Dezinformační weby by měly být označeny podobně jako cigarety, říká expert

  18:36aktualizováno  18:36
Mluvil o ruském vlivu na půdě amerického Kongresu, kde mimo jiné řekl, že Miloš Zeman šíří ruské dezinformace. V rozhovoru pro iDNES.cz popsal důvody, proč se Rusko snaží rozvrátit západ, i jak se fenomén fake news během let posunul. „Dezinformace mohou šířit i lidé s akademickým vzděláním,“ říká expert Jakub Kalenský.

Ruský prezident Vladimir Putin na mítinku nedaleko Moskvy (1. 10. 2018). | foto: AP

Šíří lidé dezinformace nevědomky?
Ano. V dezinformační kampani se lidé stávají nevědomým nástrojem šíření misinformaci, tedy neúmyslně šířených nepravdivých informací. Právě to může stát za úspěchem celé dezinformační kampaně. Je to příklad většiny, jak se říká, technicky užitečných idiotů ruské dezinformační kampaně. Takoví lidé pomáhají šířit dezinformaci, přestože nevědí, že je to lež. Nevědí, že tím pomáhají ruské kampani.

Pojí se skutečnost, že tito lidé nedokážou rozpoznat, co je pravda co ne, se vzděláním?
To nemusí souviset jen se vzděláním. Měli jsme kauzu, kdy si řetězové nepravdivé e-maily posílají i lidé s akademickým vzděláním. Že máte vyšší vzdělání, vás automaticky nezachrání od toho, abyste se choval informačně negramotně.

Pojem dezinformace znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají.

Misinformace je nesprávná nebo zavádějící informace, která není šířena ani systematicky, ani úmyslně s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří ji přijímají.

Zdroj: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám

Například člověk, který vystudoval jadernou fyziku, nebude něčemu takovému rozumět, přestože ve svém oboru bude patřit mezi špičky. Nebude schopen poznat, zda zpráva z ČTK je stejně relevantní jako ta z ukrajinského separatistického plátku placeného nějakým kremelským oligarchou.

Vzdělání samozřejmě není jediné důležité, ale když budete vzdělanější, dezinformacím budete podléhat méně. Je to stejné jako když člověk cvičí. Pak má větší šanci, že nezemře na infarkt. Ale taky ho může porazit auto. Extrémy existují.

Pomohla by lidem mediální výchova, mediální vzdělávání?
Mediální gramotnost by byla skvělá, ale ani ona nedokáže zázraky, pokud se budeme bavit o generaci lidí ve věku 55 let a výše. Málokdy narazíte na lidi tohoto věku, kteří budou ochotni se mediálně vzdělávat.

To přece nemůže být argument, proč bychom neměli mít řádnou mediální výchovu.
Samozřejmě. Dost mě mrzelo, když jsem za minulé vlády slyšel ministryni školství říkat, že mediální gramotnost není problém. To je podle mého nepochopení doby, ve které žijeme. V dnešní době velmi sofistikovaných mediálních operací je mediální gramotnost skoro stejně důležitá jako budování bezpečnosti státu. Výchova je velmi důležitá, jen si musíme uvědomit, že výsledky přinese třeba až za třicet let.

Jakub Kalenský (37)

Do října 2018 pracoval v Evropské unii v týmu East Stratcom, který bojuje s propagandou. Nyní je analytikem Euroasijského centra amerického think-tanku Atlantic Council.

V červenci letošního roku měl možnost promluvit před americkými kongresmany o ruském vlivu na Západ.

Dříve pracoval jako novinář například pro TV Nova, Českou televizi, Lidové noviny či Hospodářské noviny.

V roce 2011 získal Novinářskou křepelku pro novináře do 33 let za novinářskou odvahu.

Expert na boj proti fake news Jakub Kalenský (13. 8. 2019)

Existují v dezinformacích nějaké trendy? Nebo se vždy týkají aktuální situace, která v daném státě je?
Osobně rozlišuji dezinformace na reaktivní a proaktivní.

V čem se liší?
Proaktivní jsou dezinformace, které se snaží ovlivnit něco, co nastane v budoucnu. Typicky vypadají tak, že budete informačně posilovat témata, která polarizují společnost v dané zemi. Typickým příkladem je kampaň před americkými volbami v roce 2016, ale mohli bychom uvést brexit či německé nebo francouzské volby v roce 2017. V Itálii se například velmi osvědčilo téma migrace.

