Šéfem ODS zatím zůstanu, naznačil Klaus

Václav Klaus se svého postu šéfa ODS nehodlá alespoň prozatím vzdát. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC naznačil, že se na prosincovém kongresu bude o funkci znovu ucházet. Nevyloučil, že by v čele ODS zůstal zhruba rok, aby vybral své potenciální nástupce. "Nevylučuji, že takový nějaký postoj je možný," uvedl Klaus. Ten zůstane šéfem ODS nejméně do prosince. Na kongresu dají on i celé vedení strany své funkce k dispozici a umožní tak volbu nových představitelů.

S variantou ponechat v čele strany Václava Klause dokud se nenajde jeho vhodný nástupce, přišel před týdnem místopředseda ODS Jan Zahradil.

"Myslím, že by ODS neprospělo, kdyby došlo k nějakému bouřlivému hlasování a o dva tři hlasy vyhrál jeden kandidát nad druhým to by asi nebyl zárodek stability do budoucna," dodal v rozhovoru Klaus. Konkrétně ale nikoho nejmenoval.

ODS se podle některých analytiků potýká s tím, že ve straně není jednoznačný Klausův nástupce. Sama ODS ve své volební analýzy podotýká, že nemá žádné populární osobnosti, kterými disponuje ČSSD.

Klaus ale odmítl tezi o tom, že by ODS měla uvažovat o vlastním mediálním zajištění. "Vůbec si nedovedu představit, že bychom něco takového udělali," dodal.

Rozhodne prosincový kongres
Klaus svolal celorepublikovou schůzi již 20. června. Reagoval tak na výsledky voleb, v nichž ODS podruhé za sebou porazili sociální demokraté.

"Oznamuji, že na prosinec 2002 svolám kongres ODS, na kterém dosavadní vedení rezignuje na své posty a tím umožní novou volbu," citovala v červnu z prohlášení Václava Klause mluvčí ODS Michaela Maláčová.

V centrále ODS podle Českého rozhlasu nikdo nebral telefony, dovolat se podařilo pouze místopředsedovi Janu Zahradilovi.

"My jsme nechtěli nikdo z nás na pana předsedu tlačit. Bylo na něm, jaký časový harmonogram zvolí," odpověděl Zahradil na otázku, proč se bude kongres konat až v zimě.

Prosinec strana zvolila podle Zahradila proto, aby každý měl čas zjistit, co a jak. "Zatím nemáme přesné zprávy z regionů," řekl Českému rozhlasu. "Každý, kdo kandidoval, by si měl nejprve u místních sdružení ověřit, zda tam má ještě podporu," dodal.

Nečas: Své křeslo asi obhajovat nebudu 
Místopředseda ODS Petr Nečas dal již najevo, že mandát asi obhajovat nebude.
"S největší pravděpodobností kandidovat nebudu," řekl Nečas. Vede ho k tomu zejména odpovědnost za volební výsledek strany, který byl nejhorší v její dosavadní historii.

Beneš váhá, zda bude o funkci ve vedení znovu usilovat. "To je předčasná otázka. Stát o to musí samozřejmě také členská základna," uvedl Beneš, který byl zároveň šéfem volební kampaně.

I Langer bude zjišťovat, jakou má podporu ve svém regionu. "Až budu vědět, zda podpora je, nebo není, tak pak se rozhodnu, jestli svoji funkci budu obhajovat," řekl Langer. Odhadl, že se tak stane asi do tří týdnů.

Místopředsedy ODS jsou nyní Petr Nečas, Ivan Langer, Miroslav Beneš a Jan Zahradil. Celé vedení zvolili delegáti ostravského sjezdu loni v listopadu, původně na dva roky. Klaus stojí v čele ODS nepřetržitě od jejího vzniku před 11 lety.

NÁSTUPCE A NOVÁ KANCELÁŘ

* Předseda ODS řekl, že už dlouho hledá člověka, který by ho mohl nahradit ve vedení strany, a hodlá v tom pokračovat. 
* Václav Klaus začal v úterý hledat v budově sněmovny kancelář řadového poslance. "Nebral bych to jako ponižující, je to v každém případě
jiné," řekl rádiu BBC.

VÝVOJ PO VOLBÁCH:
Klaus ještě zváží, zda 'do toho půjde znovu'
Zda bude šéf ODS usilovat o přízeň spolustraníků znovu, ještě zváží, řekl v rozhovoru pro BBC 19. června.

"Vůbec si nedovedu představit nic jiného, .... že na kongresu svou funkci k dispozici dám, je naprosto jasné," prohlásil tehdy Klaus. Ten stojí v čele strany od jejího vzniku. ODS byla založena před jedenácti lety.

