Nová analýza: Ruská dezinformační kampaň v USA byla plná překvapení

aktualizováno  16:32
Před prezidentskými volbami USA 2016 vedli Rusové sofistikovanou dezinformační kampaň. Cílem bylo polarizovat americkou veřejnost a odradit skupiny lidí od účasti ve volbách. Nové informace z amerického senátního bezpečnostního výboru osvětlují tradiční i nové taktiky využité ruskými organizacemi.

Nové analýzy rozplétají taktiky ruské agentury IRA při dezinformační kampani v letech 2012 až 2018. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Amerika opět debatuje o tom, jaký vliv měly nebo neměly ruské „informační operace“ během roku 2016. Vyšetřováním různých aspektů těchto útoků se zabývá řada komisí. Senátní bezpečnostní výbor (U.S. Senate Select Committee on Intelligence) vedený republikánským senátorem Richardem Burrem mimo jiné vyšetřuje to, jaké taktiky a nástroje Rusko využilo při dezinformační kampani v roce 2016.

Ukázka memů z politicky zaměřené stránky „Being Patriotic“

Ukázka memů z politicky zaměřené stránky Being Patriotic, která se tvářila jako stránka provozovaná americkými vlastenci. Ve skutečnosti za ní stála ruská agentura IRA napojená na ruskou vládu a ruské tajné služby.

Tento týden obdržel výbor dvě nové analýzy, které veřejnosti vůbec poprvé umožňují hlouběji posoudit rozsah a přesah internetových ruských operací cílených na americké voliče. Protože jde o téma, které je nejen kontroverzní, ale i komplexní, sestavili jsme přehled toho, co analýzy přinášejí nového, jak zapadají do již známého kontextu a proč je na americké politické scéně tak ožehavé.

  1. Jaké jsou hlavní závěry nových analýz?
  2. Kdo se shodne na tom, že Rusové ovlivňovali voliče?
  3. Proč je to pořád kontroverzní téma?
  4. Z čeho analýzy čerpaly? Kdo analýzy zpracoval?
  5. Co jsme se dozvěděli nového?
  6. Na jaké segmenty populace ruské kampaně cílily?
  7. Co bylo hlavním cílem ruské dezinformační kampaně?
  8. Jaké další taktiky a témata Rusové v kampani využívali?
  9. Co bude dál?

Texty jednotlivých kapitol článku na sebe navazují, pro navigaci můžete použít také odkazy výše.

Ukázky z analýz ruských dezinformačních operací

1.Jaké jsou hlavní závěry nových analýz?

Pojďme se vrhnout rovnou do středu dění. Senátní bezpečnostní výbor dostal na svou žádost zpracované dvě nové analýzy, jednu od týmu akademiků z Oxfordu (dostupná v PDF na NBC) a druhou od bezpečnostní firmy New Knowledge (dostupná v PDF na stránkách společnosti). Analýzy se liší v metodologickém přístupu, ale v řadě klíčových bodů se shodují.

  • Ruská kampaň vedená agenturou IRA byla sofistikovaná a rozsáhlá
    Z analýzy příspěvků z let 2012 až 2018 vyplývá, že dezinformační kampaň byla nesmírně rozsáhlá a propracovaná. Rusové vytvořili tisíce falešných účtů a desítky falešných „osobností“ a „entit“, které šířily obsah prostřednictvím sociálních sítí Facebook, Instagram, Twitter, YouTube a dalších. Celkem šlo o stovky tisíc původních příspěvků.
Příspěvky na Instagramu dle odezvy publika

Příspěvky na Instagramu podle odezvy publika - celkem 187 milionů reakcí

  • Kampaň byla pečlivě cílená
    Ruská agentura si vybrala konkrétní cílové skupiny Američanů (například „odpůrce imigrace“, „americké muslimy“, „Afroameričany“, „konzervativní křesťany“, „příslušníky LGBTQ+“ apod.) a pro tyto lidi pak vytvářeli obsah, který zapadal do vidění světa dané skupiny.
Posilování rozkolů uvnitř demokratické i republikánské strany

Jiné příspěvky viděli liberální uživatelé Facebooku a jiné viděli konzervativci. V obou případech měly příspěvky prohlubovat propast mezi oběma tábory (demokraté a republikáni), navíc měly podporovat i rozkoly v rámci jednotlivých táborů (například mezi radikálním a umírněným proudem).

Odrazování od účasti ve volbách 2016 se týkala především stránek cílených na...

