Vojenští policisté podle mluvčího České televize Ladislava Štichy nejprve prohledávali Rožánkovu kancelář, poté se přemístili se do pracovny šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka. "Chovali se velmi arogantně," informoval iDNES.cz Šticha. Poté se znovu přesunuli do kanceláře redaktora Rožánka.
Budovu opustili až krátce před půlnocí. "Odnesli si sedm pytlů dokumentů, starší archivní kazety a počítače dvou redaktorů," řekl mluvčí Šticha. Podle něj zůstal v kancelářích nepořádek: rozházené listiny či výplatní pásky.
Podle mluvčího nebylo v kanceláři Rožánka co hledat: "Dokument už je navíc několik měsíců odtajněný."
Několik ozbrojených zakluklenců a další policisté v civilu vnikli do budovy zpravodajství před 19. hodinou. "Je to neuvěřitelný skandál, obrátíme se na premiéra Petra Nečase," řekl Šticha. Policisté zabavili několika redaktorům počítače či zápisníky s kontakty. "Můžou tak snadno zjistit, na jakých kauzách pracujeme," uvedl v pořadu České televize Novák.
Ředitelka kanceláře náčelníka vojenské policie Michaela Cvanová v ČT připustila, že při zásahu mohlo dojít k pochybení. "Budeme to prověřovat. Možná to šlo vyřešit jiným způsobem," řekla po půl jedenácté Cvanová.
Vojenští policisté měli ke vstupu do budovy televize soudní příkaz. "Vojenská policie se v tomto okamžiku na základě soudního příkazu k prohlídce jiných prostor pokouší zajistit důkazy ve věci důvodného podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované informace. Důkazy se podle našich zjištění mají nacházet v jedné z kanceláří v budově zpravodajství ČT," řekl Čermák ČTK.
"Ctíme zákony této země, takže nátlaku vyhovíme. Řeší to ale už naši právníci, protože to považujeme za zcela neadekvátní a skandální postup, který nemá obdoby," podotkl Šticha.
"Probíhá trestní řízení, do kterého nechci ani nemohu zasahovat. Vycházím z toho, že Vojenská policie koná v souladu se zákonem a na základě soudního příkazu," napsal ČTK sms zprávu ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Pak si ale promluvil s ředitelem Vojenské policie generálem Vladimírem Ložkem a postavil ho mimo službu.
Vondrův kolega z vlády, ministr vnitra Radek John (VV), zásah kritizuje. "Nechápu, že byla pečetěna kancelář redaktora ČT. Jde spíš o nepatřičný zlozvyk, jak z dob vojny. Trestní řád tuto situaci nezná. Opět se potvrzuje, že je třeba vznik Generální inspekce, která bude kultivovat i práci Vojenské policie, v souladu s trestním řádem ČR," tvrdí John.
Policie ČR: Vojenští policisté vstoupili do budovy v souladu se zákony
Na místo přijelo i 10 příslušníků Policie ČR. "Je to akce vojenské policie, my jsme pouze byli přizváni, abychom zjišťovali oprávněnost vstupu. Zjistili jsme, že je vše v souladu se zákony," řekl mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Na místě zůstává policejní hlídka, která podle něj dohlíží nad veřejným pořádkem.
Šéf branně bezpečnostního výboru Sněmovny František Bublan akci vojenské policie označil za "tsunami v České televizi". "Je to naprosto nepřiměřený zásah. Není možné, aby tam ozbrojenci vstupovali jak při teroristickém zásahu. Síla neodpovídala cíli šetření," řekl poslanec ČSSD.
Do budovy ČT vtrhli ozbrojenci vojenské policie (11. března 2011)
Podle něj by měl odstoupit náčelník vojenské policie Vladimír Ložek. "Snažil jsem se od něj získat vysvětlení, ale nemohl jsem se mu dovolat," dodal Bublan.
Nad razancí zásahu se podivuje i Martin Hádek, bývalý policejní vyšetřovatel, který se zabýval trestnými činy v ozbrojených složkách. "Došlo k ignorování zásad zdrženlivosti zásahu podle moderního trestního práva," míní.
Předseda Strany zelených Ondřej Liška označil zásah za "absolutně nepřípustný". Podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky se jedná o bezprecedentní útok na demokracii v českých médiích. Oba volají po odvolání ministra obrany Vondry.
Televize Rožánkovy dokumenty odmítla vydat
Už včera trojice vyšetřovatelů zapečetila kancelář reportéra ČT Karla Rožánka, který se věnuje zpravodajství o armádě. Vojenská policie po něm žádá vydání dokumentů spojených s nestandardním odchodem bývalého šéfa vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka. Televize je odmítá vydat.
Miroslav KrejčíkMiroslav Krejčík vedl vojenskou tajnou službu v letech 2004 až 2007. Jak dříve řekl, v čele služby musel skončit, když začala rozvědka rozkrývat korupci na ministerstvu obrany. Kvůli dokumentu, který před čtyřmi lety vedl k jeho odchodu z čela tajné služby, exředitel Vojenského zpravodajství podal trestní oznámení (více zde). |
"Nejprve šli za ředitelem zpravodajství. Chtěli, aby televize vydala tajné materiály, které kolega Rožánek získal. Konkrétně jde o složku vytvořenou na ministerstvu obrany v roce 2007, která vedla k odchodu bývalého ředitele vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka," řekl Hospodářským novinám mluvčí televize Ladislav Šticha.
Vojenská policie tvrdí, že materiál potřebuje kvůli vyšetřování důvodného podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované skutečnosti. Mluvčí vojenské policie Jan Čermák uvedl, že požadovanou listinu získali při návštěvě televize 7. března od jednoho z editorů. Byla to ale pouze kopie. Policisté chtěli originál, který měl být právě v kanceláři Karla Rožánka.
"Protože redaktor nebyl v té době přítomen, přikročili vojenští policisté k zabezpečení vstupu do jeho kanceláře tak, aby zabránili možnému vynesení dokumentu, který se tam má nalézat," uvedl v oficiálním vyjádření Čermák.
Sám reportér Rožánek se ve čtvrtek vrátil z pracovní cesty do Afghánistánu a detaily policejního zásahu dopodrobna neznal. "Oni mě již před časem žádali, abych jim dokumenty vydal, to jsem ale odmítl. Chci absolutně chránit zdroje. Jestli skutečně doloží soudní příkaz, nevím," řekl listu redaktor.
Aféra SpiegelJeden z největších poválečných politických skandálů v Německu vypukl 26. října 1962. Do redakce týdeníku Der Spiegel vtrhli policisté a hledali podklady k článku o totálním neúspěchu německých jednotek na cvičení NATO. V hodnocení Severoatlantické aliance totiž stálo: obrany schopné podmínečně. Článek navíc upozornil na skutečnost, že by v tehdejší Spolkové republice Německo v případě jaderného konfliktu za několik prvních dnů zahynulo 15 milionů lidí. Policie zatkla šéfredaktora Spiegelu Rudolfa Augsteina a jednoho redaktora. V zápětí je obvinila z velezrady. Vzhledem k protestům většiny tisku a veřejnosti byli nakonec oba propuštěni. V květnu 1965 německý ústavní soud rozhodl o zrušení procesu pro důkazní nedostatky. Aféra stála post ministra obrany Franze Josefa Strausse. |
Generální ředitel České televize Jiří Janeček se kvůli postupu Vojenské policie obrátil na ministra obrany. Listiny, o které měli policisté zájem, televize nevydá.