ODS skončila ve volbách druhá za vítěznou ČSSD. Nikdo z vedení ODS kvůli volebnímu neúspěchu funkci neopustil. Jen první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka v úterý odstoupil z výkonné rady.

Ihned po oznámení výsledků voleb novináři Klausovi připomněli jeho loňské prohlášení. Na kongresu tehdy řekl, že je připraven nést za případný volební neúspěch osobní odpovědnost se vším všudy.

Později prohlásil, že pokud jeho strana ve volebním klání neuspěje, tak nemá v čele ODS co pohledávat.

Ve straně panuje shoda, že kongres se má konat, otázkou je jen kdy, uvedl Klaus. Občanští demokraté podle něj mohou svolat mimořádný kongres v červenci, září, nebo až v prosinci. V úvahu prý ale připadá i sjezd v řádném termínu - tedy příští rok.

Zářijový termín se ale Klausovi kvůli podzimním komunálním a senátním volbám nezamlouvá.

Klaus: Za prohru nemůžu jen já
Václav Klaus hned počátkem týdne odmítl osobní odpovědnost za volební neúspěch ODS. "Vytváří se tady nějaký mýtus, že naše kampaň byla spojena jen s mojí osobou," řekl po zasedání stranické výkonné rady.

Z vyjádření místopředsedy ODS Petra Nečase vyplynulo, že pokud bude vedení rezignovat, tak jako celek. "Společně jsme nesli odpovědnost a společně se i rozhodneme," řekl.

Neúspěch ODS v parlamentních volbách může mít dohru už na podzimním mimořádném kongresu strany. Jeho svolání navrhuje výkonné radě Přemysl Sobotka.

Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek už o víkendu Klausovi doporučil, aby na podzim nabídl stranickému kongresu rezignaci. Na vlastních internetových stránkách Macek Klausovi radí, aby do té doby spolu s dalšími členy ODS pomáhal hledat vhodného nástupce.

"Vzhledem ke špatném výsledku ODS ve volbách do sněmovny navrhnu uspořádání mimořádného kongresu ODS v září 2002," napsal Sobotka v prohlášení pro ČTK.

Mimořádný kongres by se mohl uskutečnit pouze deset měsíců od posledního kongresu. Ten se konal 4. listopadu v Ostravě. Předseda ODS Václav Klaus tehdy prohlásil, že pokud strana ve volbách neuspěje, vyvodí z neúspěchu odpovědnost.

Myšlenka svolání kongresu má mezi členy ODS širší ohlas, podpořil ji například i bývalý poslanec za ODS Jiří Payne. Prohlásil, že za volebním neúspěchem je především dlouhodobé chování ODS a zbytečně protahovaná existence opoziční smlouvy.

"Strana si to zasloužila. Je to závěrečný účet," řekl Payne. Podle něho by se strana měla poučit, aby nepropadla v podzimních komunálních a doplňovacích senátních volbách.

VOLBY 2002

kompletní zpravodajství

on-line reportáž

volby ve světě

fotografie z voleb

Na Klause zatím nikdo netlačí
Většina členů výkonné rady ODS ale zřejmě nejužší stranické vedení tlačit k odchodu nebude.

"Za sebe chci říci panu předsedovi, že záleží na něm, aby se rozhodl, zda s tímto výsledkem voleb bude chtít on dál pokračovat, nebo nebude," řekla například poslankyně Miroslava Němcová.

"Myslím, že tyto volby jsme prohráli a není možné zůstat v té sestavě, která prohrála volby," kontruje Sobotka, který ale nechává na ostatních, jak se rozhodnou.

Další člen rady a poslanec Jan Klas si myslí, že Klaus by rezignaci nabízet neměl. "Co se týká předsedy, v žádném případě," prohlásil. ODS by totiž podle něj neměla podléhat "tlaku médií". "Co se týká místopředsedů, tak očekávám diskusi," uvedl, ale zdůraznil, že občanští demokraté se "rozhodnou sami,".

Odchod předsedy a místopředsedů nežádají ani poslanci Jaroslav Zvěřina a Alena Páralová.

Ivan Langer a Václav Klaus na povolebním zasedání ODS. 17. června 2002.

Václav Klaus na povolebním zasedání ODS. 17. června 2002.

Petr Nečas, Ivan Langer a Václav Klaus na povolebním zasedání ODS. 17. června 2002.

Václav Klaus na povolebním zasedání ODS. 17. června 2002.

Václav Klaus a Miroslav Beneš na povolebním zasedání ODS. 17. června 2002.

Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus na zasedání Výkonné rady ODS, která v Praze jednala o setrvání členů nejvyššího vedení ve funkcích. (17. června 2002)