„Počet úmrtí na onkologická onemocnění je v ČR vyšší než je průměr v Evropské unii,“ připomněl na úvod tiskové konference Babiš. Epidemie covidu-19 podle něj udělala českému zdravotnictví čáru přes rozpočet. „V roce 2020 bylo o sedmnáct procent méně screeningových vyšetření oproti roku 2019,“ upozornil premiér.
Právě v souvislosti s epidemií dostane Česká republika peníze z Evropské unie na implementaci národního Plánu obnovy. Z toho půjde na vybudování centra, které ponese název Český onkologicky institut, asi sedm miliard korun. „Rakovina je problém a bude to čím dál větší problém,“ míní premiér. Časem podle něj půjde o největší problém v Evropě.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je Česká republika na evropské úrovni, co se týče onkologického screeningu. „Nyní investujeme především do přístupu k moderním lékům, do dostupnosti péče, do kvality,“ řekl. Země je podle něj schopná léčit čím dál více pacientů za stejné peníze.
Říká ale, že je nutná centralizace péče. „Čím více je péče centralizovaná, tím je kvalitnější,“ míní. Budoucí institut by se podle něj měl kromě samotné léčby věnovat i prevenci. Tu Babiš označil za prioritu, ač připustil, že jít na vyšetření je těžké rozhodnutí.
Právě screening podle Vojtěcha způsobil třeba pokles úmrtí na karcinom prsu až o dvacet procent během posledních let. Připomněl, že v lednu 2022 by se měl spustit další screeningový program, a to screening karcinomu plic. „Jde o čtvrtý národní screening, který nyní připravujeme,“ řekl. Poprosil všechny rizikové pacienty, aby veškeré screeningy, které jim nabídne pojišťovna, aby se jej zúčastnili. Zájem je totiž podle něj nyní jen nízký, v souvislosti s covidem došlo k poklesu.
Prevence rakoviny klesla loni až o čtvrtinu. Pacienti chodí k lékaři pozdě |
Předseda Evropské společnosti gynekologické onkologie David Cibula uvedl, že princip onkologické nemocnice je takový, že pacient vstoupí do jedné budovy, ve které může absolvovat veškeré fáze procesu prevence i léčby. „Jeden pacient je od začátku léčby až po sledování po skončení v péči jednoho týmu,“ vysvětlil.
Sloužit by mělo centrum i pro vědecký výzkum či pro výuku mediků. „Onkologická věda je velmi dynamická, během několika let se může zcela změnit náročnost léčby nádoru. To vyžaduje, aby mohlo onkologické oddělení velmi efektivně reagovat. V rámci velké nemocnice to není tak jednoduché,“ míní.
Upozornil ale, že pokud vše půjde dobře, centrum otevře své dveře nejdříve za šest let. Nyní se teprve bude provádět studie proveditelnosti. Na věci navíc nyní není ani odborný konsensus. „V tuto chvíli vychází umístění ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jako nejoptimálnější. Žádná z variant není zcela ideální, vždy jsou věci, které je třeba dořešit,“ uvedl ministr Vojtěch. Jde totiž mimo jiné o místo, kde mělo vyrůst traumacentrum. Plán na jeho výstavbu dle něj resort neopustil, časem by mohlo být s onkologickým centrem propojeno.
Boj o finance
Babiš opakovaně upozorňuje na riziko nárůstu úmrtí na rakovinu. Jde o téma, které mnohokrát zdůrazňoval také Petr Arenberger, bývalý ministr zdravotnictví a současný ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle médií jsou ale proti výstavbě nového centra zástupci České onkologické společnosti, záměr s nimi totiž nikdo nekonzultoval.
Také v Brně existuje obava, že obě centra si nyní budou muset rozdělit finance na boj s touto nemocí. „Má skvělou pověst, funguje skvěle. Nemálo lidí z Prahy tam chodí na prevence,“ řekl nyní Babiš o brněnském centru s tím, že i v tomto zařízení budou probíhat další investice.
Tiskové konference se ostatně zúčastnil i ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda. „Za podporu našich projektů financovaných z Národního plánu obnovy jsem velmi rád,“ řekl v úterý. Z evropských peněz se totiž bude hradit i vybudování dvou nových budov v rámci zařízení, které vede a které je nyní jediným specializovaným onkologickém pracovištěm. První bude určená prevenci, druhá pak inovativní léčbě a klinickým studiím.
Z evropských peněz půjde v rámci Plánu obnovy do zdravotnictví celkem 50 miliard korun. Kromě onkologická nemocnice mají vzniknout i výzkumné ústavy na více místech po republice a národní plán boje s rakovinou. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde o asi dvanáct procent evropských financí určených na „pocovidovou“ obnovu ekonomiky.
Brno vs. Praha: střet o miliardy na onkologii. Ústavy se mají podělit |
Rakovina je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí po nemocích srdce a cév. Ve výskytu některých diagnóz, jako je rakovina tlustého střeva nebo plic je Česko mezi nejhoršími na světě. Každý den zemře v ČR na rakovinu 72 lidí, jeden každých 20 minut.
Ročně je diagnostikováno kolem 85 tisíc nových případů, jejich počet každoročně roste, ale zemře na ně stabilní počet lidí. Spolu se stárnutím populace může za deset let přibýt až 37 procent případů. Za 20 až 25 let pak přijde do seniorského věku další velká populační vlna, takže lékaři očekávají další přírůstek.
Pro včasné odhalení některých druhů rakoviny funguje v ČR takzvaný screening, tedy pravidelných vyšetřeních rizikových skupin. Kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku mají na preventivní vyšetření nárok lidé od 50 let, rakoviny prsu a děložního hrdla ženy od 45 let. Využívá je asi polovina.
