„KSČM nemá, jak jsem to pochopil, problém s navyšováním našich vojáků v Iráku, v Mali a v Afghánistánu,“ řekl po jednání Babiš. V Pobaltí by se podle něj počet vojáků neměl nyní měnit.
Mandát v Pobaltí končí v lednu 2019, Senát kývl i na rok 2020
Misi v Pobaltí hájila v Senátu ministryně obrany Karla Šlechtová. „V tuto chvíli upozorňuji na to, že mandát v Pobaltí končí v lednu 2019. A samozřejmě, pokud tento mandát nebude schválen, tak ještě, než tam vyšleme vojska, tak možná bychom mohli naplánovat i jejich stažení. Ale já doufám, že všichni vnímáme i tuto misi jako výcvikovou, nebojovou, a je nutné, abychom tam působili,“ uvedla Šlechtová.
Senát potom před pár dny schválil, aby v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku mohlo působit v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO až 290 osob, a to v letech 2019 a 2020. Kývli i na to, aby pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska mohlo být nasazeno 95 osob v druhém pololetí příštího roku. Ve stejném znění to musí schválit nadpoloviční většina, tedy nejméně 101 poslanců.
O misích má Sněmovna hlasovat v pátek. Navrhli to lidovci a byla pro to většina stran. Zařazení bodu na jednání Sněmovny nepodpořili komunisté, SPD Tomia Okamury a ODS (jak hlasovali jednotliví poslanci, se můžete podívat zde). Komunisté a SPD jsou obecně kritičtí vůči misím a vojenské angažovanosti v zahraničí, podle ODS je má prosazovat až vláda s důvěrou, kterou zatím Andrej Babiš nezískal.
Mise musí schválit stejně obě komory, připomněl komunista
Člen obranného výboru Alexander Černý z KSČM ale připomněl, že mise musí schválit ve stejném znění Senát i Sněmovna, jinak není schváleno nic. Takže je to trochu jinak, než jak si to Babiš naplánoval.
Chce-li Babiš schválit mise tak, jak na ně kývl už Senát a jak je navrhla vláda, hlasování o mandátu pro české vojáky do Pobaltí se nevyhne. Čímž se ale dostane do střetu s KSČM.
Nevyslání vojáků do Pobaltí by Česku mimořádně uškodilo, říká generál Pavel |
Z pohledu KSČM je nerozumné, aby se zvyšoval počet českých vojáků v zahraničí. „Ani kdyby tam nešlo o to choulostivé Pobaltí, je tam o miliardu navíc a je to o třetinu vojáků víc v zahraničí,“ řekl komunista Černý. Upozorni, že když Sněmovna změní byť jen jednu větu, tak usnesení musí znovu schválit Senát. A je otázka, zda by byl vstřícný, když ho možná rodící se vládní koalice neovládá.
KSČM už dříve kritizovala návrh vládního prohlášení chystané vlády ANO s ČSSD kvůli závazku posilovat české zahraniční mise. Babiš ve středu řekl, že o formulaci ještě jednal s předsedy KSČM a ČSSD Vojtěchem Filipem a Janem Hamáčkem. Sociální demokraté už přitom nyní hlasují v referendu o dříve vyjednaném znění programového prohlášení.
Mise i do Afghánistánu, Mali a Iráku
Ještě letos má v případě schválení vládního návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do provincie Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků. V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí.
Více vojáků – až 110 místo nynějších 65 – má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.
