Nečasův kabinet schválil program s příznačným názvem Návrat a do "draftování" výzkumníků chce investovat bezmála půl miliardy korun, píší Lidové noviny.
Vědce Česká republika nyní potřebuje. Za evropské peníze tu totiž vznikají desítky špičkových výzkumných center. A podle ministerstva školství v nich během pěti let vznikne asi tisícovka vědeckých pracovních míst.
"Určitě chceme přilákat lidi zvenku. Každou takovou příležitost vítáme," uvedl pro LN Tomáš Hruda, ředitel biotechnologického centra CEITEC vyrůstajícího v Brně. Posily už má Hruda v západní Evropě vyhlédnuté.
"Program využijeme hlavně při hledání šéfů skupin," upřesňuje Jitka Ulrichová z Univerzity Palackého v Olomouci, pod kterou spadají hned tři nová centra.
První peníze se rozdělí letos
Program Návrat startuje už letos první soutěží o peníze. Do roku 2019 chce ministerstvo mezi vědce rozdělit celkem 465 milionů korun. O peníze mohou zažádat výzkumníci, kteří odešli do zahraničí, strávili tam minimálně tři roky a nyní se chtějí vrátit zpět. Získají slušný plat, ale i peníze na experimenty a spolupracovníky.
Díky penězům se do země vrátí asi 30 špičkových výzkumníků, a protože jejich tým může být zaplacený z grantu, získá podporu ještě více vědců. "V rámci projektu se 'doma' podaří vytvořit podmínky srovnatelné s cizinou," říká Jana Hakenová z ministerstva školství.
Peníze půjdou na platy i na samotné experimenty a zařízení laboratoří. "Každý pěti až sedmičlenný tým dostane přes tři miliony korun ročně," dodala pro LN Hakenová s tím, že ve srovnání se západní Evropou to není velká částka.
Někteří vědci vkládají do programu naděje a míní, že by mohl české vědě pomoci. "Po návratu z ciziny je relativně těžké uspět v soutěži o granty," upozorňuje biolog Cyril Bařinka, který nedávno přišel ze Spojených států. Větší šanci na úspěch podle něj mají lidé zaběhnutí v systému. A mnohdy hrají roli i osobní kontakty.
Vědce v cizině jen odhadují
Kolik vědců v cizině působí, je obtížné zjistit. "Vědci jsou hodně mobilní, když se přestěhují jen na rok či dva, často ani nemění trvalé bydliště. Dotyčný si po příchodu do nové země vyřídí potřebné doklady, ale v Česku, které opouští, se nijak neodhlašuje," vysvětlil deníku Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Podle jeho odhadů odešlo do Spojených států asi 600 až 1500 vědců. Dále je pro české výzkumníky atraktivní Německo, Británie, Švýcarsko, Kanada, Francie, nebo Rakousko, kde může působit asi 150 až 200 vědců.
