Podle Dobšíka patnáctiprocentní navýšení sumy na platy představuje 18 miliard korun. „Naším cílem je dostat co největší část do tarifů. Budeme o tom vyjednávat,“ řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Podle svazu by při zvýšení o 15 procent měl průměrný plat pedagogů dosáhnout příští rok 52 710 korun a odpovídal by zhruba 122 procentům očekávané průměrné mzdy. Letos je to s částkou 45 835 korun zhruba 113 procent, uvedli odboráři. Poukazují na vládní programové prohlášení, podle něhož by průměrný učitelský plat měl činit 130 procent celostátní průměrné mzdy.
„Podporuji návrh školských odborů, aby učitelské platy vzrostly od ledna o 15 %. Jednou z možností je navýšit tarify všem o stejnou částku. Nejvíce by si tak polepšily vychovatelky školních družin nebo učitelky mateřských škol, jejichž platy jsou nyní podprůměrné,“ sdělil Radek Sárközi ze zapsaného spolku Pedagogická komora.
Dobšík řekl, že na začátku školního roku by bylo fér, kdyby pedagogové i nepedagogové věděli, jaký vláda plánuje nárůst platů. „První signál by měl být v připravovaném rozpočtu na příští rok,“ poznamenal.
„My jsme to rozložili do několika let, že je to 15 procent pro příští rok, deset pro rok 2024 a sedm pro rok 2025. Protože pokud by se to mělo dát jednorázově, že to by byly opravdu obrovské finance, kde si neděláme iluze, že tato doba, která není jednoduchá, že by se našla politická vůle takový objem do kapitoly školství přesunout,“ řekl Dobšík. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj toto rozložení růstu v čase neodmítl.
„Pedagogové to budou vědět, ve chvíli kdy dokončíme debatu o státním rozpočtu,“ reagoval na dotaz, kdy budou učitelé vědět o kolik a jak jim navýší vláda platy. „Vláda letos už zvedla mzdy pedagogů, teď jsme snažili napravit i to, že se dvacet měsíců nezvyšovaly platy nepedagogickým pracovníkům v oblasti školství. To jsme nyní napravili. V novele o pedagogických pracovnících je, že v roce 2024 mzdy pedagogických pracovníků dosáhnou 130 procent průměrné mzdy, to jsou cíle, ke kterým vláda směřuje,“ dodal premiér.
Místopředsedkyně Seidlová poznamenala, že nadcházející školní rok nebude jednoduchý. Bude například záležet na tom, kolik přijde ukrajinských dětí do škol, jak se bude vyvíjet situace s covidem a nebo s vytápěním tříd. Řekla, že odbory odmítají návrh vytápět kvůli energetické krizi třídy pouze na 19 stupňů.
Poukázala na to, že dosud se teploty pohybovaly mezi 20 až 24 stupni. „Vezměte si, že přijde zima, musí se větrat, protože koncentrace kysličníku uhelnatého je velká, ve třídách větrat musíte, kdy budete větrat?“ ptala se. Pokud by se větralo o přestávce, musely by děti na chodbu, kde je 15 stupňů, protože je nutné kvůli bezpečnosti zajistit, aby nevypadly z okna. Pokud by se větralo během výuky, pak by se teplota ve třídě snížila, popsala.
Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vláda s růstem platů otálí |
Učitelé dostali přidáno naposledy na začátku letošního roku. Základ platu neboli tarif se jim zvedl o dvě procenta. Nepedagogům, jako jsou například školníci, uklízečky nebo vedoucí školních jídelen, se platový základ nejdřív zmrazil a od září by se měl zvednout o deset procent.
Nařízení o desetiprocentním navýšení by měla vláda schválit dnes. Podobně se mají zvýšit platy dalších zaměstnanců veřejných služeb a státu, kteří na začátku roku nedostali přidáno. Jde třeba o úředníky a pracovníky kultury.
Meziroční inflace dosáhla v červenci podle dat Českého statistického úřadu 17,5 procenta. Podle poslední predikce ministerstva financí by ceny za letošek vzrostou v průměru o 16,2 procenta a příští rok o 8,8 procenta. Suma na platy by se letos měla podle odhadů zvýšit o 9,8 procenta a příští rok o 7,9 procenta.
Celostátní průměrná mzda dosáhla loni podle statistiků 37 839 korun. Podle platového portálu Profesia.cz vzrostla částka včetně všech bonusů letos v prvním pololetí o sedm procent na 49 166 korun. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta.
