Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že prezident má místy jednostranné a pofiderní informace o soudnictví a na jejich základě pak veřejně prezentuje klišé o nefunkční justici. Hrad podle něj také nechápe, že i pro prezidenta republiky platí rovnost před zákonem a v řízení před soudem.
Baxa věřil tomu, že prezident Zeman bude mít zájem situaci v justici zlepšit i s ohledem na to, že má v této oblasti významné pravomoci, to se ale nestalo. „Měl jsem několik málo příležitostí se s prezidentem setkat - a on nevybočil ze svého stylu. Jednak kritizoval, jednak poučoval, ale málokdy naslouchal tomu, jak přenastavit fungování soudů tak, aby plnily roli, kvůli které existují. Natožpak, aby se zeptal,“ uvedl Baxa.
Seznam hříchů
Při osobních setkáních mu Zeman jako tehdejšímu předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, tedy některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda NSS je nemůže a nesmí ovlivnit. Prezident navíc během diskuse o některých soudních verdiktech zmínil i to, že by si Baxu dovedl představit jako předsedu Ústavního soudu.
„Odbyl to opakovaně tím, že řekl: ‚Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.‘ Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ prohlásil Baxa.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman označil Baxu za důvěryhodnou osobnost, sám by ale na jeho místě jednal mnohem rychleji. „Je na morální integritě každého představitele justice, aby odolal možným svodům a dalším skutečnostem, které mohou být vykládány jako nátlak. Buď tomu každý z nás odolá, nebo - pokud je příliš velký - o tom má bezodkladně informovat,“ uvedl nejvyšší státní zástupce. Sám byl v minulosti také pozván na „jakousi schůzku s panem prezidentem“, zdvořile ji ale odmítl neveřejným dopisem.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček napsal, že Baxa vypustil do světa „kupu mediálně vděčných urážek“. Také uvedl, že když si Baxa přisuzuje právo dávat doporučení prezidentovi, nemůže totéž právo hlavě státu upírat. „Žijeme ve svobodné společnosti, toto opravdu není doba komunistické justice,“ reagoval dnes Ovčáček na twitteru.
Mynář na videu uráží novináře. Nařčení z ovlivňování soudců odmítá |
Baxa v rozhovoru kritizoval i chování Zemanova kancléře Mynáře, který se na něj dopisem obrátil kvůli případu Plzeňské teplárenské. Z dopisu je podle něj jasné, že prezident by uvítal rozhodnutí určitého druhu. Podotkl také, že politici vždy a nejen v Česku chtějí do rozhodování soudů zasahovat. Považuje ale za trochu smutné vysvědčení pro justici, že „politici tu a tam spojence mezi soudci nacházejí“. Každý soudce musí podle Baxy vědět, že rozhoduje jménem republiky a složil soudcovský slib, kterému se nesmí zpronevěřit.
K celému rozhovoru Baxy pro Deník N se vyjádřila ombudsmanka Anna Šabatová. „Je vždy nutné postavit se snahám výkonné moci zasahovat do nezávislosti soudů. Velmi si proto vážím otevřenosti, s jakou doktor Josef Baxa promluvil o svých zkušenostech a informoval veřejnost o skrytých tlacích, kterým jsou někteří soudci vystaveni. Je klíčovou rolí předsedů soudů, aby těmto tlakům odolali a chránili jednotlivé soudce před zasahováním do jejich nezávislosti. Nezávislé soudy jsou jedním ze základních pilířů demokratického právního státu,“ komentuje Šabatová.
Soudci musí vědět, že mají u poslanců zastání
Přístup prezidenta a jeho kancléře chtějí ve Sněmovně projednat Piráti, TOP 09 a STAN. „Prezidentská kancelář by neměla tímto způsobem zasahovat do soudní moci, ta by měla zůstat nezávislá,“ řekl místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. O projednání záležitosti už v příštím týdnu stojí TOP 09. Navíc chce v usnesení Sněmovny navrhovat výzvu prezidentovi, aby Mynář skončil ve funkci kancléře, a také jednoznačně říct, že není přípustné, aby byla nezávislá justice ovlivňována.
STAN podporuje projednání věci ve Sněmovně, aby soudci věděli, že mají u poslanců zastání, řekl předseda poslaneckého klubu Starostů Jan Farský. „Pevně věřím, že oddělenost státních mocí, zákonodárné, výkonné a soudní, bude v ČR zachována. A že soudní moc, na kterou jsou vykonávány v tomto případě z mého pohledu nepříslušné a neodpustitelné tlaky, to ustojí,“ řekl.
Na tom, že musí být zachováno oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci, se shodují i představitelé KSČM a SPD. Podle nich ale není situace taková, aby Sněmovna musela o věci jednat. „Nemyslím si, že by se k tomu měla vytvářet nějaká iniciativa,“ řekl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, podle něhož nebyly překročeny hranice mezi jednotlivými mocemi.
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) by záležitost mělo řešit ministerstvo spravedlnosti, které je věcně příslušné pro záležitosti justice. Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) musí soudci umět tlaky ustát. Kněžínek v reakci pro uvedl, že tlakům na soudce zabránit nelze. Podle něj musí sami dokázat všechny tlaky striktně odmítnout a odolat jim. „Od toho jsou soudci nezávislí, neodvolatelní, proti své vůli nepřeložitelní a mají vcelku vysoký stálý plat,“ podotkl.
