Na konci minulého týdne se pan prezident postavil proti přívalu frází o zlých Rusech a hodných Gruzíncích. I když, ač nositel Puškinovy medaile, není absolutním šampionem v historii kavkazských konfliktů, trefil se dobře.
Bylo mu to však málo: teď píše o tom, že v první den olympiády vyvolala válku Gruzie. Je tedy za ni odpovědna. Z čehož logicky vyplývá, že ruský zásah je oprávněný a evropští a američtí politici, kteří jej odsoudili, jsou buď ideologové, machiavelisti, nebo přímo ignoranti.
Bezprostřední příčiny víkendové války zatím nejsou známy. Například senátor Štětina, který byl na místě a Kavkaz zná přece jen o kousek lépe než Klaus, tvrdí, že ruské konvoje překročily gruzínské hranice jako první. Štětinův kritický postoj vůči Rusku je však notoricky známý, takže i zde může jít o dezinformaci.
Jasné naopak je, že Rusko léta využívá odtrženců v Osetii a Abcházii, aby drželo pod krkem vzpurnou gruzínskou vládu. I kdyby bylo pravda to, co tvrdí Klaus, bylo by možno "vpád" gruzínské armády na vlastní území, které slouží jako předmostí nepřátelské mocnosti, označit jako obrannou válku.
Přít se o zeměpisná a historická fakta nemá smyslu – stačí totiž poukázat na to, že SuperKlaus, když chce opravdu zaujmout, mluví proti Klausovi. Co totiž vždycky a důsledně tvrdil Klaus (i když to nebylo populární)? Že státy mají právo na územní celistvost. A mají právo kvůli ní bojovat, a dokonce i za cenu civilních životů.
Ano, je to tak. Václav Klaus vždycky obhajoval srbský nárok na Kosovo. Nikdy ani půlslovem neodsoudil vyhnání Němců z Česka, naopak, považuje je za nutné. Jistě, mučení, ponižování, vraždění dětí a žen, které je provázelo, není jeho srdci milé, ale nutnost je nutnost. Nyní Gruzínci podnikli vojenskou operaci (pravděpodobně vyprovokovanou) na znovuzískání svého území.
A hle! Zatímco Srbové mají právo na to, aby zkrotili separatisty silou, Gruzínci nikoliv. Když se trhá jeden stát, je to hnusné. Když se jiný ohradí proti tomu, že je trhán, je "jeho odpovědnost za vyvolání konfliktu fatální". Zlý ironik by řekl, že v očích SuperKlause je ohavné, když státy čtvrtí imperialistický Západ, a chvályhodné, když to dělá bratrské Rusko.
Otázka je, proč Václav Klaus nezůstal ve své střízlivé pozici filozofa, který varuje před hurágruzínstvím a rozumně poukazuje na ruské zájmy. Proč se musí vžít do role Antigruzína? Hledá se na to odpověď podobně těžko jako na otázku, proč nezůstane u chytré kritiky klopotné hlouposti a rozpínavosti některých bruselských úředníků, a hned přirovnává Evropskou unii k RVHP a slzí nad tím, že nás připraví o suverenitu.
Zatímco postoje skeptického Klause jsou zajímavé, postoje SuperKlause jsou nepochopitelné. Jako by do šedé hlavy pana profesora vlétl nějaký skřítek a poštíval: "Schválně je provokuj, jen je provokuj!" Jedno, zda to má logiku, lhostejno, zda se to má rádo s fakty, jen když je to úplně jiné než to, co říkají takzvaní rozumní lidé. Skřítek i profesor pak mají hravou radost nad pohoršeně vyhrnutým obočím šosáckých intelektuálních břídilů.
Dopřejme tu radost skřítkovi i SuperKlausovi. Ani jednomu, ani druhému však nedoporučuji jezdit na prázdniny do Gruzie.
