Počasí ničí včely ve vlnách, stejně jako ovoce nebo révu. Daň si chlad vybral zejména na jižní Moravě. „Jižní Morava je s počasím vždy trochu napřed, takže tam to v některých oblastech pociťovali včelaři více než jinde. Špatná situace však neplatí pro celý kraj. Možná část jarní květové snůšky medu ještě zachrání řepka,“ uvádí předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Někteří jsou bez včel už od podzimu. Marie Pokorná ze Znojma-Přímětic chová s manželem asi 70 včelstev. Dvě třetiny včel jim „padly“ na konci října. „Nyní musíme nahradit uhynulá včelstva. Květového medu nebude asi letos mnoho, ale máme loňské zásoby. Zaměříme se spíš na letní med,“ říká Pokorná.
Situace se nazývá syndrom prázdného úlu. „V úlu jsou na jaře zásoby, ale žádné včely. Co konkrétně to způsobuje, není známo. V naší organizaci uhynulo přes 30 procent včelstev, medu bude celkově méně,“ přidává se František Láska, který včelaří u Mikulova.
Otrávený koktejl
Není to ale jen počasí, s čím se musí včely vypořádat. Aktuálně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) upozorňuje pěstitele, že si musí dát pozor na aplikaci přípravků na ochranu rostlin v době květu řepky.
A hlavně nedat na „zaručené“ rady a postřiky nemíchat. Mohou totiž vyrobit pro včely smrtící koktejl. „Aby pěstitelé nemuseli s jednotlivými druhy vyjíždět několikrát na pole, tak je smíchají do jedné nádoby, čímž vznikne naprosto toxický postřik. K takovým otravám dochází velice často a včelaři většinou nedostanou odškodnění. Sám s tím mám zkušenosti,“ říká mikulovský včelař Jiří Sekereš.
Praktiky poradců v oblasti ochrany rostlin jsou podle ÚKZÚZ stejné jako u „šmejdů“. „Zemědělec lehce podlehne, když jej někdo na semináři přesvědčí o účinku nelegální kombinace přípravků. Tato doporučení nejsou oficiální a jen těžko je lze postihnout na místě,“ vysvětluje za ústav Štěpánka Radová. Zákon nakonec porušuje pěstitel.
Navíc málokdo takové případy hlásí, takže se jich oficiálně řeší maximálně deset ročně. „Převažují případy, které se do správního řízení ani nedostanou, a to především z důvodu dohody mezi pěstitelem a včelařem. Pro pěstitele je jednodušší ‚vyplatit‘ včelaře než dostat pokutu a srážku na dotaci,“ dodává Radová.
Radek Botura ze Strážnice na Hodonínsku má s prokazováním toho, že jeho včely našly smrt na poli, zkušenosti. „Není to nic jednoduchého. Zavoláte místní včelařskou organizaci, veterinu a podnik. Do 72 hodin totiž musíte včely zmrazit a dopravit do výzkumného ústavu, jinak by jed z těla vyprchal,“ vysvětluje. Včelaři pak pomůže svépomocný fond, kam přispívají. „To ale sílu včelstva nenahradí. Z padesáti včel udělat sto je práce minimálně na rok,“ podotýká Botura.
Fond slouží k tomu, aby přispěl k obnovení chovu, nikoliv aby hradil škodu. Nové včelstvo se dá pořídit za čtyři až pět tisíc korun, takzvaný oddělek je o dva tisíce levnější. Větší škody však naskakují za ušlý zisk za med.
Cena medu prodávaného ze dvora se pohybuje kolem 150 korun za kilogram. V Jihomoravském kraji činil v minulých dvou letech průměrný medný výnos kolem 13 kilogramů ze včelstva.
Samá řepka včelám škodí
Kromě pesticidů a nemocí se musí včely vypořádat s tím, jak se příroda za posledních zhruba 30 let změnila. „Včelám chybí pylová pestrost. To přináší nedostatečnou výživu včel, která se pak projevuje na jejich odolnosti vůči nemocem. Řepková monodieta (konzumace jednoho typu potravin, pozn. red.), která v mnoha lokalitách převažuje, není stejně jako pro člověka nic dobrého,“ dodává Machová.
Navzdory nevyzpytatelnému počasí jihomoravské včelařství rok od roku roste. Skoro šest tisíc chovatelů se stará o 78 tisíc včelstev, což je o 15 tisíc včelstev víc než před třemi roky. Za tu dobu narostl počet včelařů o sedm stovek.
Jelikož se včelařství stalo módou, počet včelařů leckde narůstá až neúměrně. „V některých oblastech hrozí převčelení, krajina nedokáže uživit stoupající počet včelstev,“ upozorňuje včelař Jan Šimeček z Petrova na Hodonínsku.
Podívejte se na vynález, díky kterému teče med přímo z úlu:
30. června 2017 |
