V Česku výrazně sílí čínská špionáž, shodují se dvě tajné služby

Intenzita aktivit čínských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím podle Bezpečnostní informační služby výrazně narostla. Přístup čínské špionáže se podle tuzemských zpravodajců velmi podobá ruskému modelu. Na posilující čínské výzvědné aktivity zároveň upozorňuje i Vojenské zpravodajství.

(ilustrační snímek) | foto: koláž iDNES.cz

Na českém území i v roce 2017 pokračovala aktivita ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost naší země, uvádí Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě.

„Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. Čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání,“ píše BIS.

USA vyzývají k bojkotu značky Huawei

Bojí se čínské špionáže

S ohledem na ruskou špionáž v Česku pokračoval přístup využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Podle BIS je právě ruský diplomatický sbor tím nejvýznamnější zdrojem rizika nevědomého kontaktu s ruskou zpravodajskou službou.

Podle české civilní rozvědky dlouhodobý nárůst rizik spojený s ruskou špionáží je spojen i s lehkovážným přístupem Čechů. „Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká „promořenost“ osobami s napojením na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím,“ kritizují zpravodajci. 

Podobná zjištění ve své právě publikované výroční zprávě za rok 2017 předložilo také Vojenské zpravodajství (VZ). Aktivity zpravodajských služeb cizích mocí na území ČR byly podle zjištění na podobné úrovní jako v roce 2016. Ale konkrétní země zpráva VZ nezmiňuje. 

„Cílem jejich působení bylo, kromě získávání informací, také posílení vlivu jejich sponzorské země na politické a ekonomické struktury České republiky,“ konstatovala vojenská tajná služba.

Cizí zpravodajské služby se podle VZ snažily rovněž monitorovat rozvoj schopností české armády a získávat informace o vojenském průmyslu a technologiích.

I diplomat může představovat problém

BIS zároveň varuje před skutečností, že pokud protistrana získá dostatečné množství neutajovaných interních informací od vícero zdrojů, nebude potřebovat získávat utajované informace. „To, že si o někom myslíte, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém.“

I v loňském roce byla České republika cílem ruských aktivit, které cílily proti NATO a EU. „Českým problémem však je, že ´pro stromy nevidíme les´,“ shrnuje BIS a zdůrazňuje, že hybridní konflikt je komplexní přístup, který zahrnuje vojenské i nevojenské nástroje. „Nemůžeme se proto fixovat na vybraný či vybrané komponenty hybridní strategie či kampaně a stejně tak nemůžeme vnímat ruskou hybridní strategii jen v časovém úseku počínajícím krymskou krizí.“

V loňském roce BIS nezaznamenala posilování čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise v České republice. 

„Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v ČR pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké,“ uvádí čeští zpravodajci. Přístup čínské zpravodajské rozvědky připodobnili k ruské špionáži, podle závěrů je stejně hybridní. „Hrozbu může představovat zpravodajský důstojník stejně jako kariérní diplomat či byznysmen.“

Útoků v kyberprostoru přibývá

Podle Vojenského zpravodajství se pokračující zvýšená aktivita některých vojensky významných států v kybernetickém prostoru soustředila především na kybernetické špionážní operace, kampaně a útoky.

Kyberhrozby

• APT -  Advanced Persistent Threat - také pokročilá a trvalá hrozba. Typickým účelem APT je dlouhodobé a vytrvalé infiltrování a zneužívání cílového systému za pomoci pokročilých a adaptivních technik (na rozdíl od běžných jednorázových útoků)
• DDoS -  Distribuované odmítnutí služby - typ síťového útoku na servery, internetové služby nebo celé sítě, který způsobuje přehlcování serverů, přetěžování sítě a blokování služeb. Výsledkem bývá nefunkčnost a nedostupnost služby pro internetové uživatele. U DDoS je do útoku zapojeno více počítačů s vědomím nebo bez vědomí jejich uživatelů
• Botnet (síť botů) – síť infikovaných počítačů ovládaných jediným hackerem/crackerem, který tak má přístup k výpočetnímu výkonu mnoha tisíců strojů současně. Umožňuje provádět nezákonnou činnost ve velkém měřítku
• IoT - Internet věcí – síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou umožňující těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data
• Ransomware – druh malware, pomocí kterého vzdálený útočník zašifruje data na počítači oběti a následně požaduje výkupné za sdělení hesla k těmto datům

Zdroj. Vojenské zpravodajství

„Jejich typickým zaměřením byly prvky kritické informační infrastruktury, infrastruktury významných vládních institucí, bezpečnostních subjektů a soukromých společností,“ uvádí tajná služba.

S růstem kybernetické špionáže vojenští zpravodajci zaznamenali využívání sofistikovanějších forem kyberšpionáže (takzvané Advanced Persistent Threat - APT) proti různým vládním, vojenským, veřejným i privátním cílům včetně klíčových částí kritické informační infrastruktury.

Nejrozšířenějšími nelegálními aktivitami v kyberprostoru pak byla kompromitace malwarem a kybernetické útoky za použití technik sociálního inženýrství či manipulací legitimních uživatelů.

Rozvoj Vojenské zpravodajství zaznamenalo také u techniky útoků typu DDoS, ke kterým se stále více používaly takzvané „botnety“, zahrnující i stále populárnější běžné elektronické přístroje a spotřebiče připojené k internetu, takzvaný „Internet věcí“.

Mediálně nejviditelnějšími kampaněmi s nejlépe popsanými důsledky se pak staly útoky prostřednictvím ransomwaru „WannaCry“ (jak se podobal severokorejskému viru, jsme psali zde), „Petya“ a „NotPetya“, nicméně ČR byla těmito globálními incidenty podle VZ zasažena jen minimálně.

Další sledovanou oblastí kybernetických útoků je pak napadání počítačových sítí a infrastruktur veřejného i privátního sektoru s cílem jejich zneužívání k nelegální těžbě kryptoměn. „Významnou část nelegálních kybernetických aktivit však opět tvořila oblast kybernetického zločinu,“ konstatuje zpráva Vojenského zpravodajství.