Fiala upozornil na to, že dědictví může být riskantní, protože dědic majetek přebírá i s dluhy, které nemusí předem znát. Podle nového občanského zákoníku navíc dluhy nejsou limitovány hodnotou zděděného majetku, dědic za ně tak odpovídá i svým vlastním majetkem.
Hlavním prostředkem dědiců je tak podle Fialy „zaklínadlo“ dědického řízení - vznesení výhrady soupisu majetku zůstavitele. V takovém případě dědic zaplatí jen dluhy do výše zděděného majetku. „Každý by to měl v dědickém řízení raději uplatnit, o všech dluzích nikdy nemusíte vědět,“ upozornil Fiala.
Na tuto možnost by měl dědice upozornit notář, stejně jako na možnost dědictví odmítnout. „Záleží, jestli jsou součástí dědictví věci, o které stojíte. Pokud ne a máte pocit, že je dědictví takzvaně předlužené, potom je moudré dědictví odmítnout,“ uvedl Fiala.
Zároveň však upozornil, že odmítnutí dědictví je nezvratné a platí jednou provždy. Týká se však pouze konkrétního dědice, který dědictví odmítl.
Na odmítnutí dědictví mají lidé lhůtu minimálně měsíc, pokud žijí v Česku. Cizinci mají lhůtu minimálně tři měsíce. „Lhůta může být i delší, dědic může zažádat o prodloužení, pokud si bude chtít zjistit další okolnosti,“ řekl Fiala.
Lidí, kteří dědictví odmítají, prý přibývá. Pokud dědictví odmítnou všechny osoby, jichž se týká, stává se z něj takzvaná odúmrť státu.
Notář není detektiv, upozornil expert
V dědickém řízení je zásadní role notáře. „Notář je v dědickém řízení soudcem soudu prvního stupně. Měl by zjistit maximum údajů o tom, co měl zůstavitel jako majetek, kdo jsou dědici a jaká byla hodnota majetku. Ani v tomto řízení ale není notář detektiv. Dědici by měli být aktivní a upozornit například na to, že měl jejich předek ještě pole a podobně,“ řekl Fiala.
Podle Fialy není neobvyklé, že i po ukončeném dědickém řízení přicházejí další věřitelé, případně se objevuje další majetek, který ještě nebyl projednán. „Nebral bych to jako chybu dědického řízení, protože to první může být neúplné z hlediska zjištění majetku. Ale mělo by být rychlé, aby lidé získali představu, kdo majetek dědí. Majetek se může zjišťovat ještě dodatečně,“ uvedl.
Fiala odpovídal i na otázku, zda se na zděděné dluhy vztahuje i nějaká promlčecí lhůta. „Postavení dědice je stejné jako zůstavitele. Takřka každý dluh se někdy promlčí, záleží v jaké lhůtě. Dědické řízení na to nemá vliv,“ uvedl.
Vydědění se týká celé linie potomka, upozornil Fiala
Hovořil i o další novince, kterou přinesl nový občanský zákoník, a to o dědické smlouvě. Tu na rozdíl od závěti nesepisuje zůstavitel sám, ale uzavírá ji se svými dědici. Ve smlouvě mohou uvést, zda po zůstaviteli budou dědit oni, nebo třetí osoba.
„Současná úprava není úplně šťastná, smlouva se totiž může pořídit pouze o třech čtvrtinách majetku, na rozdíl od závěti. Čtvrtina se musí nechat na jiný typ dědictví. Zůstavitele to často vede k tomu, že radši napíše závěť,“ řekl Fiala. Dědických smluv tak podle něj proto zatím mnoho není.
S dědickým řízením souvisí i takzvané vydědění. „Jde o úkon, ve kterém zůstavitel řekne: tento z mých dědiců se choval tak, že nechci, aby dědil. Lze to ale vztáhnout výhradně na potomky,“ upozornil Fiala. Vydědění je nyní jednodušší v tom, že zůstavitel už nemusí nutně uvést jeho důvody. „Vydědění jsou často důvodem sporu, proto bych doporučil jejich důvody uvést,“ řekl.
Zároveň zdůraznil, že vydědění se týká celé linie potomka, takže například synových dětí. V případě manželů je možné sepsat takzvanou negativní závěť. „Stačí napsat listinu, že nechcete, aby manžel dědil. Je to takto jednoduché,“ řekl Fiala.
Jednotné právo je podstata rovnosti každého z nás
Jako jeden z nejvýše postavených soudců v zemi Roman Fiala dlouhodobě kritizuje také nesrozumitelnost českého právního řádu, v němž se jen obtížně vyznají i sami právníci, a klade znepokojivé otázky v souvislosti s uprchlickou krizí, kdy do Evropy přichází množství lidí, kteří ctí zcela jiné právo
Abychom udrželi právní stát, jak ho známe, musí podle něj politici, právníci, ekonomové a další odborníci co nejdřív vymyslet, jak na území Evropy společně žít s lidmi odlišného náboženství i práva.
„Delší dobu upozorňuji na to, že v souvislosti s pohybem velkého množství lidi po zemích Evropy vzniká celá řada právních problémů, které je lepší řešit dřív, než nastanou,“ řekl. Oproti například Francii podle něj máme časový bonus.
Jako příklad právního problému uvedl mnohoženství, které je v Česku trestným činem. „Jedním z atributů státu je jeho suverenita, což mimo jiné znamená, že v něm platí jen jedno právo, které je podstata rovnosti každého z nás. Pokud to bude jinak, musíme si pojmenovat, co se stalo, co se děje a co bude jinak,“ řekl Fiala.
Celý Rozstřel s místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou:
