„Přípravu zahraničních cest a návštěv pana prezidenta ovlivňují dvě zásadní okolnosti: je to stále pandemická situace, která má na zahraniční aktivity všech státníků dopad již řadu měsíců, a je to samozřejmě také zdraví pana prezidenta,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Prezident Miloš Zeman v červenci avizoval, že se v roce 2022 po šesté vydá do Čínské lidové republiky. Sdělil to po telefonátu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Zeman však nyní nemá kvůli zdravotnímu stavu delší lety doporučené. Hrad sdělil, že většina jednání se zahraničními partnery se bude konat na území České republiky. Další cesta do Číny se proto pravděpodobně konat nebude.
„Vzhledem ke zdravotním omezením pana prezidenta, jemuž lékaři nedoporučují létat obzvláště na delší trasy, předpokládáme, že se bude jednat převážně o jednání v rámci oficiálních návštěv v ČR,“ popsal zahraničně-politické aktivity prezidenta pro rok 2022 tiskový mluvčí.
Dohnat resty
Prezident Miloš Zeman se pokusí realizovat schůzky, které se musely rušit. „Máme zájem o uskutečnění setkání se zahraničními partnery pana prezidenta, která byla kvůli pandemii odložena, konkrétně například jednání s prezidentkou Moldavska, prezidentem Bulharska, Izraele, Egypta, Itálie, Srbska, Švýcarska,“ vyjmenoval Ovčáček.
Účast na mezinárodních jednání Hrad zatím nepotvrdil. Zda prezident navštíví významné akce jako je červnový summit NATO v Madridu, podzimní summit prezidentů Visegrádské čtyřky na Slovensku a další, závisí podle slov Ovčáčka opět na zdravotním stavu prezidenta a epidemiologické situaci.
„Specifickou příležitost k zahraničním kontaktům bude představovat i naše předsednictví v EU ve druhé polovině roku. I zde bude pan prezident v rámci výše zmíněných omezení aktivní,“ doplnil mluvčí.
Stejné priority
V rozhovoru pro Parlamentní listy v březnu Miloš Zeman uvedl, že jedním z jeho hlavních cílů na poslední dva roky mandátu, je přesvědčit vládu o přesunu české ambasády v Izraeli. Tato priorita dle slov mluvčího Ovčáčka trvá. „Pan prezident nadále podporuje přesun českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma – jde o jeho srdeční záležitost.“
Prezident Zeman na podpoře Izraele staví dlouhodobě, má však i své odpůrce. Palestinská strana uvádí, že Zemanovy postoje jsou jednostranné a vytýká prezidentovi, že staví zájmy Izraele „nad zákon“.
Prezident Miloš Zeman zdraví poslance izraelského parlamentu v Jeruzalémě, kde vystoupil s projevem. (26. listopadu 2018)
Zeman bude podle Ovčáčka pokračovat ve stejné strategii jako doposud. „Vztahy s dalšími zahraničními partnery na základě pragmatické, nepředpojaté a realistické politiky, ekonomická diplomacie a podpora českých podnikatelů, boj proti terorismu,“ vypočítal priority mluvčí a doplnil, že klíčová je pro Zemana spolupráce s regionálními sousedy.
Hrad slibuje, že prezident bude spolupracovat a konzultovat své postoje s kabinetem Petra Fialy. „Lze očekávat koordinaci s novou vládou ČR, zejména v souvislosti s plánovanými četnějšími setkáními pana prezidenta s panem premiérem,“ dodal Ovčáček.
OBRAZEM: Prezidentův rok. Přesun na vozík, hospitalizace a návrat v akváriu |
Útlum za časů covidu
„Prezident by neměl být uzavřen za hradbami Pražského hradu nebo za zdmi lánského zámku,“ konstatoval Zeman ve svém druhém inauguračním projevu v roce 2018 a zopakoval svůj dlouhodobý důraz na setkávání se s občany. Tuto aktivitu však musel omezit kvůli koronavirové epidemii a zdravotnímu stavu.
Začátek pandemie v březnu roku 2020 znamenal pro prezidenta Zemana omezení cest do zahraničí, ale i do českých krajů. V podobném duchu se nesl i rok 2021. S občany Miloš Zeman komunikoval především prostřednictvím projevů vysílaných na televizních obrazovkách. Za občany se vydával ojediněle, v září například vítal prvňáčky do nového školního roku v Brně.
Zahraničních cest absolvoval prezident Miloš Zeman kvůli omezením minimum. V loňském roce působil na poli zahraniční politiky spíše gesty z České republiky. V květnu například rozhodl o vyvěšení izraelské vlajky na prvním nádvoří Pražského hradu jako výraz solidarity s Izraelem.
Mimo to se zúčastnil několika jednání s představiteli Visegrádské čtyřky, setkal se s hlavní tváři běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou nebo se účastnil červnového summitu NATO v Bruselu, kde kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu.
Zemanovy kontroverze
Předposlední rok Zemanova prezidentství doprovázely i kontroverze. Českým mediálním prostředím nejvýrazněji zahýbala kauza výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Prokázalo se, že za výbuchem stáli ruští agenti. Zeman závěry České bezpečnostní služby (BIS) v projevu k národu doplnil údajnou druhou verzí, ve které Rusko nefigurovalo, čímž vzbudil velký rozruch.
Zeman na domácí politické scéně učinil další výrazné tahy. V únoru neúspěšně lobboval za dovezení ruské vakcíny Sputnik. V srpnu tlačil na tehdejšího premiéra Andreje Babiše, aby znovu nejmenoval šéfem BIS Michala Koudelku. Babiš rozhodnutí nechal na novém kabinetu. Zeman v letošním červnu pobouřil komunitu LGBTQ+ svými výroky, když uvedl, že jsou mu transgender lidé „bytostně odporní“ a chtěl by protest heterosexuálů.
Zeman předvedl nenávist, která motivuje některé i k sebevraždě, míní LGBT |
V druhé polovině roku byl v centru pozornosti zdravotní stav Miloše Zemana. V dubnu se prezident dle svých slov „zařadil mezi vozíčkáře“. V říjnu byl Zeman kvůli zdravotním komplikacím hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Hrad tehdy čelil kritice kvůli netransparentnímu informování o prezidentově stavu a spekulovalo se o jeho způsobilosti vykonávat úřad.
Zdravotní stav hlavy státu se po čase zlepšil, a dokonce i přes nákazu covidem v izolaci Zeman uskutečnil schůzky s budoucími členy vlády Petra Fialy, kterou následně týden před Vánoci jmenoval.
Prezident Miloš Zeman přijal v Lánech kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjuru z ODS.
Nyní je prezident Miloš Zeman podle vyjádření tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka připraven dále pracovat a soustředit se na vytyčené cíle.
