Za dva měsíce by se tak podařilo opravit pouze jedinou stanici, zatímco podle prvních odhadů měla být do října otevřena celá trasa C a částečně se mluvilo i o trase A. O konkrétních termínech oprav na většině tras už nyní zástupci Dopravního podniku nemluví vůbec. Přitom každý den v době, kdy jezdilo, přepravilo metro milion lidí. Ty se teď tlačí v přeplněných tramvajích, které v pomalých kolonách projíždějí centrem Prahy.
Kritická je situace zejména v místech, která spojovala trasa B, tedy právě ta, jejíž stanice jsou nejvíce zničené a u níž se předpokládá, že začne jezdit nejpozději. Přestože od povodní uplynuly už tři týdny, v některých stanicích metra je stále ještě voda. Čas potřebný na její odčerpání odborníci původně odhadovali také příliš optimisticky, na pouhý týden. Veškerá voda by se ze stanic měla dostat až o tomto víkendu, kdy má skončit její čerpání.
Do metra zřejmě teklo i tajnými bunkry
Veřejnost se asi nikdy nedozví, jak povodeň v Praze zasáhla tajné podzemní kryty a jak situace v těchto objektech ovlivnila zničující záplavy v pražském metru. Ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany už dva týdny o svých pražských krytech odmítají cokoliv říci.
Ministerstvo vnitra zopakovalo, že nemůže říci ani to, zda bylo některé z jeho takzvaných záložních pracovišť zatopeno, či ne. Veřejně úřady připustily pouze zatopení bývalého vládního bunkru na Malé Straně. A to jen kvůli tomu, že je v jeho části technické centrum metra, a proto musí být kryt společně s metrem také odčerpáván.
"U nás jsou samozřejmě pracovníci, kteří mají o takových prostorech informace. Ale oni také nesmějí nic říci. Jsou k tomuto účelu náležitě prověřeni," odpověděla na otázku týkající se tajných bunkrů mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová.
"Dříve jsem si nebyl úplně jistý, ale teď jsem přesvědčen, že kryty musely zatopení metra nějak ovlivnit," říká jeden z projektantů podzemní dráhy, který však v souvislosti s tajnými objekty nechce veřejně uvádět své jméno.
Takovou možnost připouští i muž, který v minulosti pracoval přímo na údržbě krytů. "Hlavní možnost bych viděl v úseku mezi vládním krytem a budovou ministerstva dopravy, bývalého ústředního výboru KSČ. Mezi těmito objekty je tunel pod Vltavou i s úzkokolejnou dráhou.
Tunely je však s metrem propojeno daleko více tajných staveb," říká. Podle informací tohoto muže jsou další dosud tajné stavby například na pražském Smíchově nebo v Prokopském údolí. Jejich existenci neoficiálně potvrdili nezávisle na sobě dva pracovníci ministerstva vnitra.
Oficiální odpověď však zní vždy stejně: Vše je tajné. Úřady nechtějí žádné informace o krytech potvrdit, ani vyvrátit. "Při povodních mohla problémy způsobit skutečnost, že tajné objekty stavěl někdo jiný než metro. Byly zřejmě úplně jinak zabezpečeny. Mohly na tom být lépe, ale také hůř než metro," přemýšlí projektant podzemní dráhy.
O propojení metra s neveřejnými objekty svědčí skutečnost, že z jeho prostor technici odčerpávají daleko více vody, než se do zatopených stanic vejde. Zpočátku to pracovníci metra přisuzovali hlavně stále pokračujícím průsakům. Němečtí záchranáři, kteří odčerpávali vodu ze stanic na trase A, v žertu říkali, že čerpají vodu z Vltavy. Nedokázali totiž uvěřit, že se do stanic metra mohlo takové množství vody vejít. Stále jen čerpali a hladina téměř vůbec neklesala.
Zdlouhavé odčerpávání Dopravní podnik zdůvodňuje tím, že do některých hlouběji položených stanic voda stéká ze stanic okolních. Včerejší vyjádření ministerstva vnitra však potvrzuje, že pravdu úřady nechtějí říct nikdy. "Pokud by hypoteticky došlo k jakémukoliv technickému porušení záložního pracoviště, tak tady ta technická závada musí být odstraněna takovým způsobem, aby nedošlo k úniku utajovaných skutečností," řekla ČTK Marie Masaříková z ministerstva.
