O teplotně nadprůměrném prosinci svědčí rekordy, které padaly 23. prosince na stanicích, které měří déle než 100 let. V pražském Klementinu bylo 12,9 stupně Celsia. Padl tak rekord z roku 1795, kdy bylo 12,4 stupně. Nejtepleji bylo v Osoblaze na Bruntálsku, kde teploměry ukázaly přes 15 stupňů Celsia (více o teplotách zde).
Prosincové počasí přidělalo vrásky na čele provozovatelům skiareálů na horách. Pro společnost Ski Beskydy byla letošní sezóna konečnou (více čtěte zde). Problémy mají lyžařská střediska po celém Česku. Na mrazy čekají jako na smilování. Přírodního sněhu na horách je málo a na umělé zasněžování je stále moc teplo (více zde).
Už na konci listopadu avizovala Světová meteorologická organizace (WMO), že letošní rok bude patřit k nejteplejším v historii měření. Průměrná teplota zemského povrchu byla o přibližně 0,7 stupně Celsia vyšší než v letech 1961 až 1990. „Začínalo to být jasné už v létě, když byly od konce června do konce září vysoké teploty,“ potvrdil český klimatolog Radim Tolasz (více o nejteplejším roce zde).
Zvyšování teploty zemského povrchu bylo hlavním tématem klimatické konference, která probíhala do 12. prosince v Paříži. Po dvou týdnech usilovných jednání se 196 státům podařilo dosáhnout dohody, která zajistí, že globální oteplování se v tomto století udrží kolem hranice 1,5 stupně Celsia. Zásadní je závazek na snižování emisí. Podpoří to obří investice v řádu stovek miliard dolarů, které dostanou mimo jiné rozvojové země na boj se změnou klimatu (více o dohodě zde).
Vše vypadá dobře, alespoň na papíře a v dojmech politiků. Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun považuje návrh dohody za historický dokument, který svět dovede k nízkoemisní budoucnosti. Podle českého ministra životního prostředí Richarda Brabce je klíčové, že se světoví emitenti skleníkových plynů přihlásili k odpovědnosti. Dohodu však čeká ratifikace v jednotlivých státech a ne všude se setká s pochopením. Aby od roku 2020 nahradila Kjótský protokol, musí ji schválit alespoň 55 zemí, které se na světových emisích podílejí minimálně 55 procenty.
O budoucnosti světového klimatu budou parlamenty teprve rozhodovat. Česká Poslanecká sněmovna mezitím schválila v prvním čtení návrh zákona, který by plošně zakázal kouření v restauracích a barech (více zde). Změna klimatu tak může velmi brzo nastat v českých hospodách. Veřejnost je tomu nakloněná. Vyplývá to i z internetového referenda iDNES.cz, kde zákaz podpořilo až 63 procent z bezmála 111 tisíc respondentů, kteří svým poměrem kuřáků a nekuřáků přibližně odpovídají skutečnému rozložení mezi obyvateli České republiky (více o výsledcích zde).
Milovníci cigaret nemusí zoufat. Díky globálnímu oteplování si nebudou muset zapalovat venku na mrazu.