Odrazování od účasti ve volbách 2016 se týkala především stránek cílených na afroamerickou komunitu | foto: New Knowledge

  • Rusové podporovali polarizaci a šířili nedůvěru v demokracii a média
    Ruské kampaně využívaly již existujících rozkolů v americké společnosti k tomu, aby podkopaly důvěru v demokratické volby, demokratické instituce nebo veřejná média. Součástí byla i snaha omezit volební účast mezi určitými skupinami, například účast afroamerické komunity ve volbách. To se dělo skrze příspěvky, které měly odradit čtenáře od voleb (“Já volit nepůjdu, a co vy?“), příspěvky, které liberálním voličům radily, aby čtenáři nevolili pro nikoho z hlavních kandidátů, a dokonce Rusové šířili i záměrně nepravdivé informace o tom, jak, kdy a kde volit, s evidentním cílem snížit počet platných hlasů ve vybraných komunitách (například návody na to, jak volit přes textovou zprávu, což samozřejmě v USA není platný způsob hlasování). Zasahování do průběhu amerických voleb zahraničními entitami je porušením amerického federálního zákona.
Již od první poloviny roku 2015 ruské příspěvky na sociálních sítích převážně...

Již od první poloviny roku 2015 ruské příspěvky na sociálních sítích převážně podporovaly kandidáta Donalda Trumpa, dávno před tím, než bylo jasné, že vyhraje primárky a stane se kandidátem republikánů. | foto: New Knowledge

  • Ruské operace většinou podporovaly Donalda Trumpa od začátku
    Příspěvky profilů IRA už od druhé poloviny roku 2015 podporovaly kandidáta Donalda Trumpa proti jeho republikánským oponentům v primárkách a poté jej podporovali v prezidentské volbě. Naopak příspěvky o Hillary Clintonové byly v naprosté většině negativní. Studie zdůrazňují, že tento závěr neznamená, že by Trump nebo jeho tým tuto kampaň s Ruskem koordinovali (to je předmětem jiného vyšetřování). Jedním z výjimečných momentů, kdy se ruské stránky stavěly k Donaldu Trumpovi kriticky, bylo poté, co Trump kritizoval whistleblowera Edwarda Snowdena. Z některých příspěvků se zdá, že Rusové neočekávali Trumpovo vítězství ve volbách, protože se zjevně připravovali na zpochybnění vítězství Clintonové, včetně organizace protestních průvodů apod.
  • Kampaň na sítích nepřestala volbami v roce 2016, naopak
    Ruská kampaň na sociálních sítích nezačala volbami 2016 a ani jimi neskončila. Po zvolení Donalda Trumpa v listopadu 2016 došlo ke krátkému útlumu aktivit, ale už začátkem roku 2017 jely ruské informační operace na sociálních sítích na plné obrátky a objemem byl jejich výkon dokonce větší než před volbami.
  • Nejde o „fake news“, ale o prohlubování existující polarizace
    Přestože falešné zprávy (známé též jako „fake news“) byly součástí ruské informační kampaně, netvořily její jádro. Naopak, většina příspěvků, které Rusové šířili, nebyla „nepravdivá“. Byly ovšem „neautentické“ v tom smyslu, že autoři příspěvků předstírali, že jsou Američané určitých názorů, ale ve skutečnosti šlo o cílenou přetvářku.
  • Reklamy tvořily jen malou část celkového objemu dezinformací
    Mnohem větší dosah než reklamní kampaně, měly „organicky se šířící“ příspěvky na Instagramu, Facebooku a Twitteru. Placené reklamy pomohly agentuře IRA s počátečním získáváním publika nebo s rozšiřováním uživatelské základny napříč více profily (cílem je, aby se fanoušek jednoho profilu stal fanouškem více profilů). „Nejsme pod vlivem žádné vlády ani organizace,“ hlásala třeba kontextová reklama na Googlu, kterou si zaplatili Rusové a která vedla na stránku GI Analytics vydávající se za nezávislé médium. Celkově však reklamy tvořily jen malý zlomek celého dosahu dezinformačních informací. „První komentáře, které odmítaly ruský vliv jako pár set tisíc dolarů za reklamy, nevystihují dosah dezinformační kampaně IRA. Tento nepřesný obraz si však oblíbili lidé, kteří jsou skeptičtí vůči dopadu IRA,“ píše se ve zprávě New Knowledge.

IRA

Internet Research Agency

Ruská agentura z Petrohradu zaměstnává údajně přes tisíc lidí. Zabývá se převážně informačními operacemi na internetu, například cíleným trollingem, tvorbou falešného obsahu nebo vlivovými kampaněmi. Agenturu řídí Jevgenij Prigožin, člověk blízký Vladimíru Putinovi.

Tyto závěry nejsou zrovna nové. Zapadají do toho, co už víme o ruských vlivových kampaních všude po světě (včetně Česka). Než se podíváme na konkrétní nové poznatky, zopakujme si, v jaké politické situaci tyto zprávy přišly. Pomůže nám to pochopit, proč jsou jejich závěry interpretovány různými americkými médii různě.

2.Kdo se shoduje, že Rusové ovlivňovali volby?

