Klaus odmítl jmenovat mladé soudce

Prezident Václav Klaus odmítl jmenovat na funkci soudce dvaatřicet z pětapadesáti čekatelů. Jsou podle něj příliš mladí, je jim totiž méně než třicet. Na práci soudce nemáte, vzkázal jim.

Jasno měla Jaroslava Krejčíková už během studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Chtěla se stát soudkyní.

A také za svým snem šla, když nejprve úspěšně prošla "přijímačkami" na soudního čekatele, absolvovala tříletou praxi a uspěla i u závěrečné zkoušky, kterou stanovuje zákon.

Zpráva, že je mezi těmi, které prezident Václav Klaus odmítl jmenovat do funkce soudce kvůli nízkému věku, pro ni znamenala studenou sprchu.

"Jak to beru? Jednoznačně jako zklamání. Splnila jsem všechno, co jsem podle zákona musela. Jen se svým věkem nic neudělám a nemyslím si, že za dva tři roky budu mít výrazně víc osobních zkušeností než nyní," říká mladá žena, které bude letos v srpnu sedmadvacet let a čekatelská léta prožila na Obvodním soudě pro Prahu 1.

"Nevím, co teď budu dělat. Můžu sice odejít do advokacie, ale to pravděpodobně znamená, že už se do justice nevrátím, přestože bych to chtěla dělat," dodává.

Ministerstvo: Házíme je přes palubu
Do situace, v jaké je Jaroslava Krejčíková, se nyní dostalo dalších jedenatřicet mladých právníků, kteří mají za sebou čekatelskou praxi a prošli závěrečnou zkouškou. A je jim méně než třicet let.

Navíc je budou následovat další. Krejčíková (a paradoxně i její manžel, kterému je sedmadvacet let a je čekatelem u soudu v sedmém pražském obvodě) totiž patří k desítkám právníků, kteří se nechali zlákat nabídkou ministerstva spravedlnosti, aby se ucházeli o místo čekatele a soudce. Vedení resortu tak chtělo najít dost zájemců, kteří by postupně zaplnili prázdná místa na soudech po celé republice. Jenže Klausův postoj vše změnil.

"Situace v justici stále není dobrá. Ti lidé měli zvýšit počet soudců, a tím zrychlit projednávání případů. Teď se situace výrazně zkomplikuje," řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun. "Navíc ti, které jsme navrhli na jmenování, splňují veškeré předpoklady. A nyní je házíme přes palubu," dodal.

Hrad: Nemají na to
Obdobný názor má i šéf soudcovské unie Jaromír Jirsa. "Podle současných zákonů se může sice stát soudcem až člověk, kterému je třicet let. Oni však nastoupili na místo čekatelů v době, kdy ta hranice byla o pět let nižší, a v zákoně pro ně proto existuje výjimka," řekl. "Ti lidé jsou diskriminováni jen kvůli svému věku, přestože by byli dobrými soudci," dodal Jirsa.

Hrad má opačný názor. Třeba i kvůli tomu, že mladí soudci nemusí mít dostatečné osobní zkušenosti. "Pan prezident opakovaně řekl, že si myslí, že soudcem by se měli stávat lidé, kterým je víc než třicet let. Víc se ale k tomu nebudeme vyjadřovat," řekl mluvčí prezidenta Petr Hájek.

V české justici přitom už dnes pracuje 247 soudců, kterým je méně než třicet let. Je to celá desetina všech soudců.

Třicetiletému člověku chybí zkušenost, říká soudce

Jaká by měla být věková hranice, kdy by směl zájemce o práci soudce poprvé obléknout talár? Antonín Procházka si jej oblékal jedenáct let u Ústavního soudu. Nyní osmasedmdesátiletý bývalý soudce přednáší na právnické fakultě v Olomouci. "Soudce by se měl rozhodovat na základě svých osobních zkušeností. A já si nemyslím, že člověk pod třicet toto kritérium splňuje," říká.

Prezident Klaus odmítl do funkce soudců jmenovat čekatele, kterým ještě není třicet let, přestože splnili zákonem dané podmínky. Kde ta hranice, kdy by se měl člověk soudcem stát, je podle vás?
Domnívám se, že to není otázka věku. Věk pochopitelně hraje důležitou roli, aby člověk mohl vystudovat a případně absolvovat čekatelskou praxi. Ale ta praxe a teorie není nic proti osobní zkušenosti, kterou by měl nejprve projít. Podle mého názoru soudce, který je v této věkové hladině, nemůže stoprocentně plnit svoji funkci.

Dobře. Ale kde ta věková hranice je? Je to třicet, nebo čtyřicet let?
To je složité, protože lidé vyzrávají individuálně. Podle mého názoru je hranice třiceti let velmi nízká. Měla by být vyšší, i vzhledem k tomu, že je posunutý také věk pro odchod do důchodu.

Práce soudce je o samostatném rozhodování. A já si myslím, že to člověk, kterému je něco přes dvacet nebo kolem třiceti, ještě úplně nedokáže.

Ti lidé ale mají za sebou studium, tři roky čekatelské praxe a následnou čekatelskou zkoušku. To nestačí?
To jsou všechno teoretické zkušenosti. Soudce musí soudit na základě skutku a to znamená na základě výsledku lidské činnosti, lidského konání, a v tom tak mladý člověk není ještě zběhlý. Chybějí jim prostě osobní zkušenost.

Soudci-nováčci přece neřeší zvlášť závažné případy.
To je pouze výmluva. Jestliže je už někdo jmenovaný jednou soudcem, tak je nominovaný na celkovou soudcovskou práci. A on na ni nestačí. Já nechci vyhlašovat zásadní posudky, ale přece se jedná o to, aby soudcovská práce byla co nejlepší. Lidé si musí rozsudků a soudců vážit.

V jiných státech to tak je. Například ve Spojených státech se může stát soudcem až ten, který má za sebou setsakramentsky dlouhou praxi. A u nás se bere jako samozřejmost, že si někdo odkroutí pár čekatelských let a má hotovo.

Prezident Václav Klaus. (4. března 2005)