K tématu se generál a předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel vyjádřil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Vysvětlil, že NATO posílilo svou vojenskou přítomnost v pobaltských zemích v roce 2016 v návaznosti na ruskou agresi na Krymu a východní Ukrajině.
V Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku jsou tak na vyžádání tamních vlád, které mají obavu z pokračující ruské agrese, nadnárodní alianční jednotky pod vedením USA, Kanady, Německa a Velké Británie.
Svůj podíl v této předsunuté vojenské činnosti by teď mělo na základě schváleného sněmovního tisku sehrát i 290 českých vojáků. O to se však nyní vede spor v rámci programového prohlášení vznikající vlády. KSČM, která má vládě ANO a ČSSD vyjádřit podporu, totiž vyslání vojáků do Pobaltí odmítá. Existuje tak možnost, že hnutí ANO by mohlo komunistům vyjít vstříc, aby si zajistilo jejich spolupráci.
„Dali bychom tím najevo nedostatek loajality s aliancí“
„Takový kompromis bych požadoval za mimořádně škodlivý. Narušil by nejen naše vztahy s Pobaltím a celým východním křídlem aliance, ale bylo by to vnímáno ostatními aliančními partnery, kteří už do předsunuté přítomnosti přispívají, jako výraz nedostatku solidarity a loajality s aliancí,“ řekl generál Pavel. Připomněl také, že Česká republika už v Pobaltí vojáky dříve měla.
Podle KSČM však přítomnost českých vojáků přispěje k dalšímu zhoršení vztahů s Ruskou federací. „Vojensky to nemá žádný smysl. Jde o to demonstrovat sílu na hranicích pobaltských zemí a Ruska, zvyšovat napětí v regionu a komplikovat vztahy mezi Ruskem a zbytkem Evropy,“ uvedl místopředseda výboru pro obranu Alexandr Černý (KSČM).
Pavel ovšem upřesnil, že prapory operující v Pobaltí svou kapacitu nijak nenavyšují, jde jen o to, že se v nich vojáci z jednotlivých aliančních zemích střídají a teď jsou na řadě ti čeští. „Právě tato rotace států má vyjádřit jasnou vůli všech členů aliance podílet se na záležitostech kolektivní obrany a odstrašení Ruska. To by mělo být vždycky tím základním, protože kolektivní obrana by měla nastupovat až jako poslední řešení, když vše ostatní selže,“ řekl Pavel.
Je to přijatelná cena za vznik vlády, řekl exministr Kavan
Ve studiu mu však oponoval Jan Kavan, bývalý diplomat a někdejší ministr zahraničí v Zemanově vládě. „Nepovažuji to za tak důležité. Ve chvíli, kdy jde o sestavení stabilní vlády v České republice za podpory KSČM, považoval bych nevyslání našich vojáků za přijatelný kompromis,“ řekl Kavan.
Přítomnost českých vojáků v Pobaltí podle něj navíc nemá přímou souvislost s bezpečnostní České republiky. „Nedomnívám se, že jsme z východu ohroženi,“ dodal.
S tím ostře nesouhlasil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl, který byl také hostem diskuzního pořadu. „Před několika málo lety bychom podobným způsobem mohli hovořit o Ukrajině i o Gruzii. Celá bezpečnostní komunita se tehdy shodovala, že je útok tohoto typu ze strany Ruska krajně nepravděpodobný a došlo k němu,“ řekl Kratochvíl.
Zdůraznil, že v případě pobaltských zemí jde o členské státy aliance. „Není náhodou, že se tyto země cítí ohroženy a zbrojí,“ poukázal Kratochvíl na rapidně se zvyšující výdaje na obranu zmíněných pobaltských států.
Rusko má na druhé straně hranice mnohem více vojáků
„Rusko zcela evidentně představuje hrozbu pro alianci a samo alianci za hrozbu považuje. Těch konkrétních případů, kdy vůči nám vyvíjí negativní aktivity, je tolik, že je ani nemá smysl vyjmenovávat. Jsme svědky každodenního působení na politické procesy v jednotlivých zemích s cílem rozložit soudržnost aliance,“ prohlásil Pavel.
Připomněl, že pobaltské země o posílení přítomnosti aliance na svém území požádaly po anexi Krymu a následovných prohlášení ruských politických a vojenských představitelů o ochraně ruských menšin, ať už jsou kdekoliv. „Když uvážím, kolik ruských a rusky mluvících obyvatel mají pobaltské země, znamenalo to vůči nim naprosto legitimní a bezprostřední hrozbu,“ řekl Pavel.
Umístění předsunutých aliančních jednotek podle něj bylo tím nejmenším, co mohla aliance udělat. „Když se podíváme, kolik za tu dobu Rusko vytvořilo nových jednotek v blízkosti hranic s aliancí, pak je naše reakce mimořádně přiměřená a výrazně pod úrovní ruských opatření. O tom, že by NATO mělo nějakou eskalační snahu, tak nemůže být řeč,“ tvrdil Pavel.
Bezprostřední vojenský střet s Ruskem nehrozí
Dodal však, že v současné době z ruské strany bezprostřední vojenská hrozba neexistuje. S tím se ztotožnil i Kavan, oponoval však pokud jde o míru ruské odpovědnosti za zvyšující se napětí v regionu. „Nemyslím si, že by existovaly důkazy agresivního chování Ruské federace vůči Pobaltí,“ řekl Kavan.
Podle Kratochvíla je ovšem ruská agrese reálná a nedá se prý očekávat, že by v blízké době došlo ve vztazích s evropskými zeměmi k nějakému zlepšení. „Během druhého Putinova období se zásadně změnilo paradigma ruské politiky. Legitimizace režimu, která byla postavena na rychlém hospodářském růstu, se vyčerpala a Rusko upadlo do stagnace. Ruské vedení proto přišlo s novou strategií vnější agrese,“ řekl Kratochvíl.
Bohužel jde podle něj o strategii, která funguje, což dokládá i opětovné vítězství prezidenta Putina ve volbách. „Z pohledu domácí ruské veřejnosti je působení Ruska na Krymu, východní Ukrajině i v Sýrii mimořádně úspěšné. A právě proto, že tato strategie funguje, obávám se, že hrozí další konfrontace, protože jde o úspěšný nástroj ve snaze režimu udržet se u moci,“ dodal Kratochvíl.
Čeští vojáci se účastnili cvičení NATO ve východní Litvě (březen 2017):
1. března 2017 |
