„Ještě ve středu požádám paní velvyslankyni o osobní setkání a požádám ji o informaci, jaké skutečnosti měla podle norské strany Eva Michaláková (matka chlapců, pozn. red.) českým úřadům zatajit,“ řekla Chalánková na dopoledním brífinku. Od velvyslankyně chce zároveň slyšet, proč děti žijí již čtvrtým rokem odděleně u dvou norských pěstounských rodin a z jakých důvodů jsou kontakty s matkou postupně utlumovány.
Případ českých dětí v NorskuZAČALA JEDNÁNÍ: Za matku bojuje i poslankyně |
S norskou velvyslankyní po poledni ve Sněmovně jednal premiér Bohuslav Sobotka. Sletnerovou o setkání požádal už na konci loňského roku (více o výsledcích schůzky čtěte zde). Krátce po avizování schůzky Sněmovna vládu vyzvala, aby žádala o odpovědi v kauze a také, aby s Norskem uzavřela smlouvu o oboustranné výměně informací o právních řízení, které se týkají dětí druhé strany (více o jednání Sněmovny čtěte zde).
Sobotka by podle Chalánkové má do 15. února informovat Sněmovnu o tom, jak norská strana reaguje na vznesené otázky ke kauze. „V případě, že kroky české diplomacie a vlády selžou, jsem připravena opětovně požádat Sněmovnu o zvážení mezistátní žaloby na Norsko podle Evropské úmluvy o lidských právech,“ uvedla poslankyně.
Matka neříká vše, tvrdí velvyslanectví i Tominová
Norské velvyslanectví v úterý uvedlo, že Michaláková neříká vše. V tiskovém prohlášení také uvedlo, že důvody pro odebrání dětí byly nutné a naléhavé (více čtěte zde).
O tom, že matka neříká vše, hovořila také ministryně práce Michaela Marksová Tominová. „I já jsem měla možnost seznámit se s částí toho spisu, které jsou přeloženy, a jsou tam věci, které jsou v souladu s tím, co řekla norská ambasáda,“ uvedla v úterý Tominová pro Českou televizi.
Proti vyjádření norské ambasády se ale týž den ohradil petiční výbor, jenž Michalákovou podporuje a v němž je mimo jiné i Chalánková či český právník Michalákové Pavel Hasenkopf.
„Vyzýváme Velvyslanectví Norského království v ČR, aby vysvětlilo a sdělilo veřejnosti, jaké informace měla Eva Michaláková zatajit českým úřadům a veřejnosti, jak se píše v jeho úterním prohlášení,“ uvedl v úterý večer petiční výbor. „Současně žádáme, aby byly české veřejnosti sděleny důvody, proč chlapci setrvávají v pěstounské péči a žijí odděleně ve dvou rodinách. Ohrazujeme se také proti tvrzení, že bratři Michalákovi žijí celý svůj život v Norsku,“ dodal výbor.
Kauza začala podezřením na zneužití chlapců
Faktem je, že v kauze skutečně dosud veřejně nezazněly detaily, jež se vztahují k obvinění rodičů ze sexuálního zneužívání dětí. Tyto detaily vyplývají ze spisového materiálu, jenž mají Hasenkopf, Chalánková i české úřady k dispozici. Úřady a média je ovšem neuvádějí s ohledem na věk chlapců i na to, že norská policie veškerá trestní oznámení odložila, aniž by se zneužívání prokázalo. „Nyní není žádný důvod, abychom děti ohrožovali, zveřejňováním spisu,“ míní poslankyně.
Jednání matky dětí na policiiV úterý se Eva Michaláková včetně některých politiků a jejich právníků zúčastnila kromě jednání s Barnevernem také schůzky na norské policii. „Paní Michaláková tam vyvracela podezření, že chce děti unést. Na dotaz policie potvrdila, že nic takového nemá v úmyslu,“ popsal účastník jednání, europoslanec Petr Mach. „Bylo tak také řečeno to, co už je známo z dřívějška, že všechna trestní oznámení byla odložena, protože se osočení ukázala jako nepodložená. Policie v celé věci bude svědčit a logicky to bude ve prospěch paní Michalákové,“ dodal Mach. Právnička Evy Michalákové v prosinci podala žalobou, kterou se chce domoci svěření dětí do péče matky. Podle Macha by se první jednání v této věci mohlo uskutečnit už v únoru. |
„Norské soudy se přiklonily k doporučení Barnevernu (norský úřad na ochranu práv dětí, pozn. red.),“ vysvětluje si Chalánková, proč soudy i přes absenci důkazů chlapce, dnes ve věku šesti a devíti let, před necelými čtyřmi lety odebraly z rodiny a umístily je k pěstounům.
Kauza započala na jaře roku 2011. Tehdy školka, kam chlapci chodili, uvedla, že má podezření na zneužívání chlapců. Podle školky měl starší z nich krev ve stolici a rozšířený konečník. Školka vycházela také z toho, co jí chlapci řekli o poměrech v rodině. Podle nich je otec v noci budil nebo na ně křičel. Po několika měsících přinesla další svědectví dětí pěstounská rodina s tím, že děti zneužívala i jejich matka.
Rodiče ale od začátku tvrdí, že chlapce nikdo nezneužil. Podle Evy Michalákové to bylo nedorozumění a část kauzy vzešla ze sporů mezi rodinou, školkou a pěstouny. Otec dětí, který je nedoslýchavý, už v minulosti soudu řekl, že starší chlapec trpí nemocí trávicího traktu, právě té přičítal příznaky, které u něj školka zachytila. Nyní se ke kauze nechce vyjadřovat. ČT se jej v úterý pokusila oslovit v místě jeho bydliště v Norsku, jeho přítelkyně televizi ale řekla, že Josef Michalák nechce věc komentovat. Rodiče dětí jsou již nějaký čas rozvedeni.
Soudy i přes absenci faktických důkazů zakázaly styk otce a matky s dětmi. Matce se rozhodnutí podařilo v minulosti zvrátit. Zatím ale nedokázala vybojovat to, aby se chlapci vrátili do její péče.
Viděla je naposledy loni v březnu, každého zvlášť dvě hodiny. Nyní soud bude rozhodovat o zkrácení tohoto času na 15 minut a o tom, aby chlapci mohli matku vidět oba společně. Norské úřady také zváží případnou adopci chlapců, kteří se narodili v Norsku, ale mají české občanství.
