Co je ONIV?Jde o takzvané Ostatní neinvestiční výdaje, do kterých spadají peníze na pomůcky, lékařské prohlídky, školení či nemocenské. Školy tyto peníze dostávají formou příspěvku na žáka na rok. Pokud by ředitel neměl v ONIV dostatek peněz, může podat žádost o převod z prostředků na mzdy krajskému úřadu, který za MŠMT vyplácí peníze na mzdy. |
„Ke konci července jsme byli jenom za nemocenské v balíčku ONIV minus 300 tisíc korun, k tomu další věci. Nechali to na nás ředitelích, že si máme poradit. Když ministerstvu říkáme, že je hodně nemocenských a byly covidové karantény, tak nám potvrdí, že o tom ví, ale nic s tím nedělají,“ říká ředitelka MŠ Radost z Frýdku-Místku Natália Toflová. Ta vede v zapsaném spolku Pedagogická komora sekci mateřských škol.
A právě Pedagogická komora na problém s ONIV dlouhodobě upozorňuje.
Aktuálně MŠ Radost v ONIV chybí 362 tisíc korun. Nelehkou situaci, kdy v nich nemá dostatek peněz kromě nemocenských ani na pomůcky pro děti, ochranné pomůcky, zákonné pojištění či vstupní a preventivní lékařské prohlídky, tak musí řešit tím nejhorším možným způsobem.
Každý z jejich učitelů přijde ve školce asi o osm tisíc korun na bonusech a odměnách. „Už jsme peníze z mezd přesunovali během roku podruhé. Na ostatní věci, ani na vzdělávání pedagogů, nám nezbyla ani koruna,“ vadí Toflové a dodává, že zatímco loni dostala na ONIV 150,5 tisíce korun, letos hospodaří s částkou 97 650 korun.
„Navzdory covidu a nemocenským jsme dostali o třetinu méně. Problém to byl vždy, ale teď je to enormní, když nás zasáhly koronavirové karantény,“ míní.
Za pravdu Toflové dává i její kolegyně, ředitelka MŠ Hřibské z Prahy 10 Martina Drbohlavová. „Je to dlouhodobý problém. Vyčerpali jsme peníze na úhradu nemocenských, protože jsme jí měli více a finance chybí. Upřímně řečeno problémů ze strany ministerstva školství je daleko víc a ONIV jsou jen jedním z nich,“ říká.
Výuka v bundách? Školy nemají peníze na topení, budou omezovat i pomůcky |
Dodává, že zřizovatel její mateřské školy je štědrý a všechny výdaje navíc doplácí, umí si ale představit, že pro jiné školy to může být problém. Ten představuje i samotný zmíněný balíček ONIV.
Podobně to vnímá i předsedkyně výboru Asociace předškolní výchovy Hana Splavcová. Také ona mluví o tom, že prostředky, které mateřské školy prostřednictvím krajů od ministerstva školství (MŠMT) dostávají, nejsou velké.
„Jakýkoliv zásah do provozu MŠ, například nemocenské, to komplikují. Občas se s těmito informacemi setkáváme, ale je to věcí vyjednávání s krajem, se zřizovatelem,“ popisuje Splavcová.
Členka předsednictva Svazu měst a obcí a zároveň starostka Kopidlna Hana Mosáková označuje za hlavního viníka stejně jako Drbohlavová školský rezort. „Protože u nás tento problém zatím nebyl, tak jsem to neřešila s krajem. Myslíte si ale, že kraj je tím, kdo by to vyřešil? Prvotně by mělo ministerstvo školství. Občas by bylo potřeba, aby úředníci, kteří na ministerstvech pracují, ale i ministři, přišli na malé město do škol a školek a podívali se, jak to vůbec funguje,“ říká.
Na platy ve školství musíte přidat patnáct procent, žádají vládu odbory |
Podle ní je jednoduché něco přepočítat či někomu něco (peníze) sebrat, jenže pak vše dopadá na zřizovatele, tedy obce a kraje. Ty už ale řeší zvyšující se ceny energií, které školy drtí. Ředitelé přitom stále nemají informace, jak jim stát v boji se zvyšujícími se náklady pomůže.
Do záležitosti se vložily odbory
Protože nejde o problém pouze v mateřských školách, ale školství obecně, nenechávají situaci bez odezvy ani odbory. Ty minulou středu vyzvaly zaměstnance škol k účasti na společných akcích na zajištění dostatečného financování škol.
„Už nejde jen o nápravu nedůstojných platů našich nepedagogických pracovníků a udržení platů pedagogů na 130 % průměrné mzdy, a to bez navyšování přímé vyučovací povinnosti, ale jde i o financování jako celku,“ stojí ve zprávě odborů.
Předseda pracovníků školství Ctirad Vaník dále upozorňuje na skutečnost, že většina škol už své ONIVky vyčerpala z důvodu karantén a covidu-19. Přitom se blíží „vrchol“ roku - podzim, který jde ruku v ruce s respiračními chorobami.
„Je třeba zvýšit tlak nejen na financování v oblasti ostatních neinvestičních výdajů, ale trvat i na systémovějším ukotvení náhrad za dočasnou pracovní neschopnost. Zvláště po zkušenostech z minulých dvou let,“ zmiňuje a volá po zapojení ředitelů škol tak, aby společně jako celek na veřejných akcích dostali podporu školské veřejnosti.
„Šílené, všechno drahé.“ Rodiče šetří na vybavení pro školáky |
Redakce iDNES.cz oslovila ministerstvo školství, zda v nejbližší době plánuje navýšení financí na balíček ONIV, případně jak mají ředitelé nastalou situaci řešit. Na dané otázky ale mluvčí rezortu Aneta Lednová neodpověděla.
Situací se už ale zabývají poslanci. Například místopředseda školského výboru Zdeněk Kettner (SPD) podal pozměňovací návrh k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, aby se navýšil o jednu miliardu korun, a to právě v souvislosti s podhodnoceným balíčkem ONIV.
„Když můžeme nakupovat dražší stíhačky než potřebujeme, nevidím důvod, proč bychom nemohli přidat peníze do školství, které je pro nás důležité,“ vysvětluje důvody Kettner. Dodává, že do minulého školního roku byl učitelem na škole, a tak zná finanční situaci ve školství velmi dobře.
Upozorňuje ale, že si je velmi dobře vědom situace, v jaké se český rozpočet nachází, a tak nebojuje o navýšení ONIV nad původní částku, rád by alespoň dorovnání částky, která se oproti roku 2021 snížila o 30 procent.
