Policii se podařilo prokázat jeden konkrétní případ z roku 1951, kdy muž přestěhoval rodinu, která se bránila dát svůj majetek komunistickému družstvu. Obvinění přišlo s odstupem několika desítek let proto, že postižení a jejich příbuzní si až teprve nedávno uvědomili, že bezpráví z padesátých let je pořád trestné, a hromadně kontaktovali policii.
MF DNES informace o stíhání potvrdili olomoucký státní zástupce Jaroslav Kouřil a Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu (spadá pod policii). Kouřil odmítl zveřejnit jméno obviněného funkcionáře, protože není jisté, že už obdržel policejní obsílku. MF DNES se podařilo zjistit, že jde nejspíš o Ladislava N., kterému je dnes už 86 let.
"Obviněný podepsal výměr, kterým se zemědělská usedlost převedla do nuceného nájmu. Dal jim najevo, že se mají vystěhovat, jinak je vystěhují násilím," popsal MF DNES kauzu náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret.
Obvinění padlo neuvěřitelných 58 let od spáchání skutku. Prověřování však pokračuje a policie se mohou obávat i další žijící lidé, kteří zemědělce v padesátých letech perzekuovali. Nově státní zástupci hledají i lidi, kteří posílali syny zemědělců na vojnu do pomocných technických praporů, známých jako PTP.
Tisíce vystěhovaných rodin
Policie může komunistu stíhat jen díky zákonu o nepromlčitelnosti komunistických zločinů. "Obviněný porušil i tehdejší platné zákony," sdělil žalobce Kouřil. Komunistická akce Kulak, kterou odstartoval tehdejší prezident Klement Gottwald, byla řízená tajnými směrnicemi.
Bezpráví postihlo v padesátých letech soukromé zemědělce po celém Česku a díky němu vznikla jednotná zemědělská družstva, která se udržela až do roku 1989. Stěhování postihlo dva tisíce rodin. Rodina ze Šternberska měla štěstí aspoň v tom, že se stěhovala jen o pár vesnic dál. Jiní postižení putovali do vylidněných a neúrodných Sudet.
Stěhování rodinKomunisté chtěli v roce 1949 zestátnit po vzoru Sovětského svazu pole a založit v každé vesnici družstvo. V cestě jim však stáli sedláci, kteří vlastnili půdu a nechtěli se jí vzdát. Prezident Klement Gottwald dal proto příkaz k násilné "kolektivizaci". Kdo se nepodvolil dát hospodářství družstvu, toho přestěhovali a vzali mu majetek. Stěhování postihlo v padesátých letech dva tisíce rodin. |
Policie prověřovala kolem pěti set případů. Už před Ladislavem N. obvinila dva jiné lidi, jednoho z Litoměřicka, druhého z Rakovnicka, ale státní zástupci stíhání po čase zastavili. Funkcionář ze Šternberska je jediný současný obviněný.
Oba starci, kterým policie doručila obvinění po desítkách let, si na svou roli v padesátých letech pamatovali. "Říkají ale, že to nebyl trestný čin, a pokud ano, nespáchali ho oni. A kdyby spáchali, tak je podle nich promlčený," vysvětluje Bret.
Bývalý komunistický vězeň a pozdější vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek je proti tomu, aby soud posílal bývalého komunistického tajemníka z padesátých let natvrdo za mříže, ale soudit ho je podle Karáska správné. "Bral bych to jako morální rozsudek, který ukazuje, že za to byl někdo odpovědný," míní Karásek.
Ten se však podivuje, že jediný obviněný to "odskákal" za stovky dalších komunistických družstevníků, kteří podobné zlo páchali. Jenomže drtivá většina jich už nežije a těžké je i dohledat archiválie, které slouží jako důkazy.
