Filozof Jan Sokol se s největší pravděpodobností stane soupeřem Václava Klause ve třetí prezidentské volbě.
Sokola podporuje Unie svobody-DEU, volit ho budou i lidovečtí zákonodárci. Problém je stále v ne zcela jednotné ČSSD.
Podporu pro Jana Sokola vyjednává v řadách sociální demokracie premiér Vladimír Špidla. Většina poslanců i senátorů největší vládní strany zřejmě kandidáta podpoří.
Výtky ovšem zaznívají z krajských organizací. Pro některé lídry ČSSD je totiž bývalý ministr školství málo známou osobností, jiným vadí jeho nedostatečné politické zkušenosti nebo názory na česko-německé vztahy.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Ekert ČTK řekl, že poslanců, kteří svůj hlas Sokolovi nedají, bude podle jeho odhadu "do deseti". Sněmovní frakce ČSSD má 70 členů.
"Jsou to jednotlivci," prohlásil o neoblomných poslancích. On sám už pohovor se Špidlou absolvoval, ovšem už před ním byl stejně rozhodnut Sokola podpořit. "Nemám nejmenší problém," uvedl Ekert.
Způsobem výběru prezidentského kandidáta je ale rozladěn předseda moravskoslezské ČSSD Petr Vícha. "Těžko může mít někdo moc připomínek přímo k osobě pana Sokola, ale jaký to je proces, když se někdo najde už ze zoufalství," řekl.
Sokola je připraven volit poslanec Zdeněk Koudelka, i když "z nouze". Považuje ho za kandidáta, o jehož kvalitách není pochyb, na druhou stranu ve veřejnosti není příliš známý.
"Budoucího prezidenta by měli znát všichni. Já ho podpořím z nouze," uvedl Koudelka.
Podle předsedy zlínské městské organizace ČSSD Martina Janečky není Sokol vhodným kandidátem na prezidenta.
"Prezident by měl mít politický rozhled a zkušenosti. Ty profesor Sokol nemá," řekl. Jediným možným kandidátem byl podle něj bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, který ale propadl už ve druhé volbě.
Kritický postoj k Sokolovi potvrdil i předseda ústecké krajské organizace Jaroslav Foldyna. Akademik podle něj kvůli svým dosud známým postojům k sudetským Němcům nemůže v Ústeckém kraji očekávat téměř žádnou podporu.
"Je to chytrý a slušný člověk, ale pro členskou základnu v našem kraji je právě z tohoto jediného důvodu nepřijatelný," uvedl Foldyna.
Sokol označil v minulosti odsun sudetských Němců za ostudný. Podepsal se také pod výzvu k zahájení rozhovorů mezi českou vládou a politickou reprezentací sudetských Němců Smíření 95.
Také sociální demokraté v Pardubickém kraji očekávají jasnější vyjádření možného prezidentského kandidáta k česko-německým vztahům.
|
Kdo je Jan Sokol |
|
Jan Sokol (1936) je český filozof, překladatel, programátor a redaktor časopisu Přítomnost, zeť Jana Patočky. Narodil se v Praze, vyučil se a pracoval jako zlatník, později mechanik. V roce 1958 složil s vyznamenáním maturitu v dálkovém studiu. V roce 1963 přijat do dálkového studia matematiky na Univerzitě Karlově. V letech 1964-90 pracoval jako programátor, později vedoucí výzkumný pracovník ve vývoji základního programového vybavení počítačů. V tomto oboru publikoval několik knih a desítky odborných článků. V letech 1990-92 byl poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum a místopředsedou Sněmovny národů, předsedou poslaneckého klubu Občanského fóra a stálé parlamentní delegace v Evropském parlamentu. V roce 1992 kandidoval do Federálního shromáždění za Občanské hnutí, o čtyři roky později do Senátu za KDU-ČSL. Od roku 1990 přednáší filozofii a religionistiku na pedagogické a filozofické fakultě Univerzity Karlovy i jinde (Ústí nad Labem, Olomouc). V květnu 1993 obhájil diplomovou práci, v březnu 1994 získal titul kandidáta věd a v dubnu 1995 titul doktora. V únoru 1997 byl jmenován docentem filozofie a poradcem ministra školství. Od ledna do července 1998 byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy, od srpna 2000 je pověřen vedením fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Je ženatý, má dva syny a jednu dceru. zdroj: inázor |
