Po nynější dohodě čeká návrh novely směrnice hlasování v plénu Evropského parlamentu a následně formální souhlas členských zemí. V Česku se proti připravovaným změnám letos zdvihla vlna odporu (psali jsme zde).
Podle české europoslankyně Dity Charanzové, která byla stínovou zpravodajkou za liberální frakci ALDE, se o novele bude v europarlamentu s největší pravděpodobností rozhodovat v březnu. Pokud návrh projde a potvrdí jej i členové Unie, budou mít státy patnáct měsíců na převzetí pravidel do vlastních zákonů.
„V textu i po řadě úprav zůstala některá kontroverzní opatření, pro návrh v této podobě ruku nezvednu,“ poznamenala Charanzová. Připomněla také silný politický tlak, který zejména v poslední fázi jednání provázel. „Je neuvěřitelné, jak moc byl v rámci svého projednávání celý dokument zpolitizován,“ řekla.
Je to milník, míní Juncker
Dohoda podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka zajišťuje tvrdší kontrolu, která zabrání teroristům a kriminálním organizacím získávat zbraně.
Jaké zbraně budou omezenyKompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu, a lze je proto snadno ukrýt. Přísnější budou důvody k udělení výjimky, na jejímž základě mohou být vlastněny nejnebezpečnější střelné zbraně. Mezi takové důvody patří národní obrana či ochrana kritické infrastruktury. Pokud je taková zbraň používána ke sportu, bude možné ji získat při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset například doložit, že se skutečně účastní oficiálním střeleckým svazem pořádaných soutěží. Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se bude týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje, například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto „oživené“ zbraně byly použity například teroristy v Paříži, stojí v příslušné tiskové zprávě Rady EU. |
„Stávající evropská pravidla o střelných zbraních platí od roku 1991 a po sérii teroristických útoků v Evropě je potřeba řešit jejich nedostatky ještě urgentněji,“ podotkl Kaliňák. Právě Slovensko, které nyní končí jako předsednická země Unie, jménem členských zemí vyjednávalo.
Na počátku prosince se přitom zástupci europarlamentu s diplomaty neshodli, především však kvůli návrhům na další změny, s nimiž na poslední chvíli přišla Evropská komise. To se nakonec prosadit nepodařilo, což připustil předseda komise Jean-Claude Juncker. „Samozřejmě, že jsme chtěli jít dál, ale jsem přesvědčen, že i stávající dohoda je milníkem v kontrole zbraní v EU,“ řekl.
Pod stůl tak nakonec spadl nápad na úplný zákaz „nejnebezpečnějších poloautomatických zbraní“, včetně všech z rodin AK-47 a AR-15 a zákaz soukromých sbírek útočných pušek. Komise také podle své tiskové zprávy lituje, že nebyl přijat její návrh omezit zásobníky také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů.
