Jednačtyřicetiletá Ladislava dnes váží šestašedesát kilogramů. Ještě před rokem jí však ručička na váze ukazovala téměř dvojnásobek. Vysoká váha ženu trápila už od dětství - ve svých osmi letech se blížila šedesáti kilogramům. Před porodem prvního dítěte se zdvojnásobila.
„Klouby a všechno mě bolelo. A to mi bylo osmnáct,“ popsala ve středu štíhlá brunetka. I přesto, že se jí občas podařilo několik kil shodit, její váha se nikdy nesnížila pod 100 kilogramů. „Bojovala jsem všelijak, cvičila jsem. Ale byla jsem pořád taková statná,“ doplnila.
Zlom nastal, když změnila lékařku. Ta jí v pětatřiceti letech diagnostikovala celiakii – autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku - a alergii na laktózu. „Všechno mi to zpětně došlo,“ dodala. Omezila problematické potraviny a podařilo se jí zhubnout. Nikdy však ne na dlouho.
Navštívila proto obezitologa. „Zvedala se mi cukrovka. Už mi bylo opravdu špatně, bolely mě klouby. Mám skřípnutý sedací nerv, tahala jsem nohu za sebou,“ přiblížila své obtíže.
I přesto, že původně plánovala konzervativní léčbu, po konzultaci s lékaři nakonec zvolila zákrok, který jí zmenšil kapacitu žaludku.
Po roce od operace stále pečlivě počítá všechno, co sní či vypije. „Dá se to naučit,“ dodala. Největší odměnou pro ni je lepší zdravotní stav. „Mám dvě malé děti. Už je mi jednačtyřicet, chci se v šedesáti dožít vnoučat a být tu pro ně,“ zakončila.
Dvě stě tisíc Čechů by potřebovalo péči obezitologa
Česká republika v žebříčku obezity u dospělých v Evropě stále zaujímá přední příčky. Obézní je podle odborníků čtvrtina českých žen a 22 procent mužů, nadváhou trpí další čtvrtina populace. Oproti tomu byla v roce 1993 v Česku obézní desetina mužů a dvanáct procent žen. Podíl obézních roste podle lékařů i mezi dětmi, informoval přednosta Centra experimentální medicíny IKEM Martin Haluzík.
„Přes zcela nepochybnou souvislost obezity s rozvojem závažných komplikací a zvýšenou nemocností a úmrtností není stále její prevenci a léčbě věnována dostatečná pozornost a prostředky vynakládané na tyto účely jsou zásadně nedostatečné,“ dodal Haluzík. Odborníci odhadují, že v roce 2030 bude obézní každý druhý Evropan.
Péči obezitologa by podle místopředsedy České obezitologické společnosti Martina Frieda potřebovalo dvě stě tisíc Čechů. „Když už to přesáhne nějakou hranici a lidé mají obezitu s BMI přes 35, tak by se měli léčit ve specializovaných centrech. To už je závažné onemocnění,“ dodal.
I přesto, že většina pacientů se uchyluje ke konzervativní léčbě obezity, kterou jsou například diety, stále populárnější jsou i chirurgická řešení. V Česku se podle Frieda ročně provede okolo 1700 operací, kterými lékaři omezí kapacitu žaludku.
Cílem je mít zdravého člověka
Nejnověji pak mohou pacienti využít méně invazivní metody. „Patří sem například celkem jednoduchá spojení tenkého střeva stranou ke straně, některé méně zatěžující operace na žaludku ať již provedené laparoskopicky, nebo v budoucnosti i endoskopicky či zákroky s využitím jiných, například málo invazivních radiologických metod,“ přiblížil Fried. Obézní pacienti také mohou zvolit léky. Léčba však především má být multidisciplinární.
Zatímco dříve lékaři usilovali o co největší váhový úbytek pacienta, dnes už to neplatí. „Extrémní váhové úbytky nejsou tou modlou. Cílem je mít po léčbě zdravého člověka, který pokud možno netrpí chorobami, které se k obezitě řadí a jsou jí vyvolané,“ dodal Fried. Obezita několikanásobně zvyšuje riziko vzniku nemocí jako je infarkt, mrtvice nebo rozvoj cukrovky druhého typu.
Odhaduje se, že roční náklady na léčbu obezity a přidružených nemocí jsou v celé Evropě sedmdesát miliard eur (asi 1,8 bilionu korun). České zdravotnictví podle odhadů stojí důsledky nízkého pohybu asi třicet miliard ročně, což je téměř desetina jeho rozpočtu. Výskyt obezity stoupá v důsledku sedavého způsobu života, nesprávným složením stravy a její nadměrnou kalorickou hodnotou.
BMI je vymyšlená věc, řekla v Rozstřelu žena, která vážila 160 kilo:
30. května 2018 |
