Norsko vůči české matce přitvrdilo: na syny máte jen 15 minut

Norská sociální služba Barnevern přitvrdila vůči Evě Michalákové, které odebrala už před necelými čtyřmi roky dva syny. Úředníci navrhli, aby se mohla matka s dětmi setkat dvakrát ročně jen na patnáct minut. Dosud měla nárok na dvouhodinové setkání. Vyplynulo to z úterní schůzky Michalákové s Barnevernem.

Eva Michaláková se svým synem. Naposledy jej i svého druhého syna viděla v březnu 2014 na dvě hodiny. Podle rodiny setkání norské úřady připustily po roce a půl. | foto: Archiv Evy Michalákové

Schůzka se konala v norském městě Mjøndalen od devíti hodin skoro do poledne. Pro Evu Michalákovou, která se chce se syny vidět co nejdříve, bylo jednání klíčové. Norské úřady před necelými čtyřmi lety proti vůli rodičů svěřily děti do pěstounské péče, aniž by vyšetřování potvrdilo, že chlapcům někdo ublížil (více o kauze čtěte zde).

Výsledek ale není pro ní příliš pozitivní. Barnevern totiž v úterý navrhl, že vzájemné setkávání všech tří by pro příště mělo trvat 15 minut. Tvrdí to právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf, který se úterní schůzky zúčastnil. „Přišel jsem s protinávrhem, aby to bylo tak, že schůzky budou trvat tak dlouho, jak budou chtít děti,“ řekl iDNES.cz Hasenkopf.

Dosud Eva Michaláková mohla děti vidět jen zvlášť, každého dvakrát ročně na dvě hodiny. Loni své děti ovšem viděla jen jednou.

„Pro mě to byl naprostý šok,“ řekla k navrhovaným změnám pravidel Michaláková (rozhovor s ní čtěte zde).

Schůzky se podřizují striktním pravidlům. Matka své syny například nemůže obejmout, pokud to ony samy nevyžadují. Dovoleny nejsou ani její slzy, to úřady vnímají jako snahu děti ovlivnit (přečtěte si rozhovor s Evou Michalákovou). Michaláková v úterý Barnevernu řekla, že chce, aby dětem směla na další schůzce říci alespoň to, že je má ráda.

„Přistoupila jsem návrhy Barnevernu, ale za té podmínky, že pokud to půjde v pořádku, chci mít čas určený soudem (dvě hodiny dvakrát ročně s každým z chlapců, pozn. red.) a chci mít i schůzku, kterou mi dluží z loňského roku. Nepřeji si ani, aby pěstouni, pokud budou přítomni na té schůzce, sdíleli se mnou společnou místnost,“ řekla iDNES.cz Michaláková.

Český velvyslanec v Norsku: Pomoc bude pokračovat

Portál iDNES.cz položil po schůzce několik otázek také českému velvyslanci v Norsku Milanu Dufkovi, který je ve funkci víc než dva roky. Kauza trvá již čtvrtým rokem.

Jakou roli v kauze Evy Michalákové má české velvyslanectví v Norsku?
Podíleli jsme se na přípravě schůzky na Barnevernu, která byla několikrát odložena. V pondělí jsme měli schůzku na velvyslanectví (více o schůzce čtěte zde). Projednali jsme přípravu na úterní jednání a řekli si, co je v dané fázi důležité. Co mohou udělat advokáti a co může udělat velvyslanectví. Máme domluvenu i schůzku s novou norskou advokátkou paní Michalákové. 

V budoucnu budeme pokračovat v tom, co jsme činili již dříve - jednak poskytovat pomoc a součinnost advokátům i paní Michalákové, aby byla dostatečně a kvalitně připravena na řízení o revizi rozhodnutí. Budeme současně pokračovat v diplomatických rozhovorech, diplomatické pomoci při vysvětlování kauzy a informování o ní a zprostředkování kontaktů mezi představiteli obou zemí. 

Je možné chlapce vrátit zpět do Česka bez jednání u soudů a na Barnevernu? Může si Česko vynutit jejich návrat?
Případ prošel veškerými stupni norských soudů, došel až k nejvyššímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva. Myslím, že nyní je potřeba hledat řešení rozhodnutím soudu. Tudíž by to nové rozhodnutí mohlo zohlednit některé nové okolnosti, což jsou například garance, které poskytl Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí pro případ, že by děti byly vráceny do ČR a že by byly svěřeny do péče širší rodiny. Je samozřejmě třeba předložit ještě další okolnosti. Ale o nich by měl zřejmě rozhodnout zase soud.

Z toho, co se do ČR jednostranně dostává, vyplývá zjednodušeně to, že Norsko krade děti. Je tamější ochrana dětí skutečně povýšena na takovou úroveň, že rodiče mohou být naprosto bezmocní?
Otázka je z vaší strany pod vlivem kampaně, které v ČR probíhá. My se nyní koncentrujeme hlavně na to, abychom pomohli paní Michalákové, respektive jejím dětem, jak je to možné. K tomu, co říkáte - je možné se podívat na statistická data. Samozřejmě, že systém je trochu jiný než v ČR, ale já osobně ho hodnotit nechci a nebudu.

Co vás čeká v této kauze v nejbližších dnech či týdnech?
Do detailů bych nechtěl až tak jít, ale je to věc, která není na týden nebo na měsíc. Je to záležitost, která trvá už více než tři roky a my jsme u ní byli takřka od počátku. Nám jde hlavně teď o intenzivní kontakt s advokáty a paní Michalákovou.