Už od poloviny roku 2016 věděly tajné služby USA o různých snahách Ruska ovlivňovat nadcházející americké volby. Informace o tomto ovlivňování začaly být veřejnosti dostupné ještě před volbami. V létě 2016 mluvil James Clapper, šéf tajných služeb, s deníkem Wall Street Journal o tom, že Rusko se snaží ovlivnit volby v USA jako „pomstu“ za to, co vnímá jako americké vměšování do ruských zájmů. Ještě před volbami 2016 vyšlo několik varování o tom, že Rusové podnikají informační i hackerské operace s cílem ovlivnit americké voliče.

Prezidenta Obamu tou dobou samozřejmě tajné služby informovaly o některých probíhajících ruských operacích. Ale Obama nechtěl všechny tyto informace zveřejňovat, protože se údajně bál, že by tím ohrozil důvěru ve volby. „Jeden z kandidátů, jak si jistě vzpomínáte, předpovídal, že volby budou nějakým způsobem zfalšované,“ uvedl pro New York Times Obamův bývalý zástupce pro vnitřní bezpečnost. „Obávali jsme se, že by (zveřejnění informací o ruských snahách ovlivnit volby) mohlo ohrozit samotnou integritu volebního procesu.“ Je rovněž důležité dodat, že v tu dobu panovaly obavy především z hackerských útoků na volební systém, informační operace na sociálních sítích nebyly v popředí zájmu.

Putin nařčení z pokusů ovlivnit volby odmítl

Využil k tomu klasický manévr - odpověděl na jinou otázku

Ruský prezident Vladimír Putin nařčení z ovlivňování voleb odmítl: „Ve Spojených státech byla vyvolána hysterie, že Rusko ovlivňuje americké prezidentské volby. (...) Je mnohem snazší odvést pozornost lidí takzvanými ruskými hackery, špiony a vměšováním,“ řekl Putin novinářům v říjnu 2016. „Opravdu si někdo myslí, že by Rusko mohlo jakkoli ovlivnit volbu amerického národa? To je snad Amerika nějakou banánovou republikou? Amerika je velká mocnost,“ dodal ruský prezident.

Putin zde využil zástupného argumentu. Odpověděl na spekulativní otázku „dokáže Rusko zvrátit volby“, nikoli na položenou otázku „pokouší se Rusko zasáhnout do voleb?“

Mark Zuckerberg, šéf Facebooku, původně zcela odmítal, že by falešné zprávy sehrály nějakou roli ve výsledku voleb: „Myslím, že je to dost šílená myšlenka, že by malé množství falešných zpráv ovlivnilo volby jakýmkoli způsobem,“ řekl po volbách pro TechCrunch. Později své vyjádření označil za bláhové: „Po volbách jsem řekl, že myšlenka, že dezinformace na Facebooku změnily výsledek voleb, byla šílená. Ale to byl vyhýbavý komentář, dnes lituji, že jsem to řekl. Je to příliš důležitý problém, než abychom se jím nezabývali.“

Odtajněný souhrn závěrů amerických tajných služeb z ledna 2017

Odtajněný souhrn závěrů amerických tajných služeb z ledna 2017

Skutečné pozornosti se proto ruským informačním operacím dostalo až po volbách. V lednu byla zveřejněna odtajněná společná zpráva amerických zpravodajských služeb, která jasně říkala, že Rusko se dlouhodobě a cíleně pokoušelo ovlivnit americké volby prostřednictvím řady informačních kanálů:

  • „Domníváme se, že ruský prezident Vladimír Putin nařídil kampaň s cílem ovlivnit americké prezidentské volby. Cílem Ruska bylo podkopat důvěru americké veřejnosti v demokratickou volbu...“
  • „Všechny tři organizace souhlasí s tím, že ruská vláda se pokoušela zvýšit šance kandidáta Trumpa tím, že diskreditovala ministryni Clintonovou...“
Ukázka fungování informační operace: 1. shromažďování dat, krádeže účtů, 2....

Zpráva o „informačních operacích“ (duben 2017)

Nadále však nebylo úplně jasné, jakou roli hrály sociální sítě. Nejprve vyšly najevo informace o placených ruských reklamách. Facebook ve své zprávě o informačních operacích sice už v dubnu 2017 mluvil o rozsáhlejších informačních operacích, ale informace byly obecného charakteru a nedostalo se jim velké pozornosti.

V říjnu 2017 Facebook ukázal reklamy, které si zadali Rusové před americkými volbami, ale relativně nízký objem reklam (tři tisíce reklam za celkem asi dva a půl milionu korun) vedl k výraznému podcenění celkového dosahu kampaně. Už tehdy ovšem někteří výzkumníci ukazovali (a to na základě celkem malého vzorku ruských příspěvků), že dosah ruských dezinformací byl mnohem větší, než jen tři tisícovky reklam, které zasáhly deset milionů Američanů.

Na tom, že Rusové zasahovali do voleb prezidenta USA, se shodují všichni. Včetně republikánů, demokratů, tajných služeb a samotného prezidenta USA.

