Už osm let se pan František potýká se vzácným typem rakoviny. Léčil se v Pardubicích, podstoupil ozařování a dvě série chemoterapií. Nic z toho ale jeho nádor nezastavilo úplně.
„Rakovina se po čase vždy vrátila. Hledala se vhodná léčba. Před druhou chemoterapií mi lékaři odebrali vzorky z jater a poslali je na důkladný rozbor. Když se asi rok po druhé chemoterapii nádor zase zvětšil, přešel jsem do Brna,“ líčí František.
V Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) od letošního května podstupuje cílenou léčbu. Lékaři mu analyzovali vzorek tkáně, mohli tak pozorovat stovky až tisíce genů.
„Díky moderní technice vidíme hlouběji. Zatímco před třiceti, čtyřiceti lety jsme měli jen rentgenové snímky a všechny typy rakoviny vypadaly stejně, dnes už poznáme, který gen nese špatnou informaci, kde jsou mutace a na ty můžeme zacílit,“ vysvětluje princip nové metody ředitel MOÚ Marek Svoboda.
I cílená léčba může přinášet vedlejší účinky
„Proti chemoterapii je to něco úplně jiného. Jsem sice pořád trochu unavený, ale nejsou to velké problémy. Lépe se mi dýchá, bolest na játrech ustala. Prostě můžu lépe fungovat,“ popisuje svůj stav František.
Jeho ošetřující onkolog Peter Grell upozorňuje, že nežádoucí vedlejší účinky může přinášet i cílená léčba. Je však efektivnější v boji s rakovinotvornými buňkami.
Podobně jako Františka budou lékaři analyzovat i další pacienty. Mohou jednodušeji vytipovat problematické geny a předepsat pacientovi konkrétní léčbu.
„Buď naordinujeme jeden ze zaběhnutých procesů, nebo půjdeme hledat nové cesty. Můžeme také využívat léky, které nejsou původně plánované k potlačení nádorů, ale nám se mohou do problematických kombinací genů hodit. Princip je pořád stejný, chceme zničit rakovinotvorné buňky,“ oznamuje Svoboda.
„Je to další možnost léčby po vyčerpání standardní terapie. Někdy se ale může stát, že se nám nežádoucí geny neukážou. A tím pádem zůstaneme u chemoterapie,“ doplňuje Grell s tím, že nová metoda pomůže asi pětině pacientů navíc proti současnému počtu.
Nad pacientem se bude scházet skupina odborníků
Pro složité případy, kdy budou chtít lékaři aplikovat hlubokou analýzu, vytvořili v září v MOÚ skupinu Molekulární tumor board. Nad prvními případy se sešli tuto středu.
„Jde o multidisciplinární tým, jehož součástí jsou klinický onkolog, patolog, molekulární biolog, klinický genetik, farmakolog a další odborníci. Jejich úkolem je společně posoudit případ daného pacienta. Tím, že jsou to lidé s různými pracovními vhledy, bude to přínosné,“ přibližuje Svoboda.
Do roku 2022 by všechna evropská onkologická centra, do jejichž sítě brněnský ústav patří, s takovými skupinami měla fungovat.
Specialisté ze Žlutého kopce, kde MOÚ sídlí, se inspirovali v už fungujících evropských centrech - třeba v Nizozemí nebo ve Velké Británii. Největším vzorem však pro ně byli kolegové z Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.
„Profesor Jaroslav Štěrba už desítky let pracuje podobnou metodou s dětskými pacienty. U nich naštěstí rakovina nepropuká tak často jako u dospělých, a proto je každý pacient velmi specifický, i typy rakoviny jsou vzácnější. Takže individuální přístup je tam na místě a profesor Štěrba s kolegou Ondřejem Slabým tento přístup využívají precizně,“ uznává Svoboda.
Část léčby zaplatí výrobce léků
Nyní lékařům trvá od tří dnů do týdne, než naordinují pacientovi léčbu. Analýza genů ve vzorku trvá asi o týden až dva déle. Další problém s individuální léčbou spočívá v penězích, ne všechny léky totiž pojišťovny hradí.
„První dávku léků jsem si hradil sám, pojišťovna se na tom nepodílí. Nyní už ale platím pouze symbolickou cenu a zbytek hradí přímo výrobce,“ upřesnil pacient František. Podle Svobody je tento druh spolupráce pro firmy přínosný. „Léky se dostanou k pacientům, osvědčí se a pojišťovna pak s výrobci může jednodušeji navázat spolupráci,“ vysvětluje Svoboda.
Pojišťovny se však podle něj na hrazení léčby podílejí u drtivé většiny pacientů. Na příspěvek nedosáhne asi jen 16 až 17 procent z nich. „Každý případ je specifický a pojišťovna postupuje většinou tak, že pokud existuje alternativa, doporučí vydat se alternativní cestou,“ upřesňuje.
I kvůli lepší spolupráci farmaceutických firem a pojišťoven bude MOÚ následující dva roky provádět klinickou studii s třemi sty pacienty. Na ní chtějí lékaři ukázat, že jejich způsob individuální léčby je přínosný a že se v konkrétních případech vyplatí cílené léčivo využívat. Předpokládají, že cílenou léčbu se podaří aplikovat u jedné třetiny zkoumaných pacientů.
