Voliči koalice PirSTAN se z více než 60 procent považují za fanoušky Pirátů. Podíl kroužkujících uvnitř spojení těchto dvou stran hrál ale jasně pro STAN (58 ku 29).
Uskupení Pirátů a STAN v říjnových volbách do Sněmovny získala 37 mandátů za 15,6 procenta hlasů. Kvůli preferenčním hlasům však v dolní komoře zasedne 33 poslanců za STAN a čtyři za Piráty, kteří do koalice vstupovali jako silnější uskupení.
Bez takzvaných preferenčních hlasů by zůstaly mandáty kandidujícím politikům v přesném pořadí, v jakém byli uvedeni na listině. Právě kroužky ale zahýbaly s podobou kandidátky koalice PirSTAN podle předem stanovených pravidel.
Kandidát musí dostat alespoň pět procent preferenčních hlasů od voličů, kteří se pro dané uskupení rozhodli. Pokud daný kandidát překročí pětiprocentní limit, automaticky postupuje do čela kandidátky.
V případě, že se nad hranici dostane větší počet kandidátů, rozhoduje počet preferenčních hlasů. Na první místo poté míří nejkroužkovanější kandidát. Celkově možnosti využít preferenční hlasy podle průzkumu využilo v říjnových volbách více než 30 procent voličů.
Podle analýzy, kterou si nechali zpracovat Piráti, zástupci hnutí Starostové a nezávislí porušovali před volbami koaliční dohodu, kdy opakovaně vyzvali ke kroužkování přímo kandidáti STAN.
Motivace k účasti na volbách
Samozřejmostí je odevzdat hlas pro více než čtvrtinu voličů, častěji pro ženy a lidi s vyšším vzděláním. Méně časté je to naopak u nejmladších lidí do 29 let. Nespokojenost s politickou situací v zemi byla příznačným motivem voličů koalice Spolu.
Pro voliče koalice Pirátů a STAN a zejména pro hnutí Přísaha, které se do Sněmovny nedostalo, byla důležitá snaha dostat do politiky nové tváře. Snaha podpořit politiku konkrétní strany a její program byla nejvíce typická pro voliče hnutí ANO a komunistů, snaha dát hlas konkrétnímu politikovi podle očekávání byla relativně nejsilnější u ANO a SPD.
Svoji neúčast ve volbách účastníci průzkumu zdůvodňovali vedle vážných rodinných důvodů nejčastěji tím, že nebylo koho rozumného volit. Uvedlo to 18 procent respondentů. Nejmladší voliči často zmiňovali argument, že svojí účastí ve volbách stejně nic neovlivní.
„Celkově byla účast ve volbách, jak již bývá pravidlem, nejnižší ve skupině lidí se základním vzděláním a vyučením (58 procent) a mezi mladými do 29 let (52 procent),“ uvedl STEM.
12. října 2021 |