Prakticky všichni – Facebook, tajné služby, politici z řad republikánů i demokratů (závěry Senátu a Poslanecké sněmovny) – se shodují na tom, že Rusko se pokoušelo ovlivnit americké voliče. I samotný prezident Donald Trump, který ruský vliv dlouho odmítal, nakonec v červenci 2018 jasně řekl: „Souhlasím se závěry naší zpravodajské komunity o tom, že se ruské zásahy do amerických voleb v roce 2016 uskutečnily,“ přečetl Trump reportérům své připravené prohlášení.

3.Proč je to pořád kontroverzní téma?

O ruském vlivu nepochybují experti, politici a dokonce ani Trump. Důkazů je ostatně velké množství, a ačkoli jsme dosud neznali ucelený obraz fungování tohoto ovlivňování, ukázky byly veřejnosti k dispozici už od roku 2017. Proč je tedy otázka ruského vlivu tak kontroverzní?

Odpovědí je již zmíněná polarizace názorů, která je typická pro současnou mediální scénu v USA. Řada lidí tak logicky vnímá aktuální události a informace prizmatem toho, jak tyto informace zapadají do jejich názoru na aktuální politická témata. To znamená, že i těžko zpochybnitelná fakta o tom, že Rusové se pokoušeli ovlivnit americké volby jsou těžko přijatelná pro někoho, kdo dlouhodobě tuto tezi odmítal z politických důvodů.

Není kontroverzní říci „Rusové se pokusili ovlivnit volby v USA“. Problém je, že v té větě řada lidí slyší „Trump vyhrál volby díky Rusům“...

Sama otázka, zda Rusové ovlivňovali volby, totiž není kontroverzní. Kontroverzní je až ta navazující otázka: „Povedlo se Rusům ovlivnit volby?“ Řada republikánských komentátorů se obává, že kdyby připustili možnost, že Rusové ovlivnili volby (a z dat je jasné, že Rusové se před volbami snažili uškodit Clintonové, což by pomohlo Trumpovi), otevřeli by otázku toho, zda Donald Trump nevyhrál „díky ruskému vlivu“. To sice žádná z výše zmíněných zpráv netvrdí, ale někteří tuto tezi prosazují.

Druhý rozměr je případná předvolební spolupráce někoho z Trumpova týmu s někým z ruského týmu. Taková spolupráce či koordinace by byla trestná. Podezření na tuto spolupráci prověřuje zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller. Výše zmíněné zprávy o ruských pokusech o ovlivnění voleb případnou spolupráci Trumpa či jeho týmu s Ruskem neřeší. Ale i tak mohou přidat nebo ubrat na váze argumentům pro či proti, což opět prohlubuje politizaci tohoto tématu.

Donald Trump odpovídá reportérům na otázky nedaleko Bílého domu. (listopad 2018)

Donald Trump odpovídá reportérům nedaleko Bílého domu (listopad 2018). Oznámil, že zaslal zvláštnímu vyšetřovateli Muellerovi odpovědi na otázky písemnou formou.

Záběr z protestů v New Yorku. Protesty byly reakcí na Trumpovo propuštění...

V New Yorku lidé protestovali poté, co Trump propustil ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. Trump Sessionsovi vyčítal, že se kvůli střetu zájmu vzdal dozoru nad Muellerovým vyšetřováním.

Právě motivované uvažování („když s tím budu souhlasit, ohrožuje to můj pohled na věc“) tak často brání tomu, aby se dalo o ruských informačních operacích diskutovat bez stranického nádechu. I proto fungují senátní a kongresové výbory, které chtějí představit závěry ohledně ruského vlivu z neutrálního, nestranného pohledu. A také proto byly zadány právě vydané analýzy, které vycházejí z konkrétních dat.

4.Z čeho analýzy čerpaly? Kdo analýzy zpracoval?

Obě analýzy vycházely především z dat, která jim předal Senátní bezpečnostní výbor. Ten data získal od společností Facebook, Twitter a Google. Tyto údaje čítají statisíce záznamů o příspěvcích profilů, které se podařilo vystopovat jako profily provozované ruskou agenturou IRA. To znamená, že nemusí jít (a pravděpodobně nejde) o všechny profily, které IRA provozovala a provozuje. Ale jde o velký vzorek, který zachycuje, jakým způsobem se informační operace IRA dotkly desítek a stovek milionů Američanů.

Data neobsahovala řadu údajů, které by výzkumníkům usnadnily práci, například komentáře pod příspěvky (dnes již smazanými) nebo metadata umožňující zmapovat rychlost šíření propagandy. Výzkumníci také zdůraznili, že firmy obvykle nepopsaly dostatečně podrobně, jak vybraly, které příspěvky do datového souboru předaného Senátu zahrnout. Je tak možné, že existují další data, která detekci unikla.

