Češi nejsou příliš ochotní se nechat očkovat proti covidu-19 v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína. Ze statistiky vyplývá, že s očkováním mají více problém ženy nebo lidi s vyšším dosaženým vzděláním.
„Zajímavé je, že s vyšším vzděláním stoupá míra rezervovaného přístupu k očkování. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 % dokonce očkování odmítá,“ poukazuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu.
Průzkum společnosti European National Panels ukázal, že lidé s vysokoškolským vzděláním jsou spíše proti očkování covidu-19. (3. listopadu 2020)
Pro očkování je pevně rozhodnuto pouze 14 % populace. Pro definitivní ne se vyjádřilo 24 % dotazovaných a 19 % obyvatel si není jistých, zda by možnost očkování využili.
European National Panels také zkoumal vnímaní současných opatření proti šíření koronaviru. S vládními nařízeními obecně souhlasí dvě třetiny lidí, z toho 24 % souhlasí se všemi nařízeními, 40 % potom s většinou z nich. Opatření považují za správná spíše starší lidé, naopak u mladších je patrný větší nesouhlas.
Češi se nejvíce bojí ekonomické krize
Ekonomické krize se obává 35 % lidí. Obecně mají z finanční krize více strach ženy a lidé, kteří žijí ve velkých městech. Ženy jsou také skeptičtější ohledně zvýšení nezaměstnanosti.
Další starostí je pak vzdělání dětí nebo nedostatek lékařů. Paradoxně se však lidé nebojí zaplnění nemocničních lůžek s pozitivními pacienty.
„Z aktuální situace je patrné, že druhá vlna v České republice není provázena podobnou mírou společenské solidarity, tak jak jsme mohli vidět v první vlně nákazy, přitom dopady rozšíření nákazy i vlastní riziko selhání zdravotnictví jsou mnohem vyšší,“ dodává Veis.
Většina dotazovaných uvedla, že v průběhu „druhé vlny“ pandemie koronaviru nenabídla pomoc nikomu v okolí (66 %). Do této skupiny se řadí spíše lidé ve věku 50+, takže by se dalo říct, že se v pomoci neangažují z důvodu obav o své vlastní zdraví. Naopak mladší lidé jsou v pomoci druhým aktivnější. Až 16 % dotázaných uvedlo, že se podílí na pomoci například donáškou potravin. Mezi nimi jsou nejčastěji vysokoškoláci, mladí lidé, lidé z Prahy a větších měst.
Kromě donášky jídla Češi také pomáhají s poskytnutím zdravotního materiálu a peněz. Ženy pak mají zkušenost s hlídáním dětí. Necelých 10 % lidí je také ochotno jít pomoci do zdravotnického zařízení nebo do domova pro seniory.