Tisíce verzí, žádná pravda

Co ty reaktivní?
Ty naopak většinou najdete v případech, kdy se kremelská dezinformační mašina snaží zastřít fakta o něčem, co je pro ně nepohodlné. Jako reakci na nedávnou událost. Nějaká fakta, ze kterých oni nevycházejí v tom nejlepším světle. Typickým příkladem je vražda Borise Němcova v roce 2015.

Co se tehdy stalo?
Trollům řekli, že mají okamžitě přestat dělat na tom, na čem dělali, a věnovat se pouze Němcovovi. Tahle parta pak šířila, že jej zabila ruská opozice, aby obvinila Putina. Jiná parta šířila informace o tom, že ho zabili Ukrajinci, aby obvinili Putina. Další pak, že jej zabili Američani, aby obvinili Putina.

Proč?
Jejich snahou nebylo přesvědčit konzumenta, že jedna z těch verzí je správná. Cílem bylo přesvědčit konzumenta o tom, že je v médiích příliš mnoho verzí a vy nebudete nikdy s jistotou vědět, jaká je ta pravá. Přesně totéž použili tito trollové u zkázy letu MH17 nebo u otrávení Sergeje Skripala. Trollové se snaží pohřbít fakt pod nánosem protichůdných dezinformací.

Dokážete uvést příklad nějakých proaktivních dezinformací, které se u nás objevily v nedávné době?
Posledním větším příkladem byly evropské volby. Prokremelské portály často zdůrazňovaly nebezpečí uprchlíků, ale také to, že Evropský parlament o ničem nerozhoduje, že volby do Evropského parlamentu jsou zbytečné, že Evropskou unii stejně ovládá Washington. Snažili se využívat nedůvěru lidí v tuto instituci, využívat toho, co už vlastně existuje, a naopak posílit jejich nedůvěru.

PŘEHLED: Zkázu malajsijského boeingu zamlžují konspirační teorie

Nyní spíše vidíme takové reaktivní věci. Naše dezinformační scéna žije v posledních dnech velmi Prague Pride, řeší se také velmi klima. Pokud tyto dezinformace rozjedete dobře, na dezinformační vlak vám naskočí i domácí hráči, kteří dezinformace začnou šířit již z úplně jiných důvodů. Už třeba jen pro své politické cíle. Ale zároveň pomáhají šířit kampaň, kterou Rusko chce.

Přebírají dezinformace v současné době i seriozní média?
Občas se to může stát. Omylem. Pamatuji si třeba, že se to stalo BBC. Byl to případ v Doněcku, kde v roce 2017 zabili jednoho z ukrajinských vůdců Arsena Pavlova. Rusové vypustili dezinformaci, že za tím stojí nějací ukrajinští nacionalisté a zfalšovali video, na kterém měli tito lidé prohlašovat, že ho zabili. Než se ověřilo, že video nebylo pravé, trvalo to pár hodin, ale chvíli ta zpráva byla na hlavní stránce BBC: Ukrajinští nacionalisté se přiznali, že Pavlova zabili. To je pro vás jako Rusa, který se podílí na takové kampani, nádherný výsledek.

Proč?
Když si takový člověk udělá screenshot, pak už mu je úplně jedno, jestli ten text smažou nebo informace opraví. Pak už klidně může šířit informace o tom, že BBC tuto skutečnost přiznala. A pokud opravdu ten článek bude smazán, může to ještě poukazovat na skutečnost, že nyní se to snaží tajit.

Ruská GRU přebírá roli trollů v šíření dezinformací. Draze, bez efektu

Média se snaží být co nejrychlejší a občas není čas něco ověřovat. Podle mého kolegy z Kyjeva navíc ruská dezinformační mašina dobře zná návyky našich médií. Ví, že když chtějí vypustit něco, co je pro nás důležité, ideální doba je pátek večer nebo sobota ráno, kdy v redakci například nejsou zkušenější redaktoři.

Uváděl jste tu příklad ze zahraničí, kdy média převzala dezinformaci. Máte i příklad z České republiky?
Docela zajímavá byla například kauza Lithium, která byla na začátku propagovaná Aeronetem. Díky vyjádření vrcholových politiků se dostala i do relevantních médií. To je jedna z cest, jak Rusko může dostat dezinformaci do médií – nechá ji zopakovat vysoce postaveným politikem. Když tři kandidáti na francouzského prezidenta opakovali, že válka v Ukrajině je chyba Západu a Rusko je v tom nevinně, samozřejmě že francouzská média tuto skutečnost musí reflektovat. Ale zároveň je to šíření ruské dezinformace.

