Zveřejnění nařídil Městský soud v Praze, který tak vyhověl žalobě Kristýny Bašné, která zveřejnění platů žádala. Hrad měl čas zveřejnit platy do 17. září. Na zveřejnění měl 30 dní, kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze Hrad nakonec nepodal. Podle zveřejněného prohlášení nechtěla kancelář zatěžovat dále soudní systém.
„Nicméně mi jako vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky není jasné, jak má zveřejnění platových poměrů jednotlivých vedoucích zaměstnanců přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, ani o jaký veřejný zájem by mělo jít,“ píše Mynář v komentáři ke zveřejněné platové tabulce.
„Platové poměry vedoucích pracovníků KPR jsme zveřejnili již dvakrát a nevšiml jsem si, že by to vedlo k jakékoli konstruktivní debatě. Nejvyšší správní soud to z nějakého důvodu „vidí jinak“, a my toto rozhodnutí budeme respektovat. Nemáme ostatně co tajit,“ píše dále Hrad.
Připadají vám platy vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky přiměřené?
Mynář podle tabulky dostal za roky 2016 a 2017 čistý plat včetně odměn 3 199 180 korun. Ředitel Odboru tiskového Jiří Ovčáček dostal ve stejném období plat včetně odměn 1 507 461 korun.
Roční plat s odměnami přes milion korun měl v letech 2016 a 2017 také zástupce vedoucího KPR a ředitel administrativní sekce. Podle Mynáře jsou platy ředitelů odborů i jeho plat zcela srovnatelné s platy vedoucích představitelů v jiných státních institucích.
Tabulka platů vedoucích pracovníků KPR
„Ba naopak, i ti nejlépe placení úředníci, státní zástupci, soudci, manažeři státních firem, ministři, dokonce i sám prezident republiky, zdaleka nedosahují platových poměrů například ředitele České televize, která o počínání paní Bašné horlivě informuje,“ argumentuje v textu Mynář a tvrdí, že plat ředitele ČT Petra Dvořáka je dvakrát tak větší než mzda prezidenta republiky.
Mynář vyzývá Bašnou
Bašná podle Mynáře svými žádostmi o informace o platech úředníků již několik let zatěžuje desítky českých státních institucí. Náklady na právní služby spojené s posouzením jejích žádostí a na práci soudů „jsou odhadovány na miliony korun“, uvedl hradní kancléř.
Firma kancléře Mynáře dostala pokutu 40 tisíc za vypouštění odpadních vod |
V posledním odstavci Mynář vyzývá Bašnou, aby předložila kompletní financování svých stránek. „Jediným přiznaným sponzorem je velvyslanectví USA v Praze. Představa, že na území svrchovaného státu financuje cizí stát aktivity směřující k zahlcování zdejších úřadů a soudů, je pro mě zcela nepřijatelná,“ píše v závěru.
„Občané mají na informace o platech nejvyšších státních úředníků nárok podle zákona, jelikož jsou tito úředníci placeni z daní a zároveň mají důležité rozhodovací pravomoci. V zahraničí jsou platy nejvyšších státních úředníků často veřejné a i u nás jsou platy justice a některých vedoucích úředníků dány zákonem. Soudy by zatěžovány nebyly, kdyby KPR poskytla informace jako drtivá většina ostatních institucí,“ uvedla pro iDNES.cz Bašná.
Doplnila, že co se týče financování, vytvoření webových stránek a start projektu bylo financováno z grantu Small grant program amerického velvyslanectví. „To se ale nepodílelo na financování soudních řízení. Jinak další činnost spočívající v rozeslání dotazů a zapsání odpovědí na webovou stránku jsem nesla na své náklady, od letošního roku financování projektu ale převzal Hlídač státu,“ dodala.
Podle městského soudu má kancelář prezidenta republiky Bašné poskytnout informace o platech, odměnách a benefitech spojených s výkonem funkce. Kancelář prezidenta republiky navíc musí Bašné uhradit 21 600 korun jako náhradu nákladů řízení.
Dlouhý boj
Bašná provozuje webové stránky, na kterých zveřejňuje platy, odměny a další bonusy nejvyšších tuzemských úředníků. Žena požádala o zveřejnění údajů o platech vedoucích představitelů KPR v únoru 2018. Hrad jí nevyhověl a napoprvé neuspěla ani u Městského soudu v Praze.
Mynářova firma zasněžovala sjezdovku z potoka. Dostala pokutu 300 tisíc |
Ten v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků.
Bašná se obrátila na Nejvyšší správní soud, který letos v květnu původní rozsudek městského soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Podle NSS jde o téměř „modelovou či učebnicovou situaci“, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.
