Vědci vydali slovník. Vzkřísil mlátičkáře a další zapomenutá slova komunismu

V České republice vyšel první slovník, který mapuje jazyk komunistické propagandy. Pod názvem Slovník komunistické totality jej připravili jazykovědci z Ústavu Českého národního korpusu. Mimo jiné v něm zmapovali, která slova upadla v zapomnění a která se nyní používají již v jiném kontextu.

Materiál sbírali jazykovědci především v Rudém právu. Ilustrační foto. | foto: Kavárna

Mezi slova, jejichž užití se postupem času většinou proměnilo, patří například "jiskřička". Komunistický tisk ho užíval ve spojení "odznak jiskřičky", v současné publicistice se objevuje nejvíce ve spojení "jiskřička naděje".

Posun v užívání slov vědci označili ve slovníku u každého takového příkladu symboly. U spojení "odznak jiskřičky" je pěticípá komunistická hvězda. "Jiskřičku naděje"  označuje pravá ruka se zvednutým "véčkem", které provázelo sametovou revoluci.

Křížek najdou čtenáři u slov nebo dvojic, které současný tisk už nezná. Takto nepřežil například "větrovod" (potrubí vedoucí vzduch k vysokým pecím), "mlátičkář" (dělník u mlátičky) nebo "stachanovka" (mimořádně výkonná pracovnice).

slovník totality

Slovník komunistické totality vznikal sedm let, pracovaly na něm desítky lidí.

Jazykovědci nejprve zpracovali tři etapy komunistického tisku (po roce 1952, 1969 a 1977) o celkovém rozsahu 13 milionů hesel. Z nich vybrali čtyři tisíce slov, která během let prošla nejbouřlivějšími proměnami, a 10 tisíc slov, která používal dobový tisk vůbec nejčastěji.

Ze slovníku lze také vyčíst, jak dramaticky byla některá slova z komunistického tisku vytlačována. Nemilosrdně se doba chovala například k diktátorovi Stalinovi.

Zatímco v 50. letech minulého století se jeho příjmení objevovalo 1 430krát v každém milionu vědci posuzovaných slov, v následujícím desetiletí už to bylo jen sedm slov z milionu.

"Pozdější doba se za něj styděla," vysvětluje spoluautor Slovníku komunistické totality Václav Cvrček.

"Po Stalinově smrti vypukla v letech 1953 až 1956 kumulovaná nespokojenost ve všech středoevropských komunistických zemích. Vyvrcholením bylo na podzim 1956 krvavé protikomunistické povstání v Maďarsku," vysvětluje v předmluvě historické souvislosti Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Vůbec nejpoužívanějším slovem, kromě předložek a spojek, byla v předlistopadové minulosti "strana". Jazykovědci jich v tehdejším tisku a některých politických brožurách napočítali téměř 53 tisíc.

Příručka se podle vědců stala základem pro další bádání. "Je tu velký balík dat a možnost z něj vybírat metody manipulace a demagogie. Byl bych rád, kdyby to pomohlo budoucím lingvistům a ti byli schopni udělat komplexní popis toho, jak komunistická propaganda fungovala," řekl Cvrček.

Více než třísetstránkový slovník mapuje jen polovinu komunistického jazyka. "Je věnovaný oficiální propagandě, ale nikoliv tomu, jak lidé mluvili v soukromí," dodal jazykovědec. Časem by proto mohl vzniknout také slovník výrazů, které patřily mezi ty neoficiální.

svátky doby i otázky zkoušek VUML

Na konec slovníku jazykovědci zařadili několik příloh. Jedna z nich je věnovaná tehdejším oficiálním svátkům. Kromě Mezinárodního dne žen a svátku práce v něm připomínají i zapomenutý den fyskulturníka (fyskulturou se označovala tělovýchova), den úrody nebo brannosti.

V další kapitole autoři příručky uvedli příklad "neoficiálního" vyjádření. Lidé si prostřednictvím fiktivních pouček dělali legraci z Večerní univerzity marxismu-leninismu (VUML), tedy z tehdejšího externího studia pro členy komunistické strany.

Otázky ke zkouškám VUML

Proč budujeme socialismus?
Protože je to lepší než pracovat.

Kdo jsou největší nepřátelé socialismu?
Jaro, léto, podzim, zima a imperialismus.

Existuje v socialismu třídní nerovnost?
Ne. Třídní členění známé z kapitalistické společnosti bylo zlikvidováno socialistickou revolucí. V socialistické společnosti existuje naprostá a všeobecná rovnocennost s tou výjimkou, že někteří jsou rovnoprávnější než druzí.