Nebo když český prezident šířil dezinformace o novičoku nebo o tom, že válka na Ukrajině není. Média tyto informace musí reflektovat. A právě v tom spočívá úspěch ruských dezinformačních kampaní. Lež se vám dostává do legitimních médií a zároveň je zaštítěna vysoce postaveným politikem. Tak funguje ten mechanismus.

Dezinformace jako škodlivá látka

Ministerstvo vnitra alespoň podle informací z roku 2017 dezinformační weby monitorovalo. Stačí to?
Rozhodně by se s dezinformačními weby mělo dělat více. Dosavadní praxe, kdy jsme s nimi nic moc nedělali, není úplně prozíravá. Tyto weby získávají stále širší publikum. Na nějakých konferencích jsme si s kolegy říkali, že bychom je mohli označovat stejně jako tabákové produkty. Nikomu nezakazujete konzumování tabáku. Prostě jen řeknete, že vám způsobí rakovinu, a pokud chcete, klidně si to dejte. Dokázal bych si představit, že by existovaly bannery informující o tom, že jde například o cizí propagandu.

Fotogalerie

Dalo by se udělat i něco dalšího?
Také sociální sítě se mohou poučit a varovat, že určité zdroje jsou „toxické“. Google nebo Seznam si mohou nechat poradit od expertů a mohou ukazovat tyto weby na nižším pořadí. V současné době systém funguje tak, že YouTube klidně doporučí nějaké dezinformační video. Myslím si, že v roce 2019 je to příšerná chyba! A je to neomluvitelné. Tenhle problém máme už pátým rokem. Je potřeba reagovat lépe.

Dokážete uvést nějaké příklady z praxe?
Například v Pobaltí nyní dělají, že některé ruské státní kanály či weby mají na nějaký čas ohraničenou činnost. A to kvůli podněcování nenávisti vůči menšinám. Musíme si uvědomit, že můžeme použít zákony, které v našem státě máme a aplikovat je na takové aktéry, které lžou, že jsou média jako každá jiný. Ale nejsou. Jsou to normální zbraně ruské agrese.

Dostal jste možnost o tématu hovořit v americké Sněmovně reprezentantů. Je to důkaz toho, že s tím chtějí v USA něco dělat?
Určitě. Slyšení na tohle téma nasvědčuje tomu, že o tom přemýšlí. Americký přístup k informačnímu toku je jiný než ten evropský. Vede se tam debata o tom, zda dezinformace regulovat či ne. Zatím je to ale jen otevřená debata.

Ve svém projevu jste jako šiřitele ruské propagandy označil i českého prezidenta Miloše Zemana. Nabízí se podobnost s Donaldem Trumpem. Oba se vyhrazují proti tradičním médiím, oba šíří dezinformace...
Ano. Těžko s tím nesouhlasit, jsou si oba dost podobní.

Vidíte v tomto ohledu nějaký rozdíl mezi americkými a českými médii?
Co mi bylo sympatické - jeden z větších amerických deníků přiznal, že v době prezidentské kampaně byl užitečným idiotem pro Rusy. Redaktoři sami přiznali, že řešili témata, která jim předložili, nechali se oblbnout a pomáhali jim. Takovou míru sebereflexe jsem ještě nezaznamenal u žádného českého média. Na druhé straně si myslím, že to tady nemáme až tak moc špatné, abychom zde měli až tak velké médium jako Fox News, které by šířilo paranoidní konspirace a posilovalo účinek dezinformačních portálů.

A co například TV Barrandov Jaromíra Soukupa?
Nevím, jestli lze porovnávat sledovanost Barrandova a TV Fox (smích). Ale v přístupu televize to bude asi dost podobné. Vybírají si mluvčí, kteří zapadají do konspirativně paranoidního dezinformačního schématu. Naštěstí tady u nás nemá Barrandov tak silné postavení jako v Americe Fox News.

Ve svém projevu jste uvedl, že Západ je v informační válce s Ruskem a že si to ani neuvědomuje. Co se tedy musí stát, abychom si uvědomili, že v takové válce jsme?
Nevím. Já mám jenom jedno řešení, a to je na tuto skutečnost neustále upozorňovat. Samozřejmě by pomohlo, kdybychom měli politického lídra na evropské úrovni. Takového, který rozhodne, že by chtěl tento problém během příštího období vyřešit. A bude důsledně proti tomu bojovat.

