Jasné ne naopak řeklo 13 členů horní komory parlamentu. "Přímá volba je proti duchu Ústavy a stálo by to také zbytečně mnoho peněz," míní senátor Vladimír Dryml, jeden ze dvou sociálních demokratů, kteří předem říkají rezolutní ne předložené změně Ústavy. Tím druhým je Miroslav Krejča.
Dalších jedenáct sociálních demokratů podle zjištění iDNES.cz buď váhá, nebo svůj souhlas se změnou Ústavy podmiňuje úpravou dalších pravomocí hlavy státu. Do této skupiny patří třeba šéfka senátní komise pro ústavu Jiřina Rippelová.
"Vždy jsem byla k přímé volbě velmi skeptická. Podpořila bych ji v případě, že by byla omezena pravomoc prezidenta při jmenování bankovní rady České národní banky," řekla Rippelová.
Jak a o čem má hlasovat SenátSenátoři budou rozhodovat o změně ústavy, kterou loni 14. prosince schválila Sněmovna. Prezident by podle ní měl být volen přímo všemi občany, přijít o doživotní imunitu a nemohl by udělovat milosti v průběhu trestního řízení. Bankovní radu ČNB by ale nadále jmenoval sám (což chtěla sociální demokracie změnit, ale ve Sněmovně neuspěla). Kandidáta by v přímé volbě navrhovalo 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc lidí v petici. Ke schválení jsou třeba hlasy tří pětin přítomných senátorů. Lze například opustit sál a tím kvórum (potřebný počet hlasů) snížit. A tím schválení přímé volby usnadnit. Senátor, který zůstane v sálu, ale zdrží se, naopak volbu ztíží (fakticky hlasuje proti a je započítán do kvóra přítomných). |
Pokud další změna pravomocí neprojde, je ochotna odejít ze sálu a snížit tak kvórum při hlasování. Mezi nerozhodnuté patří i lidovecký senátor Jiří Čunek, který by hlavě státu naopak kompetence přidal. Pod změnou pravomocí, o nichž mluví někteří senátoři, si každý představuje něco jiného.
Početná skupina odpůrců přímé volby je v Senátu v ODS. "Vadí mi přímá volba jako taková. Zásadně budu hlasovat proti. Máme parlamentní systém a poloprezidentský je zcela nesmyslný. Nízké pravomoci prezidenta by mu neodpovídaly," řekl iDNES.cz senátor za ODS Tomáš Grulich.
V Senátu je 26 nerozhodnutých, z ODS je pro jen pět
Znamená to tedy, že poslanci schválená změna Ústavy nemůže v Senátu projít? To se s určitostí říci nedá. V horní komoře parlamentu je podle ankety provedené mezi všemi senátory 26 těch, kteří jasnou odpověď neposkytli. Většina se rozmýšlí, několik jedinců pak to, jak budou o změně Ústavy hlasovat, úplně tají.
Přímou volbu prezidenta slíbila vládní koalice ve svém programovém prohlášení, když si to na občanských demokratech vynutily TOP 09 a Věci veřejné. Poslanci ODS závazek splnili, ve Sněmovně jich drtivá většina hlasovala pro. Z 25 senátorů občanských demokratů ale jasné ano řeklo jen pět (Přemysl Sobotka, Alexandr Vondra, Pavel Čáslava a Pavel Eybert; po vydání článku se k nim přidal Petr Bratský).
Pokud šéfům politických stran opravdu záleží na tom, aby příštího prezidenta místo poslanců a senátorů volili občané, má tak zejména premiér a předseda ODS Petr Nečas, který sám nepatří mezi příznivce přímé volby, velký "prostor", tedy hodně senátorů k přesvědčování.
Mezi zapálené stoupence přímé volby, alespoň verbálně, v minulých letech patřila sociální demokracie, která má v Senátu většinu. "Z našeho klubu budou pro návrh určitě hlasovat alespoň tři pětiny jeho členů. Když se tak zachovají i ostatní senátní kluby, návrh projde," řekl iDNES.cz šéf senátorů ČSSD Petr Vícha.
Lovit další hlasy "pro" ale v sociální demokracii ještě půjde. Například Miroslav Antl iDNES.cz řekl, že má sice o přímé volbě velké pochybnosti kvůli jejím vysokým nákladům a možnému ovlivnění ze strany médií. "Jinak jsem od začátku podmiňoval souhlas výrazným omezením imunity ústavních činitelů. I přesto jsem ještě v rámci diskuse připraven změnit svůj názor na přímou volbu," uvedl Antl.
Jak se pro iDNES.cz vyjádřili jednotliví senátoři
Ano, ale jen s pozměňovacími návrhy (celkem 4 hlasy):
Váhají (celkem 26 hlasů):
Nebude bránit přijetí, nezúčastní se (celkem 1 hlas):
Ne (celkem 13 hlasů):
Senátor za KDU-ČSL Václav Koukal na opakovaný dotaz redakce iDNES.cz nereagoval. |
