Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman vypsání voleb na začátek října avizoval ve svém vánočním poselství, přičemž měl čas na rozhodnutí o termínu voleb do začátku července.
Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Například roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny stanovil 19. dubna, tedy šest měsíců před hlasováním. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel, volební dny na konec května či začátek června asi čtyři měsíce před jejich konáním.
Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy se otázka společného či rozděleného konání sněmovních a senátních voleb stala předmětem koaličního sporu a řešila se už na podzim 1995. V případě předčasných voleb v letech 2013 a 1998 se volby konaly dva měsíce, respektive dva a půl měsíce po vyhlášení.
Na rekordní předstih vyhlášení voleb upozornil poslanec TOP 09 Dominik Feri na Twitteru. Poukázal na plán opozičních stran vytvořit volební koalice. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Prezident vyhlásil volby do sněmovny v rekordním předstihu. Proč? Kdybych si měl tipnout, tak asi i proto, že vyhlášením začíná volební kampaň a na tu lze použít do voleb 90 miliónů. A to ať už jste jedna strana nebo koalice dvou či tří stran. Jedna strana má tedy fakticky navrch
Podle ústavy se volby do obou komor Parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne. Mandát poslanců vzniká zvolením, poslední volby do Sněmovny se konaly 20. a 21. října 2017. Zeman tak mohl vybírat termín v rozmezí mezi 17. zářím a 16. říjnem. Strany a hnutí nyní mají čas na předložení kandidátních listin do 3. srpna.
Předložte jasné programy, vyzval strany prezident
Prezident v sobotu rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. „S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní,“ řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází.
Až prezidentovo rozhodnutí bude vyhlášeno ve Sbírce zákonů, bude tím zahájena oficiální volební kampaň s povinnostmi pro kandidující uskupení, které se týkají transparentnosti financování kampaně.
Krajské úřady rozhodnou o tom, která volební uskupení budou při splnění všech zákonných nároků na jejich kandidaturu k volbám připuštěna, nejpozději v pátek 20. srpna. O čtyři dny později dostanou zaregistrovaná uskupení volební čísla. Česká televize a Český rozhlas budou moci volební spoty stran vysílat od 22. září do 6. října. O den dříve, tedy 5. října, začne platit zákaz zveřejňování volebních průzkumů.
Podle volebního modelu by vyhrálo ANO
Podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince Českou televizí by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO s podporou 25 procent, proti říjnu 2,5 procentního bodu ztratilo. Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala.
ANO by vyhrálo volby, ODS výrazně ztratila, ukázal nový průzkum |
Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Vládní ČSSD v listopadu měla podporu 4,5 procenta, stejně jako lidovci. KSČM průzkum přisoudil 3,5 procenta voličských hlasů.
Podobu výsledků voleb ovlivní plánované koalice opozičních stran. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Po volbách v roce 2017 se do dolní komory Parlamentu dostalo devět politických stran a hnutí. Nejsilnější klub vytvořilo hnutí ANO. Premiérem se stal Andrej Babiš, který vytvořil menšinovou vládní koalici se sociálními demokraty. Poprvé v historii České republiky se tak předsedou vlády stal politik z jiné strany než ČSSD nebo ODS.
Ve Sněmovně kabinet tolerují ještě komunisté, se kterými mají společně 108 hlasů z 200.