Bohužel takového hráče jsem v končící komisi neviděl. Určitě by pomohlo, kdybychom měli skupinu států, která se rozhodne, že toto téma bude tlačit na každé úrovni. Česká republika se právě ocitá v pozici, kdy by mohla být silným hráčem. Máme v téhle agendě docela dobré jméno. Pomohlo by také, kdyby se toho chopila média. To má být téma na titulních stranách.

Putin je neschopný udělat z Ruska atraktivní zemi

Když ne Západ jako celek, uvědomují si ruský vliv jednotlivé státy?
Stoprocentně.

Jsou to především pobaltské, jak jste zmiňoval?
Jednoznačně. Tam mají zkušenost s ruskou agresí samozřejmě největší, protože byly v sovětském bloku. Excelentní případ, jak reaguje státní úroveň, ale i občanská společnost, je Litva.

Funguje to tak, že mašiny identifikují články na témata typická pro dezinformátory, pak k tomuhle předvývěru přijdou elfové a vyfilutrují, co jsou reálné zprávy, co jsou třeba satiry a parodie, a pošlou ty nejtoxičtější do newsroomů, a tam už profi novináři dostanou na stůl z těch několika tisíc textů k ověření třeba jen pár jednotek.

29.července 2019 v 08:13, příspěvek archivován: 16.srpna 2019 v 16:16

Tvrdit, že @sputnik_cz nabízí „alternativní pohled na realitu“ je jako tvrdit, že Rudé Právo bylo jen alternativním médiem a nikoliv hlásnou troubou propagandy komunistického režimu: https://t.co/KNtIJHvk7m #dezinfo

Proč se vlastně Rusko snaží oslabit Západ?
Co vám zbývá v momentě, kdy vykazujete dlouhodobou neschopnost udělat ze své země atraktivní místo k životu? To Vladimir Putin prokazuje za dvacet let u moci totálně. Migrace z Ruska ven je na historických hodnotách. Lidé chudnou, zavírají se obchody, školy, nemocnice.

Putin není schopen udělat z Ruska atraktivní zemi. Pokud nemůžete zlepšit svou pozici, zbývá vám než oslabit tu soupeřovu. Nic jiného už nemáme, nic jiného nám nezbývá. A pokud už má strategický cíl oslabit Západ, může nás oslabit ekonomicky? Těžko. Vojensky? Tak úplně ne. Kulturně? Možná v minulém století.

Rusku z toho vychází informační agrese, protože my v současné době prokazujeme, že na ni nereagujeme dobře. Necháváme si spoustu věcí líbit, jim to vychází a je to ještě levné.

Slovenské volby provázely dezinformace o Čaputové, šířily je proruské weby

Dokážete říci, kdy ovlivňování Ruskem začalo?
Stoprocentně tomu předcházela doba, kdy se zdálo, že Západ bude chtít mít s Ruskem dobré vztahy. Bylo to zkraje Putinova prezidentství. V mnoha studiích se uvádí, že rok obratu byl rok 2007 a Putinův projev na mnichovské bezpečnostní konferenci. Od té doby se datuje nová perioda Ruska a jeho konfrontace se Západem.

Agresivní export dezinformací začal s válkou v Ukrajině. To byl přesně moment, kdy se dalo vyzkoušet masivní šíření dezinformací přes desítky zdrojů. 

Bavili jsme se o ruském vlivu během voleb. Máme ale v dnešní době počítat s tím, že jsme pod ruským vlivem neustále?
Ano. Ruská kampaň jede dlouhodobě a permanentně, a v posledních dnech před volbami bude jen upřesňovat cíl. Naše dezinformační média pojedou dlouhodobě podporu Miloši Zemanovi a dalším politickým aktérům vyhovujícím jejich zájmům, ale zda je pro ně nepřítel číslo jedna Michal Horáček nebo Jiří Drahoš, to si mohli upřesňovat za pochodu až třeba v lednu 2018.

Bavíme se tu jen o ruském vlivu a ruských dezinformacích. Jaké další země se aktivně podílejí na dezinformacích?
V České republice je po Rusku bezpochybně nejaktivnější Čína. Na druhé straně jejich přístup je jiný, cílí spíše na elity a politiky. Zatímco Číňané se snaží ostřelovat ty nejdůležitější cíle, Rusové dělají kobercový nálet den za dnem.

