Zatímco kolem roku 2000 žilo asi devět z deseti dětí z rozdělených rodin s matkou, nyní už o pravidlo nejde. V roce 2017 svěřil soud dítě do péče matky v 78 procentech případů, v roce 2021 už jen v 72,7 procentech. A to ve prospěch svěření do péče otce, nebo častěji do střídavé či společné péče.
Žádám o rozvod! Britové vyrazili k soudu, s partnery už se nemusejí obviňovat |
„Nejvyšší nárůst a také obecně nejvyšší podíl střídavé péče je zastoupen v kategorii dětí ve věku šest až deset let,“ uvedla Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti, které statistiku eviduje.
Podobně jsou na tom také děti od jedenácti do patnáct let věku. I ty žijí mnohdy ve střídavé, případně také ve společné péči. Žití s matkou u všech skupin stále převažuje, relativně je nejčastější u dětí do šesti let, žití s otcem pak u dětí nad šestnáct let. „Lze předpokládat, že v tomto věku má již vyšší vliv na rozhodnutí o péči také názor dítěte,“ doplnila Nevšímalová.
Konkrétně v loňském roce soudy nařídily střídavou péči v téměř deseti procentech případů. U rozvodů, kdy se rodiče sami dohodli, jde pak o skoro patnáct procent, o třetinu více než před pěti lety. V kombinaci se společnou péčí, kdy není styk nijak soudně upraven, tak žije střídavě s oběma rodiči pětina dětí z nově rozvedených rodin.
Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče (v procentech):
| Rok | Svěření do péče matky | Svěření do péče otce | Svěření do společné péče | Svěření do střídavé péče |
|---|---|---|---|---|
| 2017 | 78,13 | 7,8 | 1 | 7,8 |
| 2018 | 75,56 | 8,7 | 1,25 | 8,1 |
| 2019 | 73,78 | 8,59 | 2,02 | 8.48 |
| 2020 | 73,77 | 8,91 | 1,82 | 8,09 |
| 2021 | 72,68 | 8,67 | 1,96 | 9,74 |
Mizí stigma, „střídavku“ chtějí spíše otcové
Důvodů je více. Kromě postupného menšího důrazu na tradiční genderové role je za nižším podílem dětí, které žijí výlučně v péči matky, také menší stigmatizace střídavé péče.
Podle průzkumu, který v letošním roce uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, považuje víceméně rovnoměrné střídání matky i otce za nejvhodnější asi polovina lidí. Vše se však liší podle věku dítěte - názor převažuje u dětí starších sedmi let.
Druhy péče o dítěStřídavá péče – dítě je v péči obou rodičů, po určitý časový úsek žije s každým z nich. Intervaly, ve kterých dochází ke střídání, se většinou pohybují v řádu několika dnů až týdnů. Společná péče – dítě není svěřeno konkrétnímu rodiči, jejich styk s dítětem není ani nijak upraven. Podmínkou je souhlas obou rodičů. Výlučná péče – o dítě převážně pečuje jeden z rodičů, druhý má právo se s ním nadále stýkat. |
Kromě toho odborníci zmiňují i judikát Ústavního soudu. Ten totiž letos v květnu rozhodl, že pokud jeden z rodičů o střídavou péči žádá, soud musí při odmítnutí dokázat, proč takový model není v daném případě vhodný.
„Rozhodnutí soudu, kterým není vyhověno rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být přesvědčivě odůvodněno, včetně uvedení relevantních argumentů, jak se soud s jednotlivými kritérii vypořádal a proč v konkrétním případu rodič neuspěl. Obdobně by měl soud uvést i kroky, které případně mohou vést k odstranění daných překážek,“ uvedl dále Ústavní soud.
Právě fakt, že střídavá péče je čím dál častější, chce zohlednit i ministerstvo spravedlnosti, a to v tabulkách na doporučenou výši výživného. Nově by tak tabulky počítaly i právě se střídavou péčí a doporučená výše by se proto odvíjela i od času, který nerezidenční rodič s dítětem stráví.
„Míra zapojení rodiče do péče a styku dítěte by měla být jedním z faktorů, který by měl být zohledňován při výpočtu výše výživného dle návrhu nových doporučujících tabulek výživného. Konkrétnější však v tomto ohledu budeme moci být až ve chvíli, kdy tento návrh bude schválen vedením rezortu,“ uvedla Markéta Poslušná z tiskového odboru resortu.
Dohody rodičů o svěření dítěte do péče (v procentech):
| Rok | Svěření do péče matky | Svěření do péče otce | Svěření do společné péče | Svěření do střídavé péče |
|---|---|---|---|---|
| 2017 | 81,07 | 5,79 | 3,05 | 9,85 |
| 2018 | 80,02 | 5,81 | 3,98 | 10,1 |
| 2019 | 76,72 | 5,9 | 5,62 | 11,61 |
| 2020 | 75,79 | 5,43 | 6,74 | 12,4 |
| 2021 | 72,5 | 5,75 | 7,07 | 14,56 |
„Pokud oba rodiče disponují podobnými příjmy a o péči o své dítě se dělí rovným dílem, může dojít ke zrušení povinnosti zasílat výživné na dítě druhému rodiči. Pokud jsou však příjmy výrazně odlišné nebo dochází k nerovnému rozložení péče o dítě, výživné je standardně určeno,“ vysvětlila Dagmar Vogtová z Asociace neúplných rodin.
Rozhodující je poté příjem rodičů, věk dítěte, výše nákladů na úhradu jeho standardních i speciálních potřeb nebo další vyživovací povinnosti rodičů. Konečné slovo má vždy příslušný soud.
Zahrnutí do tabulek je podle ní dobrý krok. „Protože objem péče jednoho nebo druhého rodiče by měl být promítnut do výše výživného. Rodiče se ve výchově svých společných dětí střídají, a to na základě předem stanoveného rozvrhu. Výchova může, ale nemusí být rozdělena stejným dílem. Děti mohou být například sedmdesát procent času v péči jednoho rodiče a třicet procent v péči toho druhého,“ dodala.
Dobré jen, když se rodiče umí domluvit
Názory na to, nakolik je pro děti vhodná střídavá péče, se liší. Podle Aleše Hodiny, propagátora tohoto modelu péče o děti, jsou současná čísla stále nízká. Podle psychologa Jiřího Nováka záleží na tom, zda se rodiče dokážou domluvit.
„Pár takových rodičů, u nichž to funguje, znám. Jenže je jich minimum,“ popsal. U těch ostatních se podle něj dítě mnohdy stane předmětem sporů.
„Pokud jsou splněny všechny podmínky, které uvádí zákon: oba rodiče jsou způsobilí dítě vychovávat, mají o výchovu zájem, svěření dítěte do střídavé výchovy je v zájmu dítěte, potřeby dítěte budou svěřením do střídavé výchovy lépe zajištěny a je-li toto současně přáním dítěte, pak je střídavá péče vhodná,“ souhlasí Vogtová. Ne vždy tak tomu ale je.
