Podle statistiků počet rozvodů v posledních letech klesá. Předloni jich bylo zhruba 27 900, v roce 2005 přibližně 31 300. Mnohem méně je ale také sňatků. „Intenzita rozvodovosti se tak příliš nemění, zůstává vysoká. Od roku 2001 se pohybuje na úrovni 45 až 50 procent manželství, která končí rozvodem,“ uvedl ČSÚ.
Postupně se protahuje také doba trvání průměrného manželství. Zatímco v roce 2003 od svatby do rozvodu uplynulo 11,8 roku, předloni to bylo 13 let. Důvodem je podle demografů to, že přibývá rozpadů dlouhotrvajících manželství. V roce 2013 soudy rozvedly 4 410 párů, které spolu žily víc než čtvrt století. O deset let dřív jich bylo 3 543.
Dvě třetiny návrhů na rozvod podají ženy. Pětina lidí, kteří se rozvádějí, tento krok nepodniká poprvé. Za sebou mívají už minimálně jedno rozpadlé manželství. Podle statistiků se nejvíc opakovaně rozvádějí lidé se základním vzděláním.
V hlášeních se objevují hlavně obecné důvody rozpadu svazku, jako je rozdílnost povah, názorů či zájmů. Konkrétní příčiny jako nevěra, alkoholismus nebo sexuální neshody se do statistik promítají zřídka. „Z nich je soudem nejčastěji identifikována jakožto příčina rozvratu manželství nevěra - v roce 2013 to bylo 903 případů na straně muže a 672 na straně ženy,“ uvedl ČSÚ.
Tradiční svazky má podpořit kampaň Národní týden manželství, která v pondělí začala. Letos se koná její devátý ročník.
Poradkyně: Manželství není bezúdržbový mechanismus
Česko patří k zemím s vyšší rozvodovostí, zdaleka ale není rekordmanem. Nejvyšších hodnot dosahují severské a některé západoevropské státy. Třeba v Belgii končívají rozvodem tři pětiny manželství, více než polovina v Lotyšsku, Švédsku a Lucembursku. Podle některých expertů roli hraje náboženství i legislativa, tedy jak snadný rozvod je.
Rozvodovost v Česku postupně rostla, a to už v 70. a 80. letech minulého století. Po listopadu 1989 růst pokračoval. Podle demografů se situace v demokratické ČR postupně přibližovala stavu ve vyspělých zemích.
Podle vztahové poradkyně Mileny Mikulkové manželství není „bezúdržbový mechanismus“ a lidé na něm musejí pracovat. „Žijeme v době, když něco nefunguje, tak se to vyhodí. Když je něco ´out´, tak se to vymění za něco nového. Nevyměňujme, opravujme!“ nabádá. Podle expertky je nutné vztah udržovat - projevovat druhému úctu a vděčnost, vyjadřovat náklonnost a konflikty řešit.
Podle šéfky odboru sociální a rodinné politiky ministerstva práce Kateřiny Jirkové je pro stát obtížné „vstupovat do rozhodování“ lidí o tom, jestli spolu budou ve volném svazku či jestli zvolí manželství.
„Pro státní rodinnou politiku je podstatné, aby svazek byl stabilní. Pro stát je to i ekonomicky výhodné,“ uvedla. Resort podle ní prosazuje opatření na podporu rodin, a to například zavedení služeb pro domácnost, zkrácené úvazky či dětské skupiny.
| rok | rozvodovost | počet rozvodů | počet sňatků |
|---|---|---|---|
| 1930 | 5,6% | 4962 | 101 158 |
| 1950 | 12,1% | 11 312 | 95 166 |
| 1960 | 15,9% | 12 970 | 74 173 |
| 1970 | 26,1% | 21 516 | 90 624 |
| 1975 | 30,1% | 26 154 | 97 373 |
| 1980 | 30,7% | 27 218 | 78 343 |
| 1985 | 35,8% | 30 489 | 80 653 |
| 1990 | 38% | 32 055 | 90 953 |
| 1995 | 38,4% | 31 135 | 54 956 |
| 2000 | 41,4% | 29 704 | 55 321 |
| 2005 | 47,3% | 31 288 | 51 829 |
| 2010 | 50% | 30 783 | 46 746 |
| 2013 | 47,8% | 27 895 | 43 499 |
