Nejlevnější pohřeb vyjde zhruba na osm tisíc korun, ale ani to si někteří chudí Češi nemohou dovolit. Náklady na jejich pohřeb tak musí uhradit obec nebo stát. Před devíti lety to byla maximálně stovka případů, během deseti let se číslo zvýšilo jedenáctkrát. Ukazují na to informace z 60 největších českých měst, které oslovila MF DNES.
Příkladem může být osud sedmdesátiletého muže, který po měsících strávených v nemocnici umírá. Byl rozvedený a s rodinou se nestýkal. Pečovatelky ani úředníci z místní radnice neznají nikoho z příbuzných, na něhož by se mohli obrátit. Podobný trend se kvůli stárnoucí populaci může zrychlovat.
„Zemřelé osoby jsou většinou bez blízkých, nebo sice mají příbuzné, ale vzhledem k tomu, že se s nimi nestýkaly, jim nechtějí pohřeb vypravit,“ řekl mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
V Karlových Varech musela radnice před pěti lety pohřbít dvacet opuštěných lidí. Minulý rok jich bylo o patnáct víc. Výraznější nárůst zaznamenal Cheb, ve kterém se počet takových pohřbů zdvojnásobil. V Šumperku a Písku radnice zaplatily dokonce sedmkrát víc pohřbů.
Pohřby na státní náklady
|
Tématu se dotkl také zakladatel Cechu hrobnického a bývalé šéf pražských Olšanských hřbitovů Jaroslav Šejvl v rozhovoru pro iDNES.cz v rámci seriálu Umírání v Česku. „Dříve bylo přece normální, že si lidé říkali, jak by s nimi mělo být naloženo. Zároveň bylo běžné, že si střádali na pohřeb a hrob během života. To dnes vymizelo. Lidé tak často na pohřeb ani nemají peníze,“ řekl (více čtěte zde).
Práci v pohřebnictví pak popisoval smuteční řečník Vlastimil Čtverák. „Když zařizuji celý pohřeb, tak sjednám obřad, zjistím od rodiny, jak si to představuje, vyrobím jim parte, tedy smuteční oznámení. Pak jedeme s kolegy pro tělo do nemocnice, přivezeme ho k nám do pohřební služby. Tam ho oblékneme a uložíme do chladícího zařízení. V den obřadu přinášíme květiny a vyzdobíme obřadní síň podle přání rodiny,“ řekl iDNES.cz (celý rozhovor v rámci cyklu Lidé Česka čtěte zde).
