Ministerstvo školství chce angličtinu u malých dětí podporovat. "Připravujeme doporučení, jde především o zprostředkování pomoci mateřským školám, které již děti s cizím jazykem seznamují," upřesnila Jiřina Tichá, ředitelka odboru základního vzdělávání ministerstva školství.
Problémem však je, že výuka va školkách nenavazuje na tu školní. Ve škole se děti zpravidla jazyk učí od třetí třídy a v porovnání se zahraničím nijak nevynikají. Co žáci skutečně umějí, už ministerstvo nesleduje. "Systém ověřování znalostí není vytvořen," přiznává Tichá.
ANGLICKY VE TŘECH LETECHLibuše Krausová pozoruje svého tříletého syna Jakuba, který anglicky prozpěvuje, že je řidičem autobusu. Za chvíli už rovněž anglicky s ostatními šesti stejně malými dětmi pojmenovává části těla a nakonec si, po výzvě "it is time to eat", bere kousek banánu. Tak jako každé úterý, dorazil včera Kuba spolu s mámou na hodinu angličtiny v jazykovém centru na pražském Chodově, kde se děti mohou učit anglicky už od tří měsíců. "Kubu to tady baví, písničky z kurzu si pouštíme i v autě a opakuje je už i jeho rok a půl stará sestra," říká žena. Jaké máte zkušenosti s výukou jazyků u dětí? Pište na: vyjadretese@mfdnes.cz |
Jsou mezi nimi však rozdíly - ne každá angličtina pro nejmenší děti skutečně funguje. V jazykovém centru v pražském Chodově centru učí podle metody britské lingvistky Helen Doron, která vede děti k tomu, aby jazyk od začátku používaly, a osvědčila se v mnoha zemích.
"U tříměsíčních dětí se samozřejmě neučí jazyk, ale provádějí se různá psychomotorická cvičení a vše se vede v angličtině," popisuje Zuzana Humplová, která tyto kursy koordinuje.
Do dvou let se utvářejí jazyková centra v mozku
Psycholožka Tamara Cenková se angličtiny ani u takto malých dětí nebojí. "Do dvou let věku se v mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří," říká.
Varovala však před špatnými učiteli, kteří by děti přetěžovali a do angličtiny je nutili a nerespektovali třeba jejich únavu. Je také chybou, pokud budou rodiče malým dětem mít za zlé, že něco v angličtině nezvládají.
Má jedničku z angličtiny, ale nedomluví se
Celá dětská angličtina navíc může přijít vniveč, pokud nebudou rodiče ochotní platit ji mnoho let. Jakubova matka Libuše Krausová se ostatně už teď bojí, co bude, až děti dorostou do školního věku.
"Vím, že angličtina ve školách nestojí za nic, možná budeme muset i nadále platit podobné kurzy," plánuje spolu s manželem. Běžně se totiž stává, že dítě se v prvních letech na podobných kurzech ledacos naučí, ale pak ve škole tvrdě narazí - pár let v ní cizí jazyk nemá vůbec a pak s ním začíná od nuly. Navíc stylem výuky, který je založený především na memorování.
"Ve škole má syn jedničku, ale na otázku, jak se má, neřekne nic," říká matka jedenáctiletého páťáka Michaela Krejčíková. Začala uvažovat o přestupu na jazykovou školu, ale s překvapením zjistila, že syn se dosud neučil ani minulý, ani budoucí čas. Pokud chce uspět, musí je k rozdílovým zkouškám dostat do hlavy.
Ministerstvo školství ovšem žádné řešení mizerné výuky cizího jazyka nenabízí. Místo toho, aby se zaměřilo na základky, kde je angličtina povinná několik hodin týdně, slíbilo Evropské unii, že podpoří angličtinu ve školkách. Tu dnes rodičům, krom vyloženě na jazyky zaměřených institucí, dle údajů ministerstva nabízí asi polovina z běžných školek.
Podle ministerstva bude angličtina ve školkách zajímavější a hravější než ta školní.
