Učitelka angličtiny Karla Spálenská bere do ruky plyšového medvídka, začne jeho rukou mávat na děti a zdravit je: "Hallo Valentýnka, hallo Jessi, hallo Anetka."
Děti na ni koukají a s pomocí svých maminek začnou paní učitelce mávat také. V nenápadném rodinném domku v Praze-Čakovicích právě začala hodina angličtiny pro nemluvňata.
Valentýnce, Kubovi, Gábině, Anetě, Jessice a Kristiánovi je od čtrnácti do devatenácti měsíců. Většina z nich sotva "žvatlá" česky, přesto je jejich rodiče přihlásili do kurzů angličtiny.
"Uvažovala jsem, že začnu s Kubou někam chodit, až mu budou dva roky. Začali jsme dřív a jsem za to ráda," říká jedna z maminek, Helena Martináková.
Metoda výuky angličtiny u nemluvňat je v Česku teprve tři roky. První centrum vzniklo v Opavě. Dnes tam učí přes sto osmdesát dětí od jednoho roku výš. "Tento systém výuky angličtiny založila v roce 1986 britská lingvistka Helen Doron," vysvětlila ředitelka opavského centra Barbora Tošenovská.
"Je dokázáno, že dítě, přestože ještě nemluví, vnímá věci okolo sebe a spojuje je s jejich názvy i významem daleko dříve, než je schopné je pojmenovat," dodala.
Výuka angličtiny v pražském centru začíná opakováním z minulé lekce a učením nových slovíček. Maminky vezmou děti za ruce, začnou s nimi skákat a u toho říkají "jump". Pak je na řadě běhání a opakování slovíčka "run".
Hračky vezmou a nechtějí vrátit
Paní učitelka tleská a děti chválí: "Excellently Anetka, excellently Kristián." Poté pustí přehrávač s jednoduchou písničkou v angličtině. Pak si všichni lehnou na zem a dělají, že spí.
"První hodiny trvá, než si děti na sebe zvyknou a než pochopí, co po nich chceme. Ze začátku si nechtějí brát žádné hračky a pak je zase nechtějí vracet. Občas se to neobejde bez křiku," popisuje Karla Spálenská.
V druhé části lekce se děti učí nová slovíčka. Spálenská si začne ukazovat na nos a říká anglicky: "It is nose." Děti po ní pohyb opakují. Stejně pokračují i u pusy a očí. Ke konci hodiny už pozornost dětí ochabuje a míří jinam než k angličtině.
Kristián se tulí ke své mamince a moc se nezapojuje. Naopak Kuba na druhém konci pokoje zkoumá, co je ve velké barevné plastové krabici. Lekci ukončí opět plyšový medvídek, který dětem zamává.
"Celých třicet minut je dost nabitých, takže udržet jejich pozornost až do konce, není lehké. V devětadvacáté minutě už všechny děti vypnou. Cestou domů většinou usnou v autosedačce," vysvětluje Spálenská. Kromě půlhodinových lekcí musí rodiče dvakrát denně dětem pouštět cédéčka s anglickými texty.
Učitelé: Na angličtinu není nikdy moc brzo
Center lekcí angličtiny pro malé děti je v Česku už dohromady deset. Na lekce chodí děti v Teplicích nebo v Ústí nad Labem. Kurzy na deset měsíců stojí téměř osm a půl tisíce korun.
A co říkají na výuku cizího jazyka u nemluvňat učitelé angličtiny? "Dítě vnímá jazyk od chvíle, kdy poprvé otevře oči. Pokud se na něj bude mluvit každý den, má taková výuka samozřejmě význam," míní ředitel Jazykové školy v Českých Budějovicích Oldřich Bajt.
