Autorem knihy ve francouzském originále je Camille Laurans s ilustracemi Jesse Pauwelse. Do češtiny ji přeložila Zuzana Klimšová a vydalo ji nakladatelství Svojtka & Co. U některých čtenářů se kniha určená dětem starším čtyř let nesetkala s pochopením.
„Většina vašich knih je perfektní. Ale tato kniha vhodná od čtyř let věku mi přijde přehnaná. Děti by se ve čtyřech letech měly zajímat o jiné věci, než o tvar pindíků a pipinek,“ píše přímo na stránkách českého nakladatelství čtenář Pavel.
Zhruba třicetistránková publikace popisuje, jak si děti pojmenovávají pohlavní orgány nebo se osahávají.
„Pindík a pipinka jsou velmi citlivé části těla. Stačí se jich jen lehounce dotknout a už cítíme, jak nás to lechtá. Andrejka to dělá ráda. Když si jde do svého pokoje odpočinout, hladí si pipinku. Ví, že to může dělat, když ji nikdo nevidí,“ píše se na jedné z dvoustran.
Podle nakladatelství knížka bourá zábrany a tabu ve společnosti. Vypracovaná je s odbornými radami pediatra, ale to jen ve francouzském vydání. S Českou pediatrickou společností podle předsedy Jiřího Zemana nikdo nejednal.
Například předseda Sexuologické společnosti Jaroslav Zvěřina, jehož redakce nakladatelství oslovila se žádostí o odbornou konzultaci (kniha nakonec vyšla bez ní), považuje finální zpracování za nešťastné.
„Problematická je v některých pasážích. Pokud by se to dávalo rodičům k dovysvětlování, tak nic proti tomu. Ale v podobě, v jaké to je dětem prezentované, to jest od čtyř let výš, to tedy nevím,“ říká Zvěřina, kterému se nelíbí například část, kde jsou popisované genitálie rodičů.
„Většina rodin se tím takto nezabývá a přijde mi to nevkusné. Sám nevím, jak bych takovou publikaci se svými dětmi probíral. Sexuální výchova v zásadě znamená poučení, ale v tomto podání na mě působí bulvárně. Nejsem z toho nadšený. Nedávno jsem dělal posudek, kde asi pětiletý chlapec hovořil o tom, že jeho tatínek má jinou předkožku než on. Nevím, kde na to přišel, ale jestli mu to otec předváděl, není to vhodné,“ dodal sexuolog.
Reakce jsme tušili, ale za knihou si stojíme, říká nakladatelství
„Co to tam mám?“ je součástí vícedílné francouzské série „Moje malá proč“, další díly se věnují například alergii a smrti. Jenže i ve Francii jsou reakce na knihu rozporuplné. Například na prodejním portálu Amazon se čtenáři pozastavují nad věkovým doporučením.
„Pokud nejsou pojmy úplně zbytečné, nezdají se mi pro děti ze školky užitečné detaily a anatomická přesnost. Knihu jsem prozatím uložila na dno zásuvky. Rozhodně není nezbytná pro čtyř a půlleté dítě, které se něčím takovým zaobírat nemusí,“ napsala v diskusi po francouzským vydáním Julie.
Také na české nakladatelství se snesla vlna kritiky, nechyběly ani vulgární komentáře. Vedení tvrdí, že chce v knize zodpovědět otázky, které děti trápí a dlouho nad vydáním uvažovalo.
„Zvažovali jsme pro a proti a oslovili i maminky na sociálních sítích. Vedly nás k tomu naše zkušenosti z minulosti. Takřka všechny reakce nás ale utvrzovaly v tom, že knihu smysl vydat má,“ vysvětlila spolumajitelka nakladatelství Mirka Svojtková, která zdůrazňuje, že kritika se snesla pouze na jednu knihu výše zmíněné série.
Podle nakladatelství je zbytečné zavírat oči nad dotazy, které děti během vývoje logicky vznášejí. Lidé by se neměli stydět o tématu mluvit, protože děti choulostivé otázky stejně jednou položí.
„Naší knihou pomáháme mámě a tátovi odpovědět. Dělat, že jsou takové dotazy tabu, ošklivé, nebo že se na takové věci dokonce nesmí ptát, není pro další normální vývoj dítěte dobré a může to na dětech zanechat následky. Kdo chce, ať si knihu koupí, a kdo s ní nesouhlasí, je to snadné, ať si ji prostě nekupuje,“ dodala Svojtková.
