„Byla to neskutečná improvizace. Na to vás žádný výcvik nepřipraví,“ vzpomíná v rozhovoru vojenský policista, velitel jednotky KAMBA. Vyjednával evakuaci zaměstnanců české ambasády a všech afghánských spolupracovníků ministerstva obrany.
Jednotka KAMBADesátá jednotka vojenské policie KAMBA měla za cíl ochranu a obranu objektu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu a osobní ochranu členů diplomatické mise při jejich výjezdech mimo kábulskou ambasádu. |
Nejsilnější moment se překvapivě netýká střelby a strachu o život, ale obavy o osud ostatních dětí u letiště. „Bylo mi jich hrozně líto. Po psychické stránce to byl nejhorší moment,“ říká. Sám je otcem malého dítěte. „Vědomí, že je nemůžu zachránit, bylo to nejhorší, co jsem mohl zažít,“ doplňuje.
Když se dozvěděli, že Kábul padl, věděli, že to nebude dobré. „Netušili jsme, že se vše seběhne tak rychle. Začali jsme se připravovat na opuštění ambasády,“ uvádí vojenský policista.
Střelba, horko a chaos. Drama v Afghánistánu očima velvyslance Balouna |
„V sobotu 14. srpna jsem měl schůzku se svým americkým protějškem, povídali jsme si, že do konce srpna to v Kábulu všechno vydrží,“ vypráví. Rozloučili se a za půl hodiny mu volal zpět, že ambasáda Spojených států začíná s urychlenou evakuací.
„To byl okamžik, kdy jsem klukům řekl, ať začnou rychle balit a ať se obléknou do kompletní výstroje,“ uvádí. Ihned zatelefonoval do Prahy. Češi měli k dispozici jen jeden únikový východ, který vedl skrz americké velvyslanectví.
Každý se staral sám o sebe
Osobní věci musely zůstat na místě, braly se jen vízové štítky, razítka a peníze. „Před odjezdem byl Tálibán už na předměstí, střílelo se. Nebylo komu zavolat, zeptat se. Každý už se staral jen sám o sebe,“ dodává.
Do třech aut naložili české diplomaty a znovu si na kábulském letišti ověřili, že je na letiště pustí. „Také jsem zavolal na americkou ambasádu, že začínáme evakuovat, aby nebyli překvapení z našich ozbrojených aut,“ říká.
Nepříjemná zpráva přišla těsně před letištěm, když mu zástupce zavolal s tím, že na stožárech příjezdové cesty vlají bílé vlajky s nápisem Tálibán. Znamenalo to, že už na místě nejsou místní vojáci. Naopak je tam spousta lidí, kteří s ozbrojenci sympatizují.
„Tušili jsme, že se budeme stahovat za nepříznivých podmínek. Na letišti jsme vysadili velvyslance a náš tým se stáhl zpět na ambasádu,“ popisuje vývoj situace policista. Bylo potřeba zlikvidovat utajované materiály a zajistit další vybavení.
Další Airbus z Kábulu je v bezpečí ve vzduchu.Kromě vojáků a velvyslance vezeme také další spolupracovníky, kteří nám v Afghánistánu pomáhali,i s jejich rodinami. Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování.Šli za hranici svých možností,aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí.
„Vzali jsme všechny notebooky, elektroniku, vytáhli a zachránili harddisky a zbytek jsme velkou palicí rozmlátili na prach,“ pokračuje. Jeho kolega vše tajné skartoval a poté to spálil v sudu. Vše se povedlo zničit nebo odvézt, včetně drahé techniky a vybavení, státních znaků a cedulek s názvem velvyslanectví. „To vše by mohl nepřítel zneužít. Ve tři hodiny ráno jsme byli hotoví,“ upřesňuje.
Ranní cesta na letiště byla v rámci mezí klidná. Kolem se však střílelo. Tálibánci slavili, že je Kábul jejich.
Evakuaci zvládli jako jedni z prvních
Zatímco ostatní státy ještě ani nezačaly, oni už měli připravený seznam místních zaměstnanců ambasády. „Místní si ještě neuvědomovali, co je v nejbližších hodinách čeká. Necelých pět desítek zaměstnanců i s jejich dětmi jsme s kolegy zkontrolovali a dovezli je k terminálu,“ doplňuje velitel ochranného týmu české ambasády KAMBA.
Za branami neprodyšně uzavřeného areálu kábulského letiště (25. srpna 2021)
Situace se zhoršovala především za branami letiště, kde se už tísnily stovky lidí. Půjčili si megafon a začali vyvolávat jména. „Namířili jsme do davu, natáhli ruku a jako králíka z klobouku vytáhli našeho člověka. Celou noc jsme objížděli jednotlivé brány a lidi tahali z davu,“ dodává.
S rukama nad hlavou šel za Tálibánci
Situace se ztížila o pár dní později. „Když jsme přijeli k bráně, zjistili jsme, že za ní nikdo nestojí a je obstoupená britskými vojáky. Velitel nám řekl, že Tálibán lidi zatlačil hluboko do města,“ uvedl.
Kolegu nechal na dobré střelecké pozici, aby ho mohl krýt. Odložil zbraně, vzal do ruky diplomatický pas a s rukama nad hlavou šel Tálibáncům vstříc.
Evakuace z Kábulu závodí s časem, střelba u brány zabila strážce letiště |
„Dívali se na mě s údivem, jako kdyby nevěřili, že si k nim vůbec někdo dovolil přiblížit,“ poznamenává policista. Poskytl jim jména a oni mu lidi ze seznamu postupně vodili.
Kousek stínu - vzácná chvíle úniku z padesátistupňového vedra. (25. srpna 2021)
Nikoho jiného vyjednávat s Tálibánci ani nenapadlo. „Byla to neskutečná improvizace. Na to vás žádný výcvik nepřipraví. Nikdy jsem nebyl na kurzu vyjednávání,“ podotýká. Vyjednával s nimi šest hodin a kromě 81 lidí se mu podařilo do letadla dostat ještě dvě ženy z Polska.
