Řekla jste, že vidíte věci tak, jak je v úterý popsala norská ambasáda. Ta tvrdí, že matka veřejnosti sděluje neúplné informace (více čtěte zde). Má podle vás tedy česká veřejnost zkreslené informace?
Neřekla bych, že jsou zkreslené, jen nejsou úplné. Považuji to ale za správné, protože si myslím, že podrobnosti nemají být zveřejněny.
Případ českých dětí v NorskuZAČALA JEDNÁNÍ: Za matku bojuje i poslankyně |
Vy materiály kauzy znáte. Pokud pomineme detaily toho, jak děti byly údajně sexuálně obtěžovány, máte pocit, že matka něco zatajila?
Ona neříká veřejnosti plnou pravdu. Obecně se domnívám a respektuji to, že rodinné kauzy, do kterých jsou zapleteny nezletilé děti, nemají vůbec co dělat na veřejnosti. Také se domnívám, že v médiích nemají co dělat fotky dětí paní Michalákové, byť mají přes oči černou pásku. Podle mého je to nedostatečné, fotky by být uveřejňovány neměly a kauza by se v médiích rozmazávat neměla, protože děti si ji dohledají a potáhne se s nimi celý život. Tu kauzu už nikdy nevymažou z veřejného prostoru. A to si myslím, že je špatně.
Pokud paní Michaláková neřekla celou pravdu, vynechala jen intimní detaily, nebo i něco jiného?
K tomu se nechci a nebudu vyjadřovat.
Co se v kauze z úhlu pohledu ministerstva práce a sociálních věcí děje?
Na dopisy, které proběhly na norskou stranu, jsme obdržely já i paní ombudsmanka odpovědi. V obou odpovědích nám norská strana říkala, že nebude sdělovat žádné detaily z kauzy. Ani norský ombudsman, ani norská ministryně nezasahují do jednotlivých kauz. Teď je ale úplně nová informace, že je tady nabídka přímé komunikace. Český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který je ministerstvu práce a sociálních věcí podřízen, ji využije a uvidíme, co nám norská strana sdělí.
Reakce Evy MichalákovéMatka chlapců Eva Michaláková v úterý iDNES.cz řekla, že s vyjádřením norské ambasády nesouhlasí. „Nic jsem nezatajila. Naopak, mí čeští právní zástupci mají veškeré dokumenty k případu a je také v zájmu mých dětí, abych nic nezatajovala. Nemám důvod, proč bych to dělala,“ sdělila Michaláková. Podle ní ambasáda některé věci nepopisuje tak, jak byly. „Není například pravda, že by chlapci žili celý život v Norsku, jak je uváděno. Denis žil skoro rok v Česku, než jsme si vyřídili veškeré doklady,“ dodala. |
Velmi často se setkávám v diskuzích se slovy, že Norsko krade děti. Matka dětí hovořila o fašistických způsobech. Podle vás je Norsko zemí, kde se kradou děti?
Detailně s tamějším systémem nejsem obeznámena, ale Norsko je samozřejmě velmi civilizovaná a vyspělá země, ve které je standardem zájem dítěte. A to je jiný standard, než máme my v Česku. Úterní schůzka s Barnevernem to potvrdila. Kratší čas schůzek, to, aby probíhaly s oběma bratry a pěstouny, byly požadavky dětí. Také se řeklo, že jestliže chlapci budou chtít schůzky prodloužit, tak to tak bude. Norská strana maximálně respektuje to, co řekne dítě. A to je věc, která tady funguje opačně. Znám řadu kauz, ve kterých máme problém uvést do praxe zájem dítěte a to, co dítě říká, se naprosto nebere v potaz, protože je to považováno za naprosto zmanipulované. Toto je detail, se kterým jsem obeznámena, kde mohu soudit a vím, že u nás se zájem dítěte nezohledňuje už řadu let.
Obecně musím říci, že u kauz, kde je spor o děti, je strašně těžké s informacemi jen z jedné strany, bez detailů ze spisu, dělat nějaké závěry. Protože konkrétní norské kauzy neznáme a neviděli jsme podrobnosti ve spisech, byla bych velmi opatrná na to říkat, že děti byly odebrány neoprávněně. A to i v těch jiných případech, které se v Norsku netýkají Čechů.
Zhoršujete situaci, píše europoslanecEuroposlance Petra Macha odpovědi ministryně v tomto rozhovoru přiměly k sepsání otevřeného dopisu. V něm političku žádá o osobní setkání. „Se značným znepokojením jsem si v médiích přečetl Vaše dnešní vyjádření ke kauze českých dětí zadržovaných v Norsku, které podle mě matce dětí situaci příliš nezlepšuje, ba spíše naopak,“ píše Marksové-Tominové Mach. „Opakovaně naznačujete (bez dalších podrobností), že matka dětí něco tají. Já jsem naopak přesvědčen, že veřejnosti ani úřadům netají naprosto nic a jen se zoufale snaží získat zpátky svoje děti,“ dodal politik. |
Znamená ta opatrnost to, že české úřady by neměly chlapce do Česka dostat pod diplomatickou ochranou, ale měly by vyčkat rozhodnutí tamějších úřadů?
Pokud já jsem informována, tak institut diplomatické ochrany ČR nikdy nepoužila a pokud by k tomu sáhla, tak by to bylo vůči zemím, o kterých víme, že v nich naprosto nefunguje soudní systém, je tam válka nebo jiné extrémní podmínky. Ale Norsko je supercivilizovaná evropská země. Už ministr Karel Schwarzenberg byl vyzýván, aby použil diplomatickou ochranu a neudělal to. My v tuto chvíli pořád respektujeme norský systém, i když tady máme dotazy, proč, když jsou to stále čeští občané.
Zaměstnala vás v poslední době nějaká jiná podobná kauza více než ta paní Michalákové?
Ne.
V Norsku i ve světě jsou další případy dětí odebraných české matce, otci nebo české rodině. Je případ paní Michalákové unikátní, nebo Česko nyní čeká lavina podobného vyjednávání u mnoha dalších případů?
Myslím si, že situace je pořád stejná. Z informací britsko-české organizace Lumos vyplývá, že Česko má v přepočtu na tisíc dětí ve věku do 18 let mnohem vyšší počet odebraných dětí než Británie, kde máme hodně kauz. V Británii v roce 2013 bylo v náhradní rodinné či ústavní péči v přepočtu na jeden tisíc dětí 5,6 dítěte, v ČR 14 dětí (více o situaci v Británii čtěte zde).
Vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky ke kauze odebraných dětí:
