice by se naopak v březnu ocitlo KDU-ČSL. Ani u lidovců se však klesající trend následně nepotvrdil.
Během léta posílili Piráti
Začátek léta se v Česku nesl ve znamení rozvolňování vládních opatření. Život se postupně vracel do starých kolejí, poslední připomínkou epidemie koronaviru během léta zůstaly povinné roušky v pražském metru či občasná nutnost negativního testu před cestou do některých zemí.
Průzkum: Češi se bojí ekonomické krize, proti očkování jsou hlavně vzdělanější |
Místy kostrbaté rozvolňování mírně srazilo preference hnutí ANO, které by v červenci volilo 29 procent lidí. Střídání proběhlo mezi jeho nejbližšími pronásledovateli, Piráti potvrdili vzestupnou tendenci a přeskočili ODS. Na vedoucí ANO však stále ztráceli propastných 15 procent.
Na čtvrtém místě by v červenci skončila ČSSD, kterou by podpořilo 9,5 procenta voličů. V průzkumu tentokrát výrazně propadlo TOP 09, které CVVM přisuzovalo jen 3,5 procenta. Propad strany připadal na dobu, kdy předseda poslaneckého klubu strany Miroslav Kalousek oznámil svou nekandidaturu ve volbách 2021.
Volební model za červenec 2020:
Zdroj: CVVM
Říjnové volby vystřelily podporu Starostů
Další výraznou změnu na české politické scéně přinesly až říjnové krajské volby a nástup druhé vlny epidemie covidu-19. Podpora hnutí ANO na podzim opět mírně oslabila, nejsilnější stranu by však stále volilo 28,5 procenta lidí. I přesto, že hnutí během nástupu druhé vlny některé voliče ztratilo, drželo si stále své věrné příznivce.
Hnutí Starostové a nezávislí v říjnu mohutně slavilo výsledky krajských i senátních voleb. Do horní komory prošli Starostové v celkem 11 obvodech. Jejich volební úspěch se následně promítl i do volebních preferencí. Hned první výzkum po volbách ukazoval, že hnutí téměř zdvojnásobilo podporu voličů. Skok Starostů se potvrdil i v dalších modelech. V listopadu by hnutí volilo 10,5 procenta lidí.
Více než polovina Čechů vytěsňuje zprávy o covidu, je jich mnoho |
Starostové se tak z hranice pro vstup do Sněmovny dotáhli na třetí ODS, které od začátku roku neustále ubývají preference. Celkově však opozice posílila. Sečtení preferencí podle současných i budoucích koalic ukazuje, že by parlamentní opozice představovaná pěticí stran porazila vládní formaci ANO s ČSSD, která má podporu komunistů.
Tyto tři strany by podle listopadového modelu agentury Median daly dohromady 41,5 procenta hlasů. Oproti současné situaci by KSČM s šesti procenty už nebyla jazýčkem na vahách k dosažení většiny – o tu by trojice stran přišla. Piráti, STAN, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by měly celkem 44,5 procenta hlasů.
Do voleb však zbývá ještě přes tři čtvrtě roku.
Volební model za listopad 2020:
Zdroj: Median
