Ačkoliv zpráva o Mlejnkově rezignaci se objevila až ve středu ráno, v bezpečnostní komunitě se již spekuluje o nástupci. „Hledá se náhrada. Lidi od Rakušana už poptávají někoho nového,“ řekl portálu Lidovky.cz pod podmínkou anonymity bývalý vysoce postavený důstojník zpravodajské služby.
Premiér Petr Fiala po středečním jednání vlády uvedl, že řízením úřadu bude dočasně pověřen někdo jiný. „A to do té chvíle, než bude vybrán nový řádný ředitel. Věřím, že k výběru dojde poměrně rychle, ale říkat k tomu nyní podrobnosti, by jistě nebylo seriózní,“ uvedl.
Kdo by se mohl stát novým ředitelem, zatím není jasné. Ministr vnitra Vít Rakušan, který jej se souhlasem vlády jmenuje, před týdnem na jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny hovořil o tom, že do čela rozvědky úmyslně nevybral nikoho z kandidátů, kteří byli v posledních letech ve službě činní. Úřad totiž podle něj nebyl v dobré kondici.
Nabízejí se tak především tři jména. Všichni již někdy v rozvědce působili, ne však v posledních pár letech.
Mlejnek ustoupil tlaku a odchází z vedení rozvědky. Rakušana to mrzí |
Bývalí náměstci
Jedním z možných kandidátů je Jan Paďourek. Ten v současnosti vyučuje na soukromé vysoké škole CEVRO Institut, kromě toho působí i na Policejní akademii ČR. V minulosti však řadu let působil v ÚZSI, a to od roku 1993 do roku 2018. Z toho poslední tři roky strávil na pozici náměstka ředitele pro analytiku a zahraniční vztahy.
Během doby strávené v rozvědce působil i v zahraničí, a to v Moskvě, v Kyjevě či ve Washingtonu. V ÚZSI skončil na vlastní žádost poté, co do funkce ředitele nastoupil Mlejnkův předchůdce Marek Šimandl.
Podmínku toho, že v posledních letech pracoval mimo rozvědku, by splňoval i Miroslav Toman. Ten úřad opustil v roce 2014 na vlastní žádost, pár měsíců poté, co v jeho čele stanul tehdejší ředitel Jiří Šašek. Do té doby na úřadě působil jako jeho první náměstek. Rozvědku dokonce krátce provizorně vedl, právě před jmenováním Šaška.
Po odchodu ze služby působil jako diplomat, konkrétně pracoval jako velvyslanec v Afghánistánu, od roku 2017 pak jako český ambasador v Makedonii.
Mlejnkova rezignace opozici nestačí. Babiš chce také konec Rakušana |
Mezi dalšími jmény, o kterých média v minulosti spekulovala, je i Mlada Princová. Ta v rozvědce působila roky, naposledy jako náměstkyně pro analytiku. Z funkce však odešla teprve v červnu 2021. A jak tehdy napsal Deník N, nebylo to dobrovolné. Její pozice byla zrušena v rámci reorganizace, kterou inicioval tehdejší ředitel Šimandl.
Jen krátce před ní odešel i další možný kandidát, dřívější náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda. Ten v rozvědce působil od roku 1998, ani jeho odchod nebyl podle tehdejší zprávy serveru Aktuálně.cz zcela dobrovolný. Později působil jako poradce na ministerstvu zahraničí.
Nutnost prověrky
Od politiků nyní zaznívá především to, že Mlejnkův nástupce by měl situaci v rozvědce stabilizovat. „Teď je na panu ministru Rakušanovi, aby navrhl nástupce, který nebude vzbuzovat žádné pochybnosti. Není prostor pro personální přešlap, ÚZSI musí vést odborník, který situaci rychle uklidní,“ uvedla v reakci na zprávy o jeho rezignaci předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Je třeba vybrat nového šéfa rozvědky a situaci stabilizovat i s ohledem na důvěru v naše zpravodajské služby a fungování úřadu,“ řekl zase ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Budoucí ředitel rozvědky každopádně musí získat prověrku na stupeň přísně tajné. Zažádat o ni může až po vstupu do úřadu. Když ji nedostane, nemůže funkci vykonávat. Právě fakt, že Mlejnek disponoval prověrkou na stupeň tajné a na vyšší zatím čekal, byl jeden z důvodů jeho kritiky.
Zároveň měl kontakty s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v korupčním případu Dozimetr. Opakovaně však uvedl, že schůzky byly pouze pracovní a popřel, že by Redlovi předával informace z bezpečnostního prostředí.
Nový šéf špionů se stýkal s obviněným Redlem. Začala jej prověřovat inspekce |
