Nový ministr školství Mikuláš Bek se vrátil k návrhu poslankyně Renáty Zajíčkové, která navrhovala zkrácení školní docházky. Šéf školství nyní zvažuje, že by mohlo jít o systém 8+2+2 roky jako možné řešení (osm let na základní škole, povinné dva roky střední školy s volitelnými moduly, zbylé dva roky budou buď opět s obecným vzděláním, nebo profilovaným, pozn. red.).
„Mělo by zahrnovat přinejmenším i část středního stupně. Neberte to jako uzavřenou debatu s cílem ušetřit. Jde o snahu vtáhnout co nejvíce dětí i do středního vzdělávání,“ upozorňuje.
„Náš systém trpí celou řadou nedokončených studií na středních i vysokých školách,“ zdůvodnil. Kromě toho model, který nyní v Česku funguje (například povinná devítiletá docházka, pozn. red.), vychází z devadesátých let minulého století, což je v současnosti zastaralý model.
Kromě toho chce posílit všeobecný charakter středního vstupně vzdělávání, protože i mnoho devatenáctiletých studentů neví, co chtějí dělat. „A je to v pořádku, protože se rodí do velmi proměnlivého světa,“ chápe nerozhodnost mladých. Tyto školy by rozdělovaly cesty svých studentů až v průběhu studia podle výsledků a zájmů, nikoliv již před nástupem na danou školu.
Bek slibuje svižnou evoluci školství, nabídne dialog o prioritách opozici |
Bek uvedl, že Češi excelují v jednotlivých přechodech mezi vzděláváním. Ať už jde o přechod z mateřské do základní školy nebo ze základní na střední školu. „Patříme k zemím, které mají snad nejvíce odkladů,“ nechápe ministr daný trend.
Zmínil, že už coby rektor a vysokoškolský pedagog vnímal omezení, kvůli nimž mnohé děti nedostanou možnost rozvíjet své schopnosti, nebo jsou nuceny zbytečně brzy učinit nevratná rozhodnutí o své budoucí kariéře. Podle něj by mělo vzdělání plnit roli sociálního výtahu, který umí zlepšit život jednotlivcům, ale i celé společnosti.
„Žádné z našich dětí by nemělo ukončit svoje vzdělání jen se základní školou,“ uvědomuje si bývalý vysokoškolský učitel. Na setkání s novináři taktéž zkritizoval zdlouhavý proces při přijímacím řízení na střední školy, který by měl být podle něj v 21. století digitalizovaný a nemělo by při něm docházet ke zděšení jako nyní.
Univerzální budovy či fondy pro studenty
Bek taky chce založit fond vratných studijních grantů či stipendijní podpory ze strany zaměstnavatelů. Granty by měly odloženou splatnost, například jako tomu je v Americe. Kromě toho si umí představit univerzální budovy za Prahou, které by sloužily potřebám aktuální demografické křivky. „V případě silných ročníků na základních školách by zde byly základní školy, jakmile by populace zestárla, byly by tyto budovy využívány jako střední školy,“ plánuje.
Šéf školství zmínil, že si chce ministerstvo půjčit peníze z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, aby mohli řešit problémy ve školství. Netýkalo by se to pouze Prahy, ale například i Plzeňska. „Je potřeba zlepšit expertní kapacity, které mají k dispozici vláda i ministerstvo školství. Musíme vést debatu i mimo koaliční půdorys,“ oznámil Bek s tím, že chce hledat shodu ve školství nejen mezi vládními poslanci, ale i u opozičních.
„Abychom vedli debatu v časovém horizontu, který je velmi omezený, věcně a efektivně.“
„Do 30. června předložíme první dodatek ke vzdělávací strategii 2030+. Přes léto proběhne debata s různými aktéry a přípravné práce na změnách legislativy tak, abychom od podzimu spustili legislativní rámec, který to bude kodifikovat. Pokud to neuděláme v tomto horizontu, nestane se nic. Pokud to nestihneme před evropskými volbami, nezvládneme udělat vůbec nic,“ bojí se. Přál bych si mít více času.
Rušení gymnázií, neznalost školství, odchody poradců. Jak Balaš ministroval |
„Slibuji veřejnosti, že udělám vše pro to, abychom to zvládli.“ Přislíbil, že svoji rozhněvanost nad stavem školství přelije do snahy hledat cesty ke změnám. Podle něj rozjetí všech změn bude trvat celkem deset let.
Pokud jde o úspory ve školství, neobává se ministr, že by z hlediska financování významných aktivit přišlo zkrátka. „Jsem si toho vědom. Budeme hledat cesty, jak škrty nahradit granty,“ slíbil.
Na dotaz iDNES.cz ohledně poradního týmu ministra, protože tým předchůdce Vladimíra Balaše měl šestnáct členů, tým Petra Gazdíka deset, odpověděl Bek: „Plánuji to udělat jinak. Pomocí Národního konvektoru vzdělávání - členové budou mít omezený čas promluvu a půjde o odborníky s komplexním pohledem na vzdělávání, ne o zájmové skupiny. Vedle toho chci úzký poradní tým, počítám, že by šlo o dohodáře a byli by asi čtyři.“
Kromě dotažení revize rámcových vzdělávacích programů základního školství, digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek ho mimo jiné čeká vyjednávání o více penězích pro vysoké školy nebo zakotvení 130 procent průměrné mzdy pro učitele.
První změny na ministerstvu přišly již v pondělí, kdy do vedení tiskového odboru usedla Tereza Fojtová, Bekova mluvčí z Masarykovy univerzity v Brně. Ve funkci nahradila Lubomíru Černou, která odbor vedla za Bekových předchůdců Petra Gazdíka a zmíněného Balaše.