Další level: deep fakes

Jsou u nás další politici, kteří šíří ruské dezinformace kromě Miloše Zemana?
Připadá mi, že u nás máme minimálně dvě parlamentní strany, které to dělají pravidelně. KSČM a SPD. Tam je to hluboce zakořeněné. Když se podíváte na sociální sítě, funguje zde kopírování informací z prokremelských portálů z celé Evropy. Nepříjemné samozřejmě je, když takové jedince máte ve větších stranách. Bohužel i tam bychom takové našli. V ČSSD bych jmenoval například pana Foldynu, v ODS to zase byl Václav Klaus mladší. Nemáme jich málo...

Čím je dezinformační scéna v České republika specifická? Je to tím množstvím politiků, kteří dokážou šířit ruské dezinformace?
To nemyslím. Našla byste to i v jiným zemích i u jiných politiků. Pro Česko, a to je varovnější, je typické, kolik různých aktérů funguje jak v politice, tak i na mediální scéně, i na té dezinformační. U nás je celý „ekosystém“ rozsáhlý.

Měla by česká vláda více konat?
Zájem politiků v tomto ohledu udělá rozhodně moc. Oni ani nemusí dělat moc té „tvrdé“ práce, tu za ně udělají úředníci. Ale už jen toto téma vytáhnout je strašně důležitá věc.

Jaká je tedy politická vůle o tom mluvit v současné vládě?
Minulá vláda mi v tomhle ohledu přišla lepší. Ze strany premiéra Bohuslava Sobotky, ale například i ministra Stropnického jsem cítil, že toto téma řeší a že je pro ně důležité. V současné vládě nevím. Nechci někomu křivdit, ale nemám pocit, že by to někdo řešil pravidelně.

Nová analýza: Ruská dezinformační kampaň v USA byla plná překvapení

Jak se za poslední roky změnil fenomén fake news, dezinformací?
Dezinformační weby se přesunuly z totálního skanzenu, který byl na úplném okraji informačního spektra, víc a víc do mainstreamu. Když si to představíte jako válku o teritorium, dezinformační linie se posunula dopředu, zatímco ta druhá strana je stále na stejném místě.

Varovný posun je také to, že se ruští aktéři stále víc snaží využívat těch domácích. Souvisí to s tím, že třeba Facebook začal bojovat proti falešným účtům. A co jiného pak trollům zbývá než jít za reálnými aktéry a ptát se, zda nechtějí spolupracovat. Takové věci se například děly před ukrajinskými volbami, kdy novináři odhalili, že Rusové se snažili přemluvit Ukrajince k tomu, aby jim poskytli své účty.

Technicky jsem žádný velký posun neviděl, nicméně poslední dva roky se řeší deep fakes – zfalšovaná videa nebo audiozáznamy, u kterých je velmi těžké rozpoznat, zda jsou reálná, či nikoliv. Technické možnosti se zdokonalují a teoretická hrozba je mnohem větší.

Autor:

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

To se nedalo poslouchat. Zaorálek odešel ze schůzky s čínským velvyslancem

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (28. srpna 2019)

Nový ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek jednal v pondělí s čínským velvyslancem kvůli rušení koncertů českých...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Další z rubriky

Místo uhlí by na severu Čech mohla energii vyrábět voda z kaskády jezer

Premiér Andrej Babiš u jezera Milada. Jeho vláda bude hledat peníze na...

Po postupném ukončení těžby uhlí by na severu Čech mohla vzniknout propojená kaskáda jezer s přečerpávacími vodními...

KOMENTÁŘ: Jak se stal bývalý disident Vondra agentem Putina

Nově zvolený europoslanec za ODS Alexandr Vondra na snímku z května 2019

Europoslanec ODS Alexandr Vondra poskytl rozhovor časopisu Respekt. Následně se na Facebooku kriticky vyjádřil o dnešní...

Ukrajinci zaměstnaní načerno řídili provoz, řidiči jim nerozuměli

Cizinci pracovali u Sadové bez povolení.

Nespokojený motorista nedávno upozornil na dva pracovníky, kteří řídili dopravu na opravované silnici u Sadové na...

Pokud by stíhání premiéra Babiše bylo obnoveno, zastavím ho, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman (vlevo) přišel na jednání vlády o státním rozpočtu....

Pokud by stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo bylo obnoveno, prezident Zeman by využil své pravomoci a zastavil...

Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?
Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že mateřské školky navštěvuje více dvouletých dětí oproti dřívějšku. Naopak ne všechny předškoláky, kteří mají předškolní docházku povinnou, rodiče do školky přihlásí. Jaké jim hrozí sankce?

Najdete na iDNES.cz