Celkem oba týmy analyzovaly:

  • 10,4 milionu tweetů (z toho 6 milionů původních) z 3 841 účtů
  • 1 100 YouTube videí ze 17 YouTube účtů
  • 116 tisíc příspěvků na Instagramu ze 133 účtů
  • 61 500 příspěvků na Facebooku z 81 stránek
  • 77 milionů reakcí na Facebooku, 187 milionů reakcí na Instagramu a 73 milionů reakcí na Twitteru
Počty příspěvků na Instagramu (v roce 2017 výrazně vyšší aktivita, než v roce...
Počty příspěvků na Facebooku (nikoli reklamy)

Průběh počtu příspěvků na Instagramu a na Facebooku v čase

Analýzy jsou dílem dvou týmů, oxfordského akademického týmu a týmu z firmy New Knowledge.

  • Oxfordská analýza (PDF, 47 stránek) - sepsali ji vědci pod vedením profesora Philipa Howarda z Oxfordu, konkrétně z projektu Computational Propaganda Project. Howard se specializuje na studium sociologie internetu a mezinárodní vztahy. Studiem využití informačních technologií a konkrétně sociálních sítí se zabývá už od roku 2006. Na analýze se podíleli také lidé z firmy Graphika, která se specializuje na analýzu dat ze sociálních sítí.
  • Analýza New Knowledge (PDF, 101 stránek) - sestavili ji tým lidí z bezpečnostní informační firmy New Knowledge, která se zabývá mj. rozpoznáváním koordinovaných dezinformačních kampaní. Na analýze se podílel také Jonathan Albright z Columbia University a Ben Johnson ze společnosti Canfield Research.

Bezpečnostní výbor, vedený republikánským senátorem Richardem Burrem, se obě zprávy chystá zveřejnit s tím, že stojí samy o sobě a není to vyjádření názoru výboru.

5.Co jsme se dozvěděli nového?

Obě zprávy potvrdily již známé taktiky, které Rusko během informačních operací použilo. Tyto taktiky ostatně patří do tradičního ruského arzenálu nejen na internetu. Nové analýzy ale ukázaly několik nových aspektů, které dosud nebyly známé, a prokreslily tak dosud spíše neurčité představy o sofistikovanosti kampaní. Zatímco dosud se mohlo zdát, že šlo o relativně malý „marketingový projekt“, nová data ukazují rozsah, propracovanost, vytrvalost a promyšlenost.

  • Pečlivá a komplexní provázanost mediálních produktů a obsahů
    Stránky nevystupovaly samy o sobě, ale byly zapojeny do propracované sítě souvisejících stránek, spřátelených (falešných) osobností, fiktivních lokálních novin atd. IRA se však nezdráhala odkazovat na skutečná, existující média, čímž jednak zvyšovala důvěryhodnost přetvářky, jednak zajišťovala pestřejší obsah pro cílovou komunitu. Po všech stránkách se v tomto ohledu její taktiky podobaly ostatním digitálním marketingovým agenturám. „Cílem této mediální kouřové clony bylo zvýšit zdánlivou legitimitu a zároveň vystavit cílové publikum opakovaně šířeným obsahům a sdělením,“ uvádí analýza New Knowledge. „To dále umožnilo, aby se obsahy IRA dále šířily i skrze autentické kanály v rámci cílové komunity.“
Síť navzájem provázaných a na sebe odkazujících účtů propojených s facebookovou...

Síť navzájem provázaných a na sebe odkazujících účtů propojených s facebookovou stránkou BlackMatters cílenou na afroamerickou komunitu. Hranatý tvar znázorňuje účet vedený IRA, tvar mraku účet, který IRA neměla pod kontrolou, ale odkazovala na něj.

  • Rusko v USA uplatnilo to, co si vyzkoušelo v Rusku a na Ukrajině
    Díky analýze historických dat výzkumníci prokázali, že aktivity v USA přímo navazovaly na „aktivity na sociálních sítích, které IRA vyvíjela na domácí půdě nebo na Ukrajině v menším množství od roku 2009,“ píše oxfordská studie. První velká vlna anglicky psaných tweetů pak přišla v roce 2015, v návaznosti na rusky psanou kampaň podporující zájmy ruské vlády na Krymu a v Donbasu. „Aktivita IRA byla až do roku 2016 vyšší v ruském jazyce, od roku 2016 byl objem rusky a anglicky psaných výstupů přibližně stejný.“
IRA má na starosti také masivní kampaně v Rusku (na obrázku vlevo)

IRA má na starosti také masivní kampaně v Rusku (na obrázku vlevo).

  • Výrazné cílení na afroamerickou komunitu a rasové nepokoje
    Už z předchozí analýzy bylo zřejmé, že černošská subkultura byla jedna ze skupin, na kterou se ruská propaganda zaměřila. Ale nové analýzy shodně ukázaly, že šlo objemově o jednu z nejsilnějších linek. Na Afroameričany bylo zaměřeno hned několik profilů (Black Matters, Blacktivist, Black Guns Matter, Woke Blacks a řada dalších). Cílem bylo akcentovat rasovou diskriminaci, zvýšit nedůvěru vůči policii a institucím a odradit Afroameričany od účasti ve volbách.
Odrazování od účasti ve volbách 2016 se týkala především stránek cílených na...