Kdy matka děti znovu uvidí, zatím není jasné. O upravení času a frekvence setkání musí rozhodnout tamější soud, na který se Barnevern obrátí. Hasenkopf věří, že do návrhu pro soud úřad zahrne i to, aby se délka schůzky odvíjela od přání chlapců. Podle právníka úřad uznal, že by to mohlo být v zájmu dětí.

Za norský úřad Barnevern byly na jednání tři jeho pracovnice, advokát a tlumočník. Za českou stranu se jednání účastnili kromě matky dětí a právníka Hasenkopfa také její norská právnička Janne Fjelnsethová, poslankyně Jitka Chalánková a konzulka Gabriela Jáčová.

Podle Chalánkové, jež na jednání byla jako osobní doprovod Michalákové, Barnevern přišel s tím, že starší chlapec Denis už si schůzky s matkou nijak zvlášť nepřeje a pokud by se konaly, tak jen s přítomností pěstounů. Mladší David pak trvá na tom, aby se schůzka konala i v přítomnosti jeho bratra. „Protože má maminka své syny nadevše ráda, s návrhem souhlasila,“ řekla iDNES.cz Chalánková.

Hrozba adopcí

Michaláková si podle poslankyně a právníka na schůzce také vyslechla opět výzvu, aby vydala pasy dětí. Pokud to neudělá, norský úřad požádá soud, aby ji zbavil rodičovských práv. To by fakticky znamenalo první krok k adopci dětí. „Děti by byly volné k adopci a matka by je už neviděla. Proti tomu jsme se ohradili, protože to považujeme za vydírání,“ vysvětlil případný dopad takového opatření Hasenkopf.

Eva Michaláková pasy dětí vydat nechce, obává se, že pěstouni by je odvezli do zahraničí a tím by znemožnili další kontakt.

Podle Hasenkopfa norský úřad nemá nárok na doklady dětí, protože pasy jsou majetkem České republiky.

„Pokud pas norské úřady chtějí, musí si nechat norský rozsudek uznat českým soudem. Teprve pak bude vykonatelný. Nevěřím, že by český soud uznal tento rozsudek tak, jak je napsaný,“ domnívá se Hasenkopf.

Pokud by se Barnevern skutečně rozhodl Michalákovou zbavit rodičovských práv, obrátil by se na soud. Jen ten má v Norsku právo o takové věci rozhodnout.

Premiér se sejde s norskou velvyslankyní

Chalánková i Hasenkopf jsou po schůzce s Barnevernem podle svých slov rozčarovaní. „Potvrdilo mi to velké rozdíly mezi představou o péči a ochraně dětí v Česku a Norsku. Tam vychází z toho, že nejvyšším právem dítěte je jeho vlastní názor a všechny kroky podřizují zájmu dítěte. Na něj se ale v podstatě pak i mohou vymluvit,“ domnívá se Chalánková a úterní jednání označuje za „setkání nerovných partnerů“.

Začátek kauzy

Na začátku kauzy bylo oznámení mateřské školy, kam chlapci chodili. Ta v březnu 2011 a o měsíc později tamějšímu městskému úřadu oznámila, že má podezření na sexuální zneužívání staršího ze synů. Podle školky měl krev ve stolici či rozšířený konečník. Školka také vycházela z toho, co jim oba chlapci uvedli. Na základě tohoto oznámení později úřady rozhodly o odebrání dětí. Zároveň bylo podáno ze strany úřadů několik trestních oznámení na rodiče. Policie ale všechna odložila. Podle matky šlo o nedorozumění a také vyústění sporů s učitelkami z mateřské školy. Otec zdravotní stav dětí vysvětloval chorobou trávicího ústrojí.

„Myslel jsem si o lidech (z Barnevernu, pozn. red.) hodně špatného a můj pohled na ně je nyní ještě o něco horší. Podle mého jsou zoufale nekompetentní, protože nedokázali odpovědět na základní otázky. Těmi jsou: co jim vadí na chování Evy Michalákové, co jim brání v navrácení dětí matce a proč děti byly rozděleny a vyrůstají ve dvou pěstounských rodinách?“ popsal Hasenkopf s tím, že tyto otázky na schůzce několikrát zopakoval. „Reakce byla taková, že schůzka bude ukončena,“ zlobí se právník. Předčasně však nakonec jednání neskončilo.

Kauza postupně nabyla politických rozměrů. Do Norska odcestovali také europoslanci Tomáš Zdechovský či Petr Mach, kteří se v celé věci rovněž angažují. 

„Jednání s norským úřadem pro ochranu dětí  bylo doslova zoufalé – úředníci si viditelně užívají pocit moci nad obyčejným člověkem. Pak jsem byl s paní Michalákovou a její právničkou jednat s tamní policií, což proběhlo v mnohem vstřícnějším duchu,“ uvedl Mach. „Potvrdili nám, že případ vyšetřovali, na nic nepřišli a odložili ho. Dokonce řekli, že věří, že se paní Michalákové podaří získat děti zpátky. Bojujeme dál, české děti se musejí vrátit ke své rodině,“ dodal.

„Měl jsem možnost Evu Michalákovou v pondělí poprvé potkat a strávit s ní nějaký čas povídáním si. Obrovsky před ní smekám a před její vytrvalostí,“ uvedl Zdechovský ve svém blogu na iDNES.cz.

Kauza se již dostala také na vládní úroveň a zajímá se o ni i prezident Miloš Zeman. Premiér Bohuslav Sobotka bude ve středu jednat s norskou velvyslankyní v Česku Siri Ellen Sletnerovou. Tématem schůzky bude i případ Evy Michalákové. Do 15. února má Sněmovnu informovat o svých krocích. Poslanci mu to uložili na prosincové schůzi. Zařazení bodu na program iniciovala právě Chalánková.