Dříve museli zemědělci v době postřiků hledat informace o včelstvech v dokumentech v papírové formě na obecních úřadech. Elektronizace údajů a jejich zveřejnění od letošního března ve Veřejném registru půdy (LPIS) a na Portále farmáře mělo práci usnadnit.
„Náš svaz nechtěl, aby se to odkrylo a aby každý po pár kliknutích věděl, kde má kdo včelstva. Bojíme se o včelstva ve volné přírodě. Vandalů a různých zlodějů je dost. Tohle umožní se dobrat míst, kde jsou, a umožní to páchání trestné činnosti,“ řekla iDNES.cz předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová s tím, že organizace původně usilovala o to, aby byly informace přístupné jen zemědělcům.
Podle ministerstva zemědělství má elektronická databáze minimalizovat rizika otrav včel.
„Kontaktní údaje včelařů jsou uveřejněny ve všech registrech zemědělské půdy LPIS (interní, veřejný a Portál farmáře), aby byly pro zemědělce i další oprávněné subjekty dostupné. Kromě zemědělců se jedná například o obce a města, správce sportovních areálů či liniových staveb atd., kteří v rámci údržby zeleně a krajiny mohou také provádět postřiky. O porušení ochrany osobních údajů se v tomto případě nejedná,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Helena Šindlerová.
Ministerstvo provedlo digitalizaci v souladu s plemenářským zákonem, který včelařům ukládá každoročně hlásit počty včelstev a jejich stanoviště, a nařízením vlády z roku 2014, které uložilo vést informace v elektronické podobě.
Krádeže hrozí podle včelařů hlavně v pohraničí
Včelaři se obávají rozsáhlých krádeží vzhledem k tomu, že ve Veřejném registru půdy je dohledatelné nejenom umístění včelstev poblíž zemědělských pozemků, ale i adresa a další kontaktní údaje na samotné včelaře.
„Jsou tam veškeré údaje o včelaři včetně mobilu a e-mailu. Na jedné straně je to plus, protože zemědělec se může ihned spojit s včelařem a oznámit mu, kdy bude dělat postřik. Včelaři se však na straně druhé obávají toho, že si někdo ověří, kdy jsou doma, a podle toho jim půjdou ukrást včely,“ doplnila Machová.
Nejvíce ohrožené jsou podle ní úly v pohraničí, zejména u hranic s Polskem a Slovenskem, protože česká včelstva jsou v lepším zdravotním stavu než u našich sousedů. Úmrtnost českých včel se pohybuje pod deset procent, jinde v Evropě je vyšší.
Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru, jejich med je neprodejný |
Počet ukradených včel není možné přesně vyčíslit, svaz včelařů statistiku nevede. Jen v roce 2015 se na Břeclavsku a Hodonínsku ztratilo během dvou měsíců kolem 50 úlů. Zloději způsobili škodu za desítky tisíc korun (o kauze jsme psali v článku Včelařům mizí úly).
Včelařů je v České republice kolem 58 tisíc. Informace o jejich včelstvech shromažďuje Českomoravská společnost chovatelů na základě zákona o plemenářské péči a vyhlášky o evidenci hospodářských zvířat. Eviduje stanoviště včelstev, která jsou daná podle čísel jednotlivých zemědělských parcel. Údaje zpracovává ministerstvo a podle nich aktualizuje Integrovaný zemědělský registr, ze kterého se informace přetahují do veřejné části LPIS.
Zemědělec, který chce na svém pozemku aplikovat postřik, by měl minimálně 48 hodin dopředu informovat chovatele včel. Týká se to včel v okruhu alespoň pěti kilometrů od hranice postřikovaného pozemku, uvádí ministerstvo na svém webu.