Odrazování od účasti ve volbách 2016 se týkala především stránek cílených na afroamerickou komunitu.

  • Překvapivé porozumění americké (sub)kultuře
    Analýza New Knowledge si všímá toho, s jakou pečlivostí byly jednotlivé příspěvky, memy a celé mediální obsahy komponovány: „Příspěvky na Facebooku ukazují detailní a hlubokou znalost americké kultury, mediálního prostředí a klíčových osobností v komunitách, které byly v hledáčku agentury IRA.“
Facebookové příspěvky agentury IRA ukazují podrobnou znalost americké politické...

Facebookové příspěvky agentury IRA ukazují podrobnou znalost americké politické a internetové kultury. Příspěvky byly přizpůsobeny cílové skupině až do detailů.

  • Verbování spolupracovníků z řad Američanů
    Překvapivé množství ruských příspěvků se zaměřilo na verbování dobrovolníků do služeb dané komunity. Připomeňme, že Rusové se na Facebooku nebo Instagramu vydávali za Američany se zájmem o danou problematiku (např. o boj za práva LGBTQ+). Když tedy verbovali do svých služeb skutečné Američany, nemohli tito obvykle tušit, že ve skutečnosti pomáhají ruské dezinformační kampani. Žádosti o pomoc či dobrovolničení byly různé, od hledání dobrovolníků pro grafický design až po hledání fotografů, kteří by nafotili demonstrace. Jedna stránka vyzvala dívky, aby posílaly své fotky, ze kterých se následně sestaví kalendář, jiná hledala mezi sledujícími dobrovolníky, kteří by mohli pomoci imigrantům s právními úkony.
IRA tak zapojila do ruské propagandy skutečné Američany, kteří obvykle vůbec...

IRA tak zapojila do ruské propagandy skutečné Američany, kteří obvykle vůbec nemuseli vědět, že jsou využíváni pro propagandu jiného státu. Z jejich pohledu se zapojili do občanského aktivismu.

  • Varování před volebními podvody
    Rusové již před volbami 2016 podporovali narativ o volebních podvodech. Autoři zprávy spekulují, že IRA nevěřila v to, že Trump ve volbách vyhraje, a připravovala si půdu pro zpochybňování vítězství Clintonové. Rusové dokonce zřídili v USA bezplatnou linku pro hlášení podezření na volební podvody (není jisté, zda byla funkční), na tuto linku pak odkazovaly i americké účty podporující Donalda Trumpa.
  • Rusové nepřestali s kampaní po volbách, naopak
    Jedním ze zajímavých momentů kampaně IRA bylo vypořádání se s tím, že během roku 2017 se čím dál více začalo mluvit o tom, že se falešné ruské účty podílely na dezinromační kampani. Místo aby se ruské účty odmlčely, chopily se této příležitosti k tomu, aby podpořili narativ „oni za vším, co se jim nelíbí, vidí Rusko“. A tak v analýze vidíme velké množství příkladů, kdy si Rusové vydávající se za Američany dělají legraci z Američanů, kteří si myslí, že Rusové se vydávají za Američany.
Ruští trollové si dělají legraci z toho, že někdo věří na ruské trolly

Ruští trollové si dělají legraci z toho, že někdo věří na ruské trolly.

  • Nebylo to zdaleka jen Facebook, Twitter a Instagram
    Další novinkou bylo přehledné zobrazení toho, jak velké množství příspěvků a sítí bylo do dezinformační kampaně zapojeno. Ruští agenti si zakládali také účty na platformách YouTube, LiveJournal, Gab, VKontakte, Vine, Meetup, Medium, Google+, Google Voice, Reddit, Tumblr, Pinterest, telefonní čísla, PayPal účty a samozřejmě měli vlastní webové stránky.
Známé (dnes již nefunkční) domény, které byly vystopovány k ruské agentuře IRA

Známé (dnes již nefunkční) domény, které byly vystopovány k ruské agentuře IRA.

  • I mistr dezinformátor se někdy utne
    Přestože dezinformační kampaň byla po všech stránkách profesionálně vedená, je zřejmé, že IRA neustále zkouší nové věci, testuje různé přístupy a vyhodnocuje jejich úspěšnost. A někdy také dělá chyby. Analytici narazili na několik příkladů, kdy uživatelé vydávající se za Američany nasdíleli snímky své obrazovky a prozradili tak mimoděk, že mají uživatelské rozhraní v ruském jazyce.
Několikrát se autoři z Ruska omylem prozradili, například když ve screenshotech...

Několikrát se autoři z Ruska omylem prozradili, například když ve screenshotech prozradili zapnutou ruštinu v rozhraní Twitteru.

