"Jsem rád, že plníme slib občanům," řekl po hlasování předseda Senátu Milan Štěch ze sociální demokracie, která má v horní komoře parlamentu převahu.
Návrh podpořilo 36 sociálních demokratů, 11 senátorů ODS, Jan Horník z klubu TOP 09 a Starostů a komunistka Marta Bayerová (výsledek hlasování po jménech najdete zde). Z klubu sociální demokracie se zdrželi Miroslav Krejča, Pavel Lebeda a Jiřina Rippelová. Do Senátu vůbec nedorazili senátoři ČSSD Vladimír Dryml a Radek Sušil.
"Škoda, že se premiér Nečas se mnou nevsadil o lahev vína, jak jsem mu nabídl," řekl iDNES.cz sebevědomě už před hlasováním šéf senátorů ČSSD Petr Vícha. Byl si předem jist, že drtivá většina klubu změnu ústavy a přímou volbu prezidenta podpoří. A přesně na hlas také odhadl, jak se jeho strana zachová.
Jak bude vypadat volba prezidentaPodle schváleného vládního návrhu budou prezidenta lidé volit podobně jako senátory. Tedy ve dvou kolech; do druhého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Navrhnout kandidáta bude moci 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů v petici. |
"Do poslední chvíle nebylo jasné, jak to dopadne. Jsem rád, že zákon byl schválen. Jde o politický kompromis mezi ODS a ČSSD. V ODS na něj není jednoznačný názor, ale podepsali jsme koaliční smlouvu, kde je přímá volba prezidenta zahrnuta," prohlásil ministr spravedlnosti a místopředseda občanských demokratů Jiří Pospíšil.
Proti bylo deset senátorů za ODS, tři občanští demokraté - Miroslav Škaloud, Veronika Vrecionová a Milan Pešák - nehlasovali a snížili tak hlasovací kvórum, čímž prakticky napomohli schválení návrhu. Jednotně proti hlasovali lidovci.
"Nejsem nijak smutná, já to čekala," uvedla po hlasování šéfka klubu TOP 09 a Starostů Soňa Paukrtová, která byla proti a marně navrhovala zamítnutí návrhu. "Já opravdu nejsem zastáncem přímé volby prezidenta a to z toho prostého důvodu, že ústavní systém rozkolísáme," prohlásila Paukrtová.
Nebojím se, že lidé vyberou kašpara, přesvědčoval Dienstbier
Schválení návrhu změny ústavy navrhl v rozpravě, která trvala pět hodin, místopředseda ČSSD a senátor Jiří Dienstbier. "Věřím lidem v České republice, věřím voličům, že bude-li přímá volba, tak budou vybírat prezidenta velmi zodpovědně," řekl Dienstbier. Není třeba se podle něj bát, že lidé vyberou nějakého, jak doslova řekl, "kašpara".
"Kdybych tomu nevěřil, nebo kdybychom tomu nevěřili my, tak bychom mohli říct, že přece zřejmě do Senátu lidé taky volí samé kašpary, protože ten způsob volby je úplně stejný," argumentoval Dienstbier.
Někteří senátoři se při jednání divili, proč se řeší způsob volby prezidenta, a ne jeho celkové postavení. "Vůbec není jasné, co má přímá volba prezidenta přinést, k čemu pozitivnímu povede. Má být zvolen prezident se silným mandátem a se slabými pravomocemi," kritizoval vládní návrh Jaroslav Kubera z ODS. Litoval, že se nemůže hlasovat tajně, aby se ukázalo, co si senátoři myslí.
Politici omezili právo prezidenta zastavit trestní řízení
Spolu s přímou volbou totiž prošlo i určité omezení hlavy státu. K zastavení zatím nevyřízené trestní kauzy bude potřebovat kontrasignaci od premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. "Má to asi logiku, i když to bude změna spíše symbolická," řekl senátorům ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil.
Novela rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta. Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Imunitu bude mít přímo volený prezident jen po dobu, kdy bude ve funkci.
"Ve dvanácti zemích Evropské unie, které jsou republikou, probíhá přímá volba, nepřímá je jen v osmi zemích," argumentoval pro zavedení přímé volby ministr Pospíšil. Vládní koalice si totiž změnu způsobu volby hlavy státu dala do koaliční smlouvy a dostala se i do programového prohlášení vlády Petra Nečase. Zakotvení tohoto závazku do programu vlády si vynutily TOP 09 a Věci veřejné.
Schwarzenberg, Sobotka, Němcová, Fischer, Zeman, Švejnar...
Kandidáti na HradKarel Schwarzenberg - ministr zahraničí a předseda TOP 09, oficiálně ho už podpořila jeho strana Jan Fischer - expremiér, chce jít do přímé volby jako nezávislý Miloš Zeman - expremiér, na Hrad už kandidoval, oznámil, že se chce zúčastnit přímé volby Miroslava Němcová, Přemysl Sobotka - o nominaci předsedkyně Sněmovny či prvního místopředsedy Senátu rozhodne ODS Jan Švejnar - ekonom, už minule kandidoval, jako kandidát se líbí šéfovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi i Vítu Bártovi z VV Zuzana Roithová - europoslankyně, nominovat ji chce KDU-ČSL |
Svého kandidáta pro volbu prezidenta má z parlamentních stran zatím TOP 09. Je jím předseda strany a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. ODS bude vybírat mezi šéfkou Sněmovny Miroslavou Němcovou a prvním místopředsedou Senátu Přemyslem Sobotkou.
Lidovci by rádi do přímé volby nasadili europoslankyni Zuzanu Roithovou. Ostatní strany zatím jasno nemají. Přímé volby prezidenta se chtějí zúčastnit i bývalí premiéři Miloš Zeman a Jan Fischer, navržen by mohl být i ekonom Jan Švejnar, který by se jako kandidát zamlouval šéfovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi i šéfovi poslaneckého klubu VV Vítu Bártovi.
Švejnar se proti Klausovi účastnil i poslední parlamentní volby v roce 2008, kterou provázely skandály. Než parlament zvolil Klause, musela policie řešit i výhrůžky a kulky v obálkách, které dostali někteří zákonodárci.
A poslanec ČSSD Evžen Snítilý se "trhnul" od své strany a hlasoval pro Klause, když se před tím na Hradě zhroutil a objevila se nová informace, že před rokem 1989 spolupracoval s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou.
Negativní momenty předchozí prezidentské volby připomněl lidovec Petr Pithart. Zmínil pronásledování poslanců i senátorů na chodbách a dokonce i na toaletě. Přesto se netajil výhradami k přímé volbě. "Lidé si přejí zvolit prezidenta sami, aby to tady dal trochu do pořádku. To se jim ale nemůže splnit," řekl Pithart.
