„Já osobně jsem hlasoval pro vydání k trestnímu stíhání a to z toho důvodu, že si myslím, že lidé mají už plné zuby lží v politice a toho, jak se politici navzájem obviňují,“ řekl po jednání výboru Michálek. To, že právě takto hlasování výboru proběhlo, iDNES.cz potvrdil i další ze členů mandátového a imunitního výboru.
„Normálně bych své hlasování sám o sobě nesděloval, protože si myslím, že jednání mandátového a imunitního výboru je neveřejné, ale pokud už bylo sděleno, tak já ho nepopírám. Já prostě se domnívám, že toto jsou typicky situace, kde má být trestní stíhání odloženo až po skončení mandátu,“ uvedl později pro iDNES.cz Benda. „Urážky mezi dvěma veřejnými osobami nebo pomluvy mezi dvěma veřejnými osobami a zásah orgánů činných v trestním řízení do toho, to je přesně to nebezpečí, že bychom mohli mít za chvíli stíhanou třetinu Poslanecké sněmovny,“ prohlásil Benda.
Bez ohledu na to bude konečné rozhodnutí až na celé Sněmovně a padne na říjnové schůzi dolní komory Parlamentu. Nebývá ovšem obvyklé, že by Sněmovna hlasovala v rozporu s doporučením mandátového a imunitního výboru.
Předseda mandátového a imunitního výboru a Ondráčkův stranický kolega z KSČM Stanislav Grospič poukázal na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. „Pan Horáček byl v té době exponovanou osobou, kandidátem, který vstoupil do politiky,“ řekl novinářům.
Podrylo to mou víru, že žijeme v právním státě, reagoval Horáček
„Udivilo mě to, podrylo to mou víru, že žijeme v právním státě,“ uvedl pro iDNES.cz v reakci na rozhodnutí výboru Horáček. „Výbor nerozhoduje o vině a nevině,“ podotkl. Nevidí tak žádný důvod, proč by neměl být poslanec vydán a aby členové parlamentu měli takovou výhodu oproti ostatním občanům.
Rozhodnutí výboru nedoporučit Sněmovně vydání pana Ondráčka k trestnímu stíhání, požadované státním zástupcem, je nebezpečný precedent. Říká, že lež je možné tolerovat. Tím se legitimizuje a stává legalizovanou zvyklostí. Toto rozhodnutí tak poškozuje každého z nás.
„Je vidět, že lež je pořád nepřijatelná,“ hodnotil v srpnu fakt, že se policie začala výroky komunistického poslance o něm zabývat. Horáčkova tehdejší spokojenost byla ve velkém kontrastu s jeho současnou rozladěností.
Co přesně Horáčka popudilo a kvůli čemu policie žádá Sněmovnu o vydání Ondráčka? „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař,“ citovaly Ondráčka v prosinci loňského roku EuroZprávy.cz.
Horáček přitom sám před prezidentskou volbou zveřejnil spis, který na něj StB vedla, a negativní lustrační osvědčení.
Výbor, který si pozval komunistického poslance, vyšetřovatele i státního zástupce, jednal o možném vydání Ondráčka zhruba dvě hodiny. Poslanci při jednání výboru řešili, zda politická vyjádření poslanců nejsou to, kvůli čemu zatím nebyla imunita zcela zrušena.
Pro mě zásadní je, aby poslanci nebyli nadlidi, řikal Gazdík
Pro vydání Ondráčka hlasoval šéf hnutí STAN Petr Gazdík. „Pro mě zásadní je, aby poslanci nebyli nadlidi, aby je imunita skutečně chránila, ale má to určitou mez,“ je přessvědčel Gazdík. Poslanci by podle něj neměli nikoho urážet. O tom hovořil Gazdík už při příchodu na jednání výboru.
Poukázal i na to, že sám Ondráček na výboru řekl, že se chce obhájit před soudem. „Říkal několikrát, že se těší a chce se obhájit před soudem a myslí si, že tuto při vyhraje u soudu,“ sdělil novinářům Gazdík. Byl byl proto rád, kdyby Sněmovna doporučení výboru nerespektovala.
Stejný názor, že Ondráček má být vydán, měl i zástupce lidovců ve výboru Marek Výborný. „Pan poslanec se s námi příliš bavit nechtěl,“ řekl také po jednání mandátového a imunítního výboru na Ondráčkovu adresu.
Kolem Ondráčka bylo velmi rušno již na jaře. V ulicích měst protestovaly desetitisíce lidí. Ondráček, který v roce 1989 jako mladý policista zasahoval proti demonstrantům proti komunistickému režimu, byl totiž letos v březnu v zvolen do čela parlamentní komise pro dohled nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů, která vyšetřuje trestné činy policistů.
Ondráček po pár dnech odstoupil, ale skutečnost, že se od jeho podpory distancoval premiér Andrej Babiš, si komunistický poslanec zapamatoval a nezúčastnil se v létě hlasování o důvěře vládě ANO a ČSSD, kterou podpořili i komunisté.