S ruskou dezinformační kampaní se tím či oním způsobem na sociálních sítích setkalo přes sto milionů Američanů. Takové číslo je sice působivé, ale neříká nic o dopadu těchto příspěvků. Obě analýzy přiznávají, že posouzení dopadu či účinnosti kampaně je z dostupných dat velmi obtížné či nemožné. Ruská agentura IRA ostatně necílila na všechny Američany, jen na některé.

6.Na jaké segmenty populace ruské kampaně cílily?

Při pohledu na 20 největších (tedy nejoblíbenějších) facebookových stránek provozovaných agenturou IRA je už z názvů jasné, na které skupiny obyvatel cílily. Šlo o menšiny (Afroameričané, muslimové, LGBT), konzervativce (vlastenci, odpůrci migrace, zastánci držení zbraní) nebo liberály.

Přehled 20 největších facebookových stránek provozovaných ruskou agenturou IRA

Přehled 20 největších facebookových stránek provozovaných ruskou agenturou IRA

Na Afroameričany cílilo například 30 z 81 ruských stránek na Facebooku, dohromady získaly přes 1,1 milionu fanoušků. Na konzervativce (pravici) mířilo 25 analyzovaných stránek, dohromady získaly 1,4 milionu fanoušků. Sedm stránek mířilo na liberály (levici) a získaly 689 tisíc fanoušků.

Všechny stránky využívaly již existujících zájmových či jinak vymezených skupin. Ruská agentura IRA si nemusela vymýšlet zprávy o policejní brutalitě proti černochům nebo vytvářet nové důvody, proč by se liberálové zlobili na konzervativce a naopak. Kampaně stavěly na již existujících rozkolech a problémech, a jejich opakováním a rámováním posilovaly svou legitimitu i vnímanou identitu publika.

7.Jaké byly hlavní cíle dezinformační kampaně?

Když se řekne „dezinformační kampaň“, představí si možná někteří stránky plné nepravdivých zpráv. Takové stránky jistě existují, nicméně to není návod na to, jak udělat nejúčinnější a dlouhodobě úspěšnou kampaň. Nejen to připomíná ve svém závěru analýza New Knowledge:

  • Český překlad
  • Anglický originál
Ruská agentura IRA již řadu let využívá rozkoly v americké společnosti a zneužívá zranitelnosti amerického informačního ekosystému. Využívá k tomu společenské rozkoly i lidské kognitivní omyly. Rozdělující propaganda, kterou Rusové využili k ovlivnění myšlení Američanů a k usměrnění konverzací v průběhu let, nebyla vždy objektivně nepravdivá. Obsah byl navržen tak, aby podporoval zavedené stereotypy přijímané v dané skupině lidí, a pro lidi, kteří do této skupiny nepatří, mohl být urážlivý, nejednalo se ale obvykle o vyložené šíření nenávisti. Velká část obsahu dokonce nebyla zvlášť kontroverzní.

Ale tento obsah byl jednoznačně šířen s úmyslem posílit rozkoly mezi různými skupinami v americké společnosti, polarizovat společnost a rozdělit ji, a normalizovat ve veřejném prostoru argumenty, které byly strategicky výhodné pro Ruskou vládu (v oblasti společenských noremi i politických kandidátů). Obsah byl navržen tak, aby využívat společenských rozkolů, pomáhal stírat hranice mezi realitou a fikcí, narušoval důvěru Američanů v média, informační prostředí, vládu, v sebe navzájem, a v demokracii samotnou. Ruská informační kampaň tyto cíle plnila inovativními způsoby, s nevídanou přesností a v nevídaném rozsahu.
Throughout its multi-year effort, the Internet Research Agency exploited divisions in our society by leveraging vulnerabilities in our information ecosystem. They exploited social unrest and human cognitive biases. The divisive propaganda Russia used to influence American thought and steer conversations for over three years wasn’t always objectively false. The content designed to reinforce in-group dynamics would likely have offended outsiders who saw it, but the vast majority wasn’t hate speech. Much of it wasn’t even particularly objectionable.

But it was absolutely intended to reinforce tribalism, to polarize and divide, and to normalize points of view strategically advantageous to the Russian government on everything from social issues to political candidates. It was designed to exploit societal fractures, blur the lines between reality and fiction, erode our trust in media entities and the information environment, in government, in each other, and in democracy itself. This campaign pursued all of those objectives with innovative skill, scope, and precision.

Podívejme se nakonec ještě na přehled taktik, které IRA ve své kampani uplatnila, a témat, kterým se ve svých příspěvcích významněji věnovala.

8.Jaké taktiky a témata Rusové v kampani využívali?

V obecné rovině jsme už zmínili celou řadu taktik, které Rusko v rámci dezinformační kampaně využívá: polarizaci, nedůvěru, kognitivní omyly, skupinovou dynamiku nebo nejistotu. Nové analýzy pak zmiňují i několik konkrétních taktik a témat, které stojí za zmínku:

Propagace konspiračních teorií

Propagace konspiračních teorií - obvykle šlo o opakování již existujících konspiračních teorií, které zapadaly do názorů populárních v dané skupině.

