Ministerstvo uvedlo, že v okamžiku takových útoků jsou možnosti státních orgánů účinně a rychle zabránit ztrátám na životech a dalším škodám omezené. Proto chce umožnit provést obranný zásah i majitelům legálně držených střelných zbraní. Navrhuje k tomu změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
Policie v ulicích zůstane déleZvýšená bezpečnostní opatření, která policie přijala po prosincovém teroristickém útoku v Berlíně, potrvají přinejmenším do pátku. V tiskové zprávě to v pondělí oznámil ministr vnitra Milan Chovanec. Policie po atentátu na berlínský vánoční trh posílila hlídky a na některých frekventovaných místech umístila zátarasy. Tato opatření měla původně platit do 2. ledna. |
„Je zcela nepochybné, že pravděpodobnost úspěšného dokončení útoku se v případě aktivní a včasné obrany, byť vedené nikoli ze strany profesionálních bezpečnostních složek státu, relativně významně snižuje,“ dodalo ministerstvo. Jakákoli možnost legální obrany, která snižuje možnost dosažení cílů útočníka, je podle vnitra žádoucí z hlediska ochrany základních práv a svobod.
Konkrétní navrhovaná změna zavádí do ústavního zákona pouze jeden nový odstavec. „Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon,“ píše se v něm doslova.
Již nyní je držení střelné zbraně v Česku možné podle zákona o zbraních a střelivu, ústavní norma na držení zbraně zatím není, na rozdíl například od USA. Tam je toto právo dáno přímo ústavou. V Česku je použití střelné zbraně možné při nutné obraně, případně ve stavu takzvané krajní nouze. Znamená to, že člověk odvrací ještě závažnější nebezpečí, které nelze odvrátit jinak. Další možnosti pak platí pro příslušníky bezpečnostních složek.
Držitel zbrojního průkazu smí z legálně držené zbraně střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud nejde o použití zbraně k ochraně života, zdraví či majetku.
K loňskému 1. prosinci bylo podle ministerstva vnitra v Česku 300 115 držitelů zbrojních průkazů. Z toho téměř 241 000 mělo průkaz skupiny E k ochraně života, zdraví nebo majetku. Registrováno bylo 798 424 zbraní všech kategorií, z toho 357 338 samonabíjecích pistolí, pušek nebo revolverů. Navrhovaná úprava má za cíl v daných případech využít tyto zbraně.
„Návrh ústavního zákona nemá za cíl zakotvit držení zbraní a střeliva jako základní právo po vzoru například druhého dodatku Ústavy Spojených států amerických,“ upozornilo vnitro. Navrhované právo by mělo být jen jednou z možností, a mělo by se vztahovat pouze na české občany a české území, nikoli na občany dalších zemí Evropské unie, kteří pobývají v Česku.
Bližší podmínky by měla stanovit navazující novela o zbraních, která by podle vnitra měla přinést vyšší nároky na majitele střelných zbraní. Podle ministerstva by například museli absolvovat pravidelné povinné střelby. Novela by měla také garantovat vyšší úroveň znalostí a připravenosti držitelů zbraní v oblasti zajišťování bezpečnosti.