Útoky na zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera

Útoky na zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera i na vyšetřování ruského vlivu obecně

IRA se také snažila o získání citlivých dat o konkrétních lidech, které by bylo...

IRA se také snažila o získání citlivých dat o konkrétních lidech, které by bylo možné na základě těchto dat případně vydírat. Některé příspěvky tak vyzývali lidi, aby se svěřili se svými tajemstvími za účelem získání pomoci.

IRA v některých příspěvcích podporovala reputaci Juliana Assange, zakladatele...

IRA v některých příspěvcích podporovala reputaci Juliana Assange, zakladatele Wikileaks, coby bojovníka za svobodu. Několik takových příspěvků na Facebooku a Instagramu Rusové publikovali krátce před tím, než server Wikileaks publikoval e-maily z hacknutého účtu poradce HIllary Clintonové.

IRA šířila informace o tom, že šéf Facebooku, Mark Zuckerberg, odmítal možnost,...

IRA šířila informace o tom, že šéf Facebooku, Mark Zuckerberg, odmítal možnost, že by jeho sociální síť byla zneužita k informačním operacím.

Trump byl v ruských příspěvcích kritizován jen výjimečně, například poté, co v...

Trump byl v ruských příspěvcích kritizován jen výjimečně, například poté, co v srpnu 2015 veřejně odsoudil Snowdena

Odrazování od impeachmentu (odvolání prezidenta) Donalda Trumpa

Odrazování od impeachmentu (odvolání prezidenta) Donalda Trumpa

9.Co bude dál?

Obě analýzy zdůrazňují, že ruské informační aktivity nezačaly ani neskončily rokem 2016. Na sociálních sítích nadále probíhají vlivové kampaně vedené ruskou agenturou IRA, a to jak na domácí půdě v Rusku, tak v USA a jinde ve světě. Dezinformační kampaně navíc nejsou jediným prostředkem, ale zapadají do celkové strategie informační války. Tyto analýzy se zaměřily pouze na jednu organizaci, agenturu IRA, nikoli na další ruské organizace nebo organizace jiných států.

Vyšetřování tedy nadále probíhá. Několik pracovníků IRA bylo již tento rok v únoru obžalováno zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem, mimo jiné i z podpory kandidáta Donalda Trumpa a z očerňování kandidátů Hillary Clintonové a Marka Rubia: „Tyto osoby, vydávající se za Američany, komunikovaly s neobeznámenými lidmi z Trumpovy kampaně a dalšími politickými aktivisty, aby ovlivnili průběh politických aktivit,“ stojí mimo jiné v žalobě. Podle amerických zákonů mají cizinci zapovězeno vměšovat se do amerických federálních voleb.

Kromě kriminálního a politického vyšetřování je ale důležité i zvyšování veřejného povědomí o tom, jak dezinformační kampaně fungují, v čem spočívají a jakých lidských sklonů využívají. Právě tato osvěta je v polarizovaném prostředí velmi složitá  – a o to potřebnější. Jak uvádí analýza New Knowledge: autoritativní státy, které se na vlastním území nezdráhají cenzurovat a potlačovat názory, vnímají svobodu slova v demokratických zemích jako slabost, které je možné využít k oslabení demokracie a dosažení vlastních cílů.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili konkrétní příklady toho, jak ruské příspěvky usilovaly o snížení účasti Afroameričanů ve volbách. Doplnili jsme odkaz na konkrétní zákony a obvinění. Doplnili jsme citát ruského prezidenta z roku 2016.

Autor:
 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Čeští vývojáři vylepšili vláček pro koleje z IKEA. Uhání až 90 cm/s

Intelino tým

Vypadá jako obyčejný vláček, ale můžete ho ovládat přes aplikaci v mobilu nebo jen pokládáním barevných terčíků na...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Další z rubriky

Zemřel jeden z „otců internetu“. V 29 letech nakreslil schéma první sítě

Lawrence Roberts (1937 - 2018) v roce 2001 získal Cenu Charlese Drapera za...

Lawrence Roberts, jeden z vědců, kteří velkou měrou přispěli k rozvoji počítačové sítě internet, zemřel. Bylo mu 81...

Šéf Googlu tvrdí, že nyní neplánuje spuštění vyhledávače v Číně

Čínská vlajka před budovou firmy Google v Pekingu

Již několik měsíců se spekuluje, že by se společnost Google mohla se svým vyhledávačem vrátit na čínský trh, ale se...

Facebook dal velkým firmám přístup i k vašim jménům a soukromým zprávám

Facebook hodlá spustit vlastní kryptoměnu.

Microsoft, Amazon, Spotify a další velké firmy měly přístup k soukromým údajům uživatelů Facebooku. A to i poté, co...

Najdete na iDNES.